Nedaleko Prahy, v Panenských Břežanech, se nachází jedinečná expozice s názvem Zločin a trest. Výstavu najdeme v krásně zrekonstruovaném horním zámečku. Ten byl postaven v první polovině 18. století. Zámek byl vybudován v barokním stylu a byl v majetku kláštera pražských benediktinek. V roce 1820 zámek odkoupil August Ledebour-Wicheln. Na zámku se vystřídalo několik majitelů. V roce 1938 ho musel poslední majitel továrník Emil Gerstel opustit a uchýlil se do emigrace. V té době zámek zabrali nacisté a usídlil se zde nechvalně známý nacistický předák K. H. Frank.

Právě o tomto temném období českých dějin pojednává výše zmíněná expozice Zločin a trest, která seznamuje návštěvníky s nacistickou okupací a domácím i zahraničním odbojem. Pomocí moderní audiovizuální techniky provází návštěvníky od počátků okupace až po spravedlivé potrestání právě K. H. Franka.

V expozici můžeme vidět například unikátní repliku pankrácké gilotiny, oprátku K. H. Franka, nacistickou uniformu nebo vězeňský oděv či pověstnou žlutou hvězdu, kterou byli Židé nuceni nosit po celou dobu okupace.

Nalezneme zde také místnost ve tvaru vagonu, která nás přenese do transportu Židů do koncentračních táborů. Pochmurnou atmosféru této doby doplňuje zvuk gilotiny. Výstava se také zabývá atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který rovněž sídlil v Panenských Břežanech v dolním zámku. Ten je bohužel nepřístupný, neboť se nachází v soukromém vlastnictví.

Nedaleko zámečku můžeme však navštívit i daleko pozitivnější místo. Tím je nádherně zrestaurovaná kaple svaté Anny. Tu nechala vybudovat abatyše svatojiřského kláštera Františka Helena Pieroni de Galiano souběžně s přestavbou zámku. Návrh kaple svěřila dnes legendárnímu staviteli Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi v roce 1705. Santini zde jako odkaz na patronku sv. Annu samotřetí vyprojektoval rozvinutou paprsčitou centrálu se třemi kaplemi. Barokní oltář s obrazem svaté Anny s Pannou Marií a malým Ježíškem pochází z dílny Matěje Václava Jäckela. Po stranách oltáře můžeme vidět sochy českých patronů sv. Václava a sv. Víta. Krásná je rovněž i barokní kazatelna. Boční oltáře jsou zasvěcené sv. Janu Nepomuckému a u nás méně známému patronovi sedláků sv. Isidorovi.

Kaple i nadále zachovává původní myšlenku Santiniho projektu a nebyla nikdy přestavována, kromě dodatečné přístavby sakristie z roku 1738. Návštěvník se tak může kochat dílem tohoto geniálního stavitele, který se proslavil snad nejvíce známou stavbou na Zelené hoře.

Obě výše popsaná místa stojí za návštěvu a tvoří podle mého názoru jakýsi duchovní protipól světla a temnoty. Do Panenských Břežan se snadno dostaneme příměstskou dopravou z Prahy. Návštěvníci, kteří přijedou autem, mohou pak navštívit například i starý židovský hřbitov v Postřižíně, který je poměrně dobře přístupný, není však od silnice nijak označen, takže doporučuji  vyhledat si ho na mapách.

Napsal Petr matura

foto: archiv autora