V naší zemi mají léčivé rostliny dlouholetou tradici. Již v dávné době je lidé nejen vyhledávali v přírodě, ale i sami cíleně pěstovali na svých zahrádkách. Vyznaly se v nich zejména ženy – kořenářky, které lidem pomáhaly radou i léčením, a to zejména na venkově. Své znalosti ohledně léčení a léčitelství pak míval také kat. Znal totiž velice dobře anatomii lidského těla a věděl nejen, jak cíleně ublížit, ale uměl i pravý opak. Nesmíme zapomínat, že v předešlých dobách neměla převážná většina lidí dostatek finančních prostředků na lékaře, a tak samoléčení, například právě prostřednictvím bylinek, bylo často jedinou pomocí.

O léčivých rostlinách a na jejich oslavu byly skládány básně a nejrůznější lidové popěvky a zmínky o nich nejednou najdeme i v různých místních kronikách. V současné době bývají léčivé rostliny součástí čajových směsí a často rovněž i nezbytnou surovinou k výrobě léků ve farmaceutickém průmyslu. Slouží také jako aromatické a chuťové složky v potravinářském průmyslu.

Pokud podle všech doporučovaných zásad nasbíráme a důkladně a hygienicky usušíme části léčivých rostlin, získáme tak rostlinné drogy, vhodné k dalšímu použití. Jak již bylo uvedeno výše, některé usušené léčivé rostliny se záměrně míchají s dalšími rostlinnými druhy a slouží tak k přípravě čajových směsí, kde se účinky jednotlivých léčivých rostlin vzájemně podporují nebo doplňují. Každá droga obsahuje různé účinné látky a celkový léčebný výsledek je závislý na správném dávkování. Léčba pomocí rostlin se nazývá fytoterapie. Na území České republiky se v průběhu staletí k léčebným účelům používalo přibližně osm set druhů léčivek a nyní se zde takto používá asi dvě stě léčivých bylin. Celosvětově je pak k léčení využíváno asi deset tisíc druhů léčivých rostlin.

Nejčastější formou bylinné léčby bývají právě čaje a čajové směsi. Čaje se běžně používají na onemocnění horních cest dýchacích, žaludku, žlučníku, ledvin a močového měchýře, některé pak posilují naše srdce, nervy, působit mohou též proti nadýmání nebo mívají projímavý účinek.

Sebrané a správně usušené léčivé rostliny se často používají i vnějšně na obklady a koupele při omývání ran a nejrůznějších kožních potížích. Naprosto nenahraditelný je v tomto případě heřmánek. Další drogy používáme ke kloktání, výplachům úst a k inhalacím.

Velice oblíbené pak bývají tzv. domácí čaje, na jejichž přípravu můžeme využít nejen květy, ale rovněž i listy. Připravují se nejčastěji z ostružiníku, maliníku a jahodníku, lipového květu, heřmánku a máty peprné. Lze do nich přidat i sušené jablečné slupky, které nám ještě vylepší chuť nápoje.

Léčivé účinky mají rovněž ovocné a zeleninové šťávy, neboť obsahují velké procento vitaminů i minerální látky. Osvěží nás a navíc příznivě ovlivňují látkovou výměnu. Jejich význam je nedocenitelný zejména v obdobích rekonvalescence. V našem organismu navíc pomáhají utvářet obrannou imunitu například proti nachlazení a dalším jiným onemocněním.

 

Napsal Petr Matura

foto: Commons wikimedia.org, Wikipedie