Se svým mužem jsem celkem dva roky. Rok jsme spolu chodili, ale nebydleli, a rok jsme manželé. Hodně lidí nás od svatby zrazovalo, protože většině se zdála doba vztahu příliš krátká. Ale my asi nejsme zrovna ti, co by měli potřebu se obhajovat. Milujeme se a tak jsme se prostě vzali. Nemyslím si, že by kvůli relativně krátké známosti muselo manželství automaticky končit rozvodem. To záleží na lidech, ne na vztahu samotném a na tom, jak dlouho spolu před manželstvím lidé chodili. Se svou první ženou chodil můj manžel několik let a manželství pak stejně nevydrželo. A to ho zřejmě poznamenalo. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč se chová, jak se chová.
Můj muž je ode mě o dost starší. Má tedy za sebou i věci, které já neznám. Oženil se, protože jeho žena byla těhotná. Ženil se velmi mladý a jeho žena byla jeho první vážná známost, která trvala dlouho, jak je zmíněno výše. Manželství ale neklapalo a bez vytáček mi řekl, že měl vždycky milenky. Samozřejmě tajně. Pak v manželství přišlo ještě druhé a třetí dítě. Jenže manželství bylo pořád horší a horší a můj muž se tehdy chtěl dát rozvést. Jeho žena nesouhlasila. Prý kvůli dětem. Ale příšerně se hádali, nemohli se ani cítit a můj muž, ač to zní jako výmluva, chtěl hlavně kvůli dětem odejít. Aby nemusely přihlížet tomu, jak se jeden vedle druhého trápí. Nakonec se rozvedli. Dnes už je všechno v pořádku a dokonce se usmířili i se ženou. Ona má nového partnera, děti pravidelně vídáme a všechno se zdá být fajn. Jenže…
Dokud jsme nebyli manželé, nikdy můj partner nežárlil. Ale od toho dne, kdy jsme si vyměnili prstýnky, je jako někdo jiný. Pořád mě kontroluje, podezírá, divně se vyptává. Kdykoliv někam vyrazím s kamarádkami, přijde druhý den výslech. S kým jsem tam byla, co jsem tam opravdu dělala, jaké to bylo, kdo se mi tam z mužského osazenstva líbil, jestli mě někdo doprovázel domů a tak dále. Kdykoliv mi zazvoní telefon s neznámým číslem, můj muž se může zbláznit a dělá šílené scény. Když zjistil, že jsem si zamkla telefon, prásknul dveřmi tak, že se vysklily. Pak se většinou zavře na dlouhé hodiny do garáže a nemluví se mnou. Když se s ním snažím usmířit, je apatický. Čím dál častěji říká, že on také zahýbal a ví, jak je to jednoduché a okouzlující. Že ale máme úplně jiný vztah, než měl se svou bývalou ženou, mu můžu vysvětlovat od rána do večera, avšak marně. Historie proutníka se na něm zřejmě podepsala víc, než jsem si dokázala představit. A co už vůbec nechápu je ten jeho argument, že stejně odejdu za někým, kdo bude chtít miminko. A to říká dokola, i když dobře ví, že já děti mít nikdy nebudu. Ze zdravotních důvodů je mít nemůžu. Tak to bohužel je a je to stoprocentně jistá věc. Když tedy omílá, že děti budu chtít a najdu jim vhodného, mladšího tátu, říkám si, jestli mu ta podezíravost už zcela nezatemnila mozek.
Petra, 35 let
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna
Korektura textu Bára Klímová
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Ilustrační foto: pixabay.com
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Podle mého názoru se manžel blíží k chlapskému přechodu.Projevuje se u něj nejistota a obavy z budoucnosti,protože jak píšete je o dost starší a dobře si to uvědomuje.
Trochu málo informací. Vůbec se nezmiňujete, na čem ztroskotalo jeho první manželství. Ani kolik je vlastně manželovi.atd. Jisté ale je , že manžela v jeho věku už nepředěláte a on Vám viditelně nevěří. A to se nezmění.Vážně v tom chcete žít?
Je to těžké. Když je kdokoli dlouhodobě vystavován křivému obvinění z čehokoli, může se velmi snadno stát, že jej to po nějaké době přestane bavit a raději tu věc udělá, aby byl obviňován alespoň právem. Žárlivým nevěrným manželům se věrnost věrné manželky prokazuje jen velmi těžko. Tento stav je spíš na manželskou poradnu, aby si oba mohli promluvit pomocí mediátora, který může klást správné otázky a v případě potřeby krotit i bouřlivé emoce. Žárlivec je všeobecně velmi nejistý člověk, který svou nejistotu a slabost hází osočováním na druhé. Pokud manžel aktivně nepřistoupí k tomu, že má problém a chce jej řešit, obávám se, že lepší už to nebude..
Petro, to je bohužel u notoricky nevěrných mužů hodně časté, že podle sebe soudí svou partnerku - tedy předpokládají, že i ona je podvádí na každém kroku. Cítí se jako páni, kterým je dovoleno vše, ale k partnerce mají majetnický vztah. U vašeho muže se podle všeho přidala krize středního věku, dostává strach, že vám nebude stačit (vždyť jemu jeho žena a máma tří společných dětí také nestačila) a ztrácí nervy. Chová se k vám majetnicky a ponižujícím způsobem. Žárlivci ale nelze dokázat, že mu jste věrná. Neexistenci nevěry není jak dokázat, bude si stále myslet, že jste jen dobrá v zatloukání a schovávání, má s tím přece zkušenosti. Tj. velmi pravděpodobně to neskončí, bude to jen horší. S těžkým žárlivcem se nedá žít, tak to prostě je. Váš život by se změnil v domácí psychické násilí (už v té fázi asi je). Škoda, že jste si vzala muže, který se vám otevřeně přiznal, že byl běžně nevěrný své manželce a matce společných dětí, jako by to bylo samozřejmé. Je málo pochopitelné, že jste si takového muže vzala, ale stalo se. Přitom evidentně neměl zájem o oboustranně volný vztah (vy asi také ne, ale je menšina párů, které se na tomto domluví a vyhovuje jim to, zvlášť pokud jsou plánovitě bezdětné.) Tento váš vztah nemá dobré vyhlídky. Jste ještě mladá, zajděte společně s manželem za partnerským poradcem (bez mediace toto asi nezvládnete, stoprocentně souhlasím s Palomitou), ale pokud chorobná kontrola ze strany vašeho muže neskončí, nemá pro vás ten vztah budoucnost.
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.