8.června je podle kalendáře Medarda. První Medardovská veršovaná pranostika, která ale mluví o Medardově krápi, co 40 dní kape, pochází až z Čelakovského Mudrosloví z roku 1852. Je zajímavé, že na tento den většinou prší, což věděli nejen naši předkové už v 16. století, ale tvrdí to dnes i meteorologové, podle kterých je úspěšnost pranostiky více než 60 procentní.

Meteorologové nepopírají, že se deštivé a chladné počasí v červnu opravdu vyskytuje často. Medardovský déšť vysvětlují vyrovnáváním teplotních rozdílů mezi už prohřátou Evropou a ještě chladným oceánem.

Nejdelší souvislé období, kdy každý den pršelo, nastalo v roce 1954. V tu dobu pršelo 22 dní. Podle Medardovské pranostiky by mělo, ale napršet čtyřicet dní, to se ale ještě nikdy v České republice nestalo. (zdroj: meteopress.cz)

Další medardovské pranostiky zní:

Když prší na Medarda namokne každá brázda.

Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.

Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.

Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.

Když na Medarda prší, voda břehy vrší.

Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.

Co jsou vlastně pranostiky?

Jde o krátké říkanky, které předpovídají počasí . V naprosté většině se týkají zemědělského hospodaření . Zobecňují skutečné, po dlouhá staletí, tradované reálné zkušenosti zemědělců.

 

Ilustrační foto: vancouverisawesome.com