Znáte to, za pár týdnů odjíždíte na zaslouženou, dlouho očekávanou letní dovolenou a chtěli byste se cítit fit a vypadat dobře v plavkách. Pokud chcete sobě i svému tělu udělat radost, začněte hned teď, a ne až od pondělka po tisící v životě.

Byly sledovány změny v hladině inzulinu v lidském organismu v závislosti na denní době a ukázalo se, že nejvyšší koncentrace inzulinu v krvi je ráno okolo sedmé hodiny, poté okolo desáté a pak kolem poledne. To ukazuje na to, že samo tělo je nastaveno tak, že by se ráno a dopoledne měly konzumovat spíše sacharidy, případně i cukry, a odpoledne a večer více bílkoviny. Proto by se ovoce, které obsahuje ovocný cukr, tj. fruktózu, mělo konzumovat spíše ráno. Dopoledne a večer byste si měli dát zase spíše zeleninu, která obsahuje minimum jednoduchých cukrů.

Doporučený příjem ovoce a zeleniny na den alespoň 300–500 g. Cenné rostlinné látky, tj. fytolátky a antioxidanty zde přítomné, se podílejí na snižování hladiny cholesterolu v krvi a řada z nich má i účinek protinádorový. Z křížokvětých rostlin je přínosné jíst např. zelí, kapustu, květák nebo brokolici. Jejich obsah tzv. thiolátek je zdravotně velmi příznivý. Metabolicky účinná kyselina listová (folát) obsažená především v listové zelenině je ceněna z mnoha důvodů, mimo jiné se podílí i na prevenci srdečně-cévních onemocnění.

Pijte pravidelně – ne až když dostanete žízeň, protože to už je tělo dehydratované. Ideálně pijte každou půlhodinu. Aby tělo fungovalo správně, je třeba doplňovat tekutiny. Ty pokrývají naši denní potřebu vody zhruba z 80 %, zatímco 20 % pokrývá jídlo. Doplnění tekutin poskytují všechny nealkoholické nápoje jako např. džus, mléko, káva, čaj, neboť obsahují 85–99 % vody. Čím rozmanitější volba našich nápojů, tím lépe.

Do jídelníčku zařaďte kysané mléčné výrobky s obsahem bifidobakterií a laktobacilů, které se podílejí nejen na správném spalování živin, ale zvyšují i střevní a celkovou imunitu organismu.

Z denního jídelníčku vyřaďte nebo alespoň omezte příjem nasycených živočišných tuků a bílkovin
a naopak obohaťte stravu rozličnými rostlinnými oleji. Není na škodu připomenout, že země
s mnohanásobně vyšší spotřebou rostlinných olejů (olivový, slunečnicový, brutnákový, sezamový, lněný aj.) mají nižší výskyt zejména srdečně-cévních a nádorových onemocnění.

Omezte také příjem soli, která se podílí na nadměrném zadržování tekutin v těle a na zvyšování hodnot krevního tlaku. Naopak je pro organismus vynikající zvýšený příjem ovoce a zeleniny.

Sportem za krásnou postavou

Zdravá, vyvážená strava a správný pitný režim jsou pouze jedním ze základních stavebních kamenů štíhlé postavy. Při snižování hmotnosti je důležité, aby výdej energie převyšoval její příjem. Snažte se věnovat sportu alespoň třikrát týdně.

Při cvičení je potřeba si hlídat tep. Při vysoké tepové frekvenci metabolismus přestává čerpat energii z tuků a tělo začíná spalovat sacharidy. Pokud chcete hubnout, je ideální cvičit při 60 % maximální tepové frekvence. Tu vypočítáte, když od čísla 220 odečtete svůj věk.

Před cvičením není vhodné jíst tučná či sladká jídla, aby tělo nemělo příliš práce s trávením. Po sportovní aktivitě nechte tělo vydechnout a pevnou stravu přijměte až zhruba po hodině. Vhodné jsou potraviny jako ovoce, celozrnné pečivo či maso, které tělu doplní bílkoviny.

Během cvičení je nutné doplňovat tekutiny. Nedodržování jejich příjmu může hrozit poklesem výkonnosti, v krajním případě i zástavou srdce.

Doporučení trenérky fitness centra Pokud se člověk rozhodne spálit za měsíc
1 kg tuku, je nutné denně vydat asi 250 kcal navíc. Při zachovaní denního příjmu a výdeje to znamená pro průměrného člověka ve středním věku například denně ujít po rovině navíc přibližně 6 km za hodinu anebo si intenzivnější chůzí vyšlapat na nižší kopec; alternativou je jízda na kole, kde je potřeba ujet za hodinu 14 km. Intenzivnější výdej kcal však zajistí i např. hodina salsy nebo 1,5 km uplavaných za hodinu (samozřejmě vše v závislosti na technice provedení činnosti a individuální zdatnosti jedince, např. na jeho věku).

Pozor, tělo je jako živá hmota schopná postupné adaptace. Cvičení konané stejnou intenzitou nemá po delším období (udává se 3–4 týdny) stejně vysoký efekt a je potřeba zvýšit intenzitu anebo prodloužit dobu vykonávání činnosti. Taktéž doporučujeme výběr vhodné aktivity na vykonávání aerobní činnosti. Nadváha či zvýšená hmotnost a cyklická aktivita, kdy jsou kyčelní a kolení klouby zatěžované vertikálně plnou váhou zvýšenou několikanásobně při nárazech a dopadech, není rozumná kombinace!!!

Slovník odborných výrazů

Fruktóza - nazývá se také ovocný cukr, protože se v přírodě vyskytuje v ovoci, lesních plodech a medu. Pro praktické využití se však vyrábí především z obilných škrobů. Je to monosacharid, kaloricky stejně vydatný jako běžný cukr. Má však některé dobré vlastnosti, pro které je stále častěji využívána jako alternativa k cukru. Fruktóza je až o 40% sladší než cukr, takže do potravy jí může být přidáváno méně a tím lze vykázat až o 40% menší kalorickou zátěž oproti cukru o stejné sladivosti. Má nízký glykemický index. Pouze 32 oproti hodnotě 92 u běžného cukru, proto nezpůsobuje velké výkyvy v obsahu krevního cukru a může být částečně i složkou potravy pro diabetiky. Má velmi dobrou rozpustnost a zvýrazňuje ovocné příchutě.

Bílkoviny - jsou základními stavebními kameny stavby a obnovy tkání (základní stavební jednotky organismu). Jsou složeny z aminokyselin (esenciálních a neesenciálních), z nichž esenciální si neumí lidský organismus připravit, a proto je musí přijímat potravou. Nedostatečný příjem bílkovin v kojeneckém věku vede k poruchám duševního i tělesného vývoje, ke snížení imunity apod. Vyšší obsah bílkovin může způsobit v pozdějším věku obezitu.

Sacharidy - dodávají organismu potřebnou energii na jakoukoliv činnost. Patří spolu s bílkovinami a tuky mezi základní živiny.

Tuky - patří mezi základní živiny, bez kterých nemůže organismus fungovat. Jsou tvořeny především mastnými kyselinami a glycerolem, minoritní složkou tuků jsou fosfolipidy. Tuky jsou především zdrojem energie, dále pak vitaminů rozpustných v tucích (A, E, D, K). Esenciální mastné kyseliny si organismus nedokáže sám vytvořit a tak musí být v dostatečném množství přijímány potravou. Z nenasycených mastných kyselin jsou významné především omega 3 a omega 6 nenasycené mastné kyseliny (kyselina linolová, linolenová, arachidonová (AA), dokosahexaenová (DHA).

Ilustrační foto: pixabay.com