Menstruace je nedílnou součástí života ženy. U každé ovšem může probíhat odlišně, a tak jsou při stanovování „normální“ menstruace poněkud opatrní i odborníci. To, že ženám občas měsíčky vynechají nebo že při nich pocítí silnější křeče, je docela běžné a může za tím stát třeba jen stres. Jindy však změny průběhu menstruace mohou signalizovat vážné problémy. Kdy určitě zbystřit a svěřit se do rukou lékaře?

První měsíčky, takzvaná menarche, u většiny dívek nastává mezi 12. a 14. rokem života. V současnosti se průměrný věk nástupu menstruace pohybuje okolo 12 let a 6 měsíců. Horní věkovou hranici odborníci obvykle stanovují na 15 let a 6 měsíců. Přestože je každé dívčí tělo jedinečné, pokud do tohoto věku dívka menstruaci nedostane, je vhodné navštívit lékaře a zjistit příčinu zpoždění. „Ačkoliv menstruaci známe jako měsíční periodu, v prvních několika letech vůbec nemusí být pravidelná. Ke stabilizaci cyklu obvykle dochází až po dvou až třech letech po menarche. Pokud je však i po této době menstruace dál nepravidelná, opět je velmi doporučováno poradit se s odborníkem,“ říká gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.

Tak, jako je individuální věk nástupu první menstruace, je individuální i samotný průběh: pravidelnost, délka, intenzita krvácení, doprovodné projevy a tak dále. Přesto však existují určité hranice, podle nichž je posuzována „normálnost“ ženské periody. Menstruace obvykle nastává každých 21 až 35 dní, trvá od dvou do sedmi dnů a průměrně při ní žena ztratí 20 až 80 ml krve. Toto rozpětí je poměrně široké, a tak se při posuzování normálnosti menstruace musí přihlížet především k tomu, co je normální pro danou ženu, případně s ohledem na její situaci – tedy například na to, zda začala či naopak přestala užívat hormonální antikoncepci nebo přešla na její jiný typ či zda nevstupuje do období perimenopauzy, kdy cyklus vlivem hormonálních změn začíná být více či méně nepravidelný.

Vynechávání menstruace je běžné. Příčiny mohou být nevinné i vážné

Nepravidelná menstruace je rozšířeným problémem, se kterým se během svých plodných let potýká téměř každá žena. Vynechání menstruace se odborně nazývá amenorea a je rozlišováno mezi amenoreou primární a sekundární. O primární amenoree se hovoří, pokud dívka nezačne do 15. roku života spontánně menstruovat, například kvůli hormonálním potížím či problémům s vaječníky či dělohou. Jako sekundární amenorea se poté označuje tříměsíční a delší výpadek menstruace u ženy, která předtím již víceméně pravidelně menstruovala a zároveň není těhotná ani v menopauze. „Příčiny sekundární amenorey mohou být různé, obvykle jsou to různé hormonální výkyvy způsobené stresem, náhlým úbytkem či nárůstem váhy, ale třeba také poruchami hypofýzy, štítné žlázy či nadledvinek. A pak jsou to různé nemoci, například syndrom polycistických ovarií či nádor na vaječnících. S vynecháváním menstruace se rovněž často potýkají aktivní sportovkyně, u nichž za amenoreou stojí nadměrná fyzická zátěž,“ vysvětluje lékař Pavel Turčan.

Pozor na zesílení krvácení, špinění mimo menstruaci či sraženiny

Pro posouzení, zda s vaší menstruací není něco v nepořádku, je potřeba mít přehled nejen o pravidelnosti cyklu a jeho délce, ale také například o intenzitě krvácení. Lékaři se obvykle shodují, že by při běžné menstruaci žena neměla krvácet déle než sedm dní a neměla by krvácet natolik silně, aby jí vložka či tampon zcela nasákly za méně než tři hodiny. „Silné krvácení může značit narušení hormonální rovnováhy, ale také problémy s dělohou, jako jsou například polypy či fibroidy, endometriózu, adenomyózu či ještě hůře rakovinu dělohy. Proto by zejména ženy nad 35 let věku či s rizikovými faktory měly zbystřit, pokud začnou při menstruaci krvácet výrazně více než obvykle, a bez odkladu se nechat vyšetřit,“ varuje gynekolog. Stejně tak by se při běžné menstruaci neměly v menstruační krvi tvořit větší krevní sraženiny. Obvyklé pak není ani to, aby žena krvácela či takzvaně špinila mimo menstruační dny. Pokud k němu dochází, může to značit řadu potíží od poranění vagíny přes polypy, fibroidy či pohlavní choroby jako chlamydie nebo kapavka až po rakovinu děložního hrdla, dělohy nebo vaječníků.

Změnila se intenzita křečí? Zbystřete!

Menstruační křeče patří mezi jedny z nejběžnějších projevů menstruace. Způsobují je obvykle kontrakce dělohy, která se tak snaží vypudit odlupující se děložní výstelku. Většinou se dostavují den až dva dny před začátkem menstruačního krvácení a trvají dva až čtyři dny. Některé ženy pociťují křeče jen mírné, jiné kvůli nim doslova trpí. Zvýší-li se u vás náhle bolestivost jindy mírných křečí, opět to může ukazovat na to, že vaše menstruace neprobíhá normálně. Bolestivé křeče mohou indikovat děložní fibroidy, endometriózu, adenomyózu, pánevní zánětlivou nemoc či některé pohlavní nemoci. Častou příčinou ovšem bývá i zvýšený stres.

První pomoc? Nechte se vyšetřit a uklidněte hormony

Jak již bylo řečeno, menstruace je velmi individuální záležitostí, u níž není zcela jednoduché nastavit měřítka, co je normální a co již vybočuje. Ženy by tudíž měly její projevy pozorně sledovat, a především si vést záznamy o pravidelnosti svého cyklu. Pokud na své menstruaci posléze zpozorují výraznější změny, neměly by se stydět navštívit odborníka. Velmi často mohou být na vině jejich hormony, které se nějakým způsobem dostaly z rovnováhy. Lékař jim tak buď může předepsat hormonální léčbu, nebo jim doporučit změny v životním stylu, které rozbouřené hormony uklidní. Právě to, jak žijeme, totiž naše hormony často silně ovlivňuje. Začít by se přitom mělo hlavně odbouráním stresu a úpravou stravy. Ta by měla obsahovat hojně čerstvého ovoce bohatého na flavonoidy, hodí se i zvýšit přísun hořčíku. Dodat tělu potřebné prvky mohou i kvalitní doplňky stravy, například Sarapis Mensis. Ten kromě řady minerálů, vitamínu a dalších důležitých prvků obsahuje též fytoestrogeny, které díky své podobnosti s hormony estrogeny pomáhají harmonizovat ženskou hormonální soustavu, příznivě působí při křečích a napomáhají srovnávat měsíční krvácení.

 

foto: shutterstock