Jsme s manželem oba pracující. Pracovat jsme naštěstí nepřestali ani v nedávné době, kdy spousta ostatních lidí bohužel musela zůstat doma úplně bez práce. Měli jsme velké štěstí a mohli jsme pracovat z domu. Žádný odpočinek tak neprobíhal. Což rozhodně nemyslím hanlivě. Zůstat ze dne na den doma zcela bez práce musí být ohromně stresující a člověk si stejně neodpočine, spíše naopak. Je plný nejistoty a strachu. My s mužem tak jedeme (a ještě nějakou chvíli v tomto režimu pojedeme) stále stejně, jenže naše sídliště se k nepoznání změnilo. Od božího rána do večera je plné puberťáků, kteří teď nemusí do školy. Je to nesnesitelné.
Můj manžel je obecně velmi výbušný člověk, ale teď je to s ním k nevydržení. Většina hodin ze dne u nás probíhá tak, že muž doma přešlapuje jako lev v kleci a nadává. Nadává na puberťáky, kteří se nám už dlouhé týdny srocují ve velkém přímo před panelákem, kde bydlíme v přízemí, a je zralý na infarkt. Jejich hlučnost je skutečně za hranicí míry. Nosí si s sebou obrovskou aparaturu a od rána do večera nám u oken křičí jejich hudba. Stejně tak se překřikuje mládež a ten slovník, který doléhá až do našeho obýváku, je s prominutím na facku. Zůstávají po nich plechovky, obaly, papírky, i střepy různých lahví. Nejvíc stresující je to, že není úniku. Když jsme si je párkrát dovolili okřiknout, poslali nás na patřičná místa. Je pravda, že my jsme děti nikdy neměli, ale vždy jsme chápali, že děti jsou prostě děti. Nesedíme u okna a nečíháme, až si někdo zahlučí, abychom ho mohli ihned zpražit, to vůbec ne. Ale co je moc, je moc. Můj muž je typický dobrák, který bude doma nadávat, ale nic víc nikdy neudělá. A ani já bych nikdy na ty děti třeba takovou městskou policii nezavolala. Pořád jsou to mladiství, naivní děti. Až na tu hudbu a ten šílený nepořádek jsme asi nebyli jiní a taky nám patřil svět, ale když už nás někdo okřiknul, chytili jsme se za nos a zalezli někam, kde o nás nikdo nevěděl.
Nedokážu si absolutně představit, že tohle rodeo bude trvat ještě několik měsíců. Můj muž je už teď celé dny podrážděný a opravdu mu to brnká na nervy, což si mnohdy slíznu i já. I on má své mouchy, ale trochu více ohleduplnosti by neškodilo.
Terezie, 60 let
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna
Korektura textu Bára Klímová
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Ilustrační foto: pixabay.com
Vaše názory
Paní Terezie, nejdříve ze všeho byste se měla rozhodnout, jestli je Váš muž " obecně velmi výbušný člověk", nebo" typický dobrák, který nadává jen doma a nic víc neudělá". Trochu mi uniká, na co si vlastně stěžujete. Na tu dnešní nevychovanou mládež, nebo na manžela?
Špatná práce strážníků a policie v době pandemie, ale možná to v prostředí, kde žijete, ani moc jinak nejde. Možná se strážníci výrostků spíš bojí. Jinak je vaše postesknutí je smutnou praktickou ilustrací toho, co odborníci na vzdělávání poslední dobou říkají. Že koronavirová krize zvýší rozdíly ve vzdělání (nevím, jestli tak krátká doba může být znát natrvalo) a každopádně odhalila rozdíly v českém školství, protože cca 1/3 škol si s vyučováním z domova poradila skvěle a žácí jsou dokonce spokojenější než dříve, dalších cca 25% mělo možná pomalejší rozjezd, ale nakonec si s podmínkami školy (s podporou zřizovatelů nebo neziskovek, kteří zajistili přístup k tabletům a internetu žákům, kteří je neměli) také dobře poradily, a ty ostatní méně - zčásti proto, že mají žáky, jejichž rodiče jsou sociálně slabí, anebo o vzdělání svých dětí vůbec nestojí a děti také ne. Ano, to je pak odepsaná generace a asi jsou to ti, co řvou u vás na sídlišti. ... Proč se na to dívám přes školy? Protože podle mé zkušenosti tak, jak píšete to prvních několik dní po zavření škol bylo tak, jak píšete, všude. Středa až pátek po zavření škol - veselící se mládež ve velkých skupinách všude. Však to byl jeden z důvodů, aspoň podle vyjádření vlády, proč vláda už od soboty zavřela velká obchodní centra (mládež po desítkách všude po křesílkách, v hracích zónách pro malé děti a ve stravovacích provozech) a od dalšího pondělí pak vyhlásila zákaz volného pohybu na veřejném prostranství. ... Pohybuji se pravidelně po třech velkých, navzájem dost vzdálených sídlištích (každopádně mají úplně jiné školy a ty mají navzájem rozdílné zřizovatele). Každý den v týdnu bez výjimky jsem aspoň na jednom, spíše na dvou. I tam byly po zavření škol lelkující hlučné party všude. Od dalšího týdne už nikde a platí to dosud. Částečně jistě výsledek vlivu rodičů, částečně výsledek práce strážníků a policie a z velké části výsledek těch škol. Jak se učitelé online musejí věnovat jednotlivým žákům, nebo skupinám žáků, postupně, nezabere jim to jen dopoledne, ale s přestávkami skoro celý den, takže party asi nemají mnoho času, aby se ve velkém vůbec daly dohromady a řádily. Ovšem kdo se vzdělávání věnovat nechce, učitel na monitoru počítače ho nedonutí. Ani nemá jak.
A kdežeto bydlíte? Já bych se přijela podívat, jen tak, z nostalgie;) Sídliště plné dětí a puberťáků jsem naposledy viděla v 90kách. V našem městě jsou prázdná i hřiště. Všichni paří doma u PC.
Souhlasím , Madlo. I kolčava to píše ve svém příspěvku. Snad první dny , možná, pak už nikde.Ale netroufám si odhadnout, jak to bude třeba v červnu. V podstatě teď mohou puberťáci takřka kamkoli, ovšem do školy ne.Za to ovšem nemohou školy, ale naše "vláda" spolu s "odborníky"!Mohou do narvaného obchodního centra, do obchodů, na sportoviště a nevím , kam ještě,ale NE do školy, tam je nebezpečno.
Taky jsme jako děti lezly na nervy důchodcům, co bydleli v přízemí. Dodnes si pamatuji jejich příjmení a snad i obličej - hlavně té ženy. Neustále sondovala za záclonou a pokřikovala na nás. Musela to mít z první ruky, protože měli otevřené ventilačky a nezavřeli ani při nejbujařejším veselí. Těžko na to najít řešení - klubovny neexistují, do hospody omladina nepůjde, tak kde mají být? Nezávidím, musí to být náročné. Snad jen špunty do uší poradím.. a zavírat okna. V přízemí v létě bývá chládek, nemusel by to být takový problém ;)
Miky 55, nejlíp nově do bazénu, tam se to množí jedna radost:) A váš první komentář taky sdílím, palec
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.