Křemešník se nachází nedaleko Pelhřimova v nadmořské výšce 765 metrů a je nejvyšším bodem české části Českomoravské vrchoviny. Ve středověku se zde těžilo stříbro. Štoly původně vlastnil bohatý rod Rožmberků a později přešly do majetku Trčků z Lípy.

Během třicetileté války těžba zcela zanikla a štoly byly zasypány. Ty dochované sloužily jako příbytky poustevníků.

Na místě dnešního kostela stála od roku 1555 dřevěná kaple postavená v gotickém stylu. O jejím založení se dochovala pověst, která vypráví, že pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský se při procházce po okolních lesích náhle propadl do štoly. Nemohl se dostat ven, a tak se modlil. V modlitbě slíbil, že když přežije, postaví na Křemešníku kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici. Následujícího dne se mu podařilo dostat na povrch. Při návratu domů viděl již z dálky Pelhřimov  v plamenech, ale jeho dům jako jediný zůstal nezničen. Proto dvojnásobně vděčný měšťan splnil slib a kapli na Křemešníku postavil. Ta byla v roce 1662 jako poděkování za konec třicetileté války přestavěna na kamennou.

V roce 1689 byla pod vrcholem postavena kaplička zasvěcená Nejsvětější Trojici, které se dnes nazývá kaple sv. Jana Křtitele. Odtud vyvěrá léčivý pramen, který podle záznamů uzdravil mnoho nemocných a podle informací má vyšší obsah stříbra.

Asi nejvýznamnější přestavbou byla ta v roce 1710, kdy postupně vznikal barokní kostel tak, jak ho můžeme vidět i dnes. V roce 1726 byly postaveny ambity a v roce 1734 dvě kaple, kaple Korunovace Panny Marie a kaple Mrtvých. V té najdeme mimo jiné náhrobek poustevníka Jiřího Mrňávka (foto), který zde zemřel v roce 1676. Jeho ostatky byly nalezeny v roce 1933 pod sochou anděla u bočního vchodu do kostela. Dnes je můžete vidět za zaskleným výklenkem.

Dalším lákadlem je zde relikviář v podobě Svatováclavské koruny s ostatky svatého Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Korunu věnoval  prezident Edvard Beneš. Za druhé světové války prý byla na Větrném zámečku, v nádržích na vodu, ukryta část pokladu z Pražského hradu a koruna uložená pod oltářem českých patronů byla poděkováním zdejším lidem za ochranu státního pokladu.

Větrný zámeček, který se nachází hned pod kostelem, nechal postavit v roce 1935 sochař a medailér Josef Šejnost. Autorem této novogotické stavby je známý architekt Kamil Hilbert, který  ve stejné době dokončil dostavbu Katedrály sv. Václava. Šejnost zde plánoval otevřít také muzeum a dostavět věže, což překazila válka. Zámek má rozsáhlá sklepení, kde se nacházel již zmíněný úkryt pokladu. Dnes je zámeček v soukromém vlastnictví a po mnohých změnách majitelů, kdy chátral, se konečně začalo s opravami.

obr. zámeček

V minulosti se na Křemešník konalo až pět poutí za rok. V roce 1832, kdy vypukla epidemie cholery, se zde sešlo až 60 000 poutníků. V průběhu druhé světové války tady sídlil stočlenný oddíl SS, aby znemožnil věřícím navštěvovat toto zázračné místo.

V současné době se na Křemešníku koná Velká pouť na slavnost Nejsvětější Trojice. Jinak zde  probíhají velmi zajímavé komentované prohlídky.

V okolí najdeme také rozhlednu Pípalka. Ta byla vybudována v letech 1992 - 1993. Je vysoká 53 metrů a na její vrchol vede 205 schodů. Byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny, která zde stála ve 40. letech minulého století. Vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek chátrala a následně byla zbourána.

Nedaleko se nachází rovněž i občerstvení a hotel Křemešník. Turisté, kteří se vydají na vrchol bez auta, mají snazší cestu z vlakové zastávky Zajíčkov po žluté turistické značce. Delší a poněkud náročnější cesta po červené značce vede z Pelhřimova asi 10 km a provede návštěvníka okolo studánky a křížové cesty. V okolí Křemešníku lze objevit mnoho dalších zajímavostí a tento kraj zcela jistě stojí za vaši návštěvu.

 

Napsal Petr Matura

Foto: archiv autora