Hřebíček je silně aromatické koření, které má velmi výraznou chuť i vůni. Zajímavé je pro své antiseptické účinky, díky kterým, se používá například ve stomatologii. Určitý vliv má také ale třeba na trávení. Hřebíček se rozhodně vyplatí mít stále doma.

Nejčastěji se používá k přípravě dušeného masa, zvěřiny, nejrůznějších omáček, do sladkých dezertů nebo k přípravě teplých alkoholických nápojů jako je třeba oblíbené zimní svařené víno.

Široké využití má potom při přípravě všelijakých perníků, ovocných koláčků a vánočního pečiva. Asi nejlepší je potom v kombinaci se skořicí. To je přímo báječné.

To, co běžně používáme v kuchyni, jsou poupata stálezeleného tropického stromu s názvem hřebíčkovec kořenný. Jedná se o strom kuželovitého tvaru, který dorůstá do výšky 10 až 12 metrů. Tento neuvěřitelný strom se může dožít také velkého stáří a to až čtyř set let. Listy má tmavě zelené, květy jsou rudé se žlutými okvětními lístky.

Poupata jsou nejprve bledá, ale postupně zelenají a v době sklizně už mají zářivě červenou barvu. Sklizeň se provádí mají-li délku 1,5 až 2 centimetry.

Původem je z Moluckých ostrovů, které se nacházejí v Indonésii. Číňané jej znali už od 3. Století před naším letopočtem. Čínští dvořané jej vkládali do úst, aby si osvěžili dech když jednali posléze s císařem.

A to je jeden z jeho velkých účinků na lidské zdraví. Je silně antiseptický. Působí při bolesti a zánětech zubů a dásní. Pokud člověka něco takového trápí, může hřebíček žvýkat, vyplachovat ústa odvarem z něj, nebo potírat bolavá místa speciální tinkturou, kterou lze vyrobit naložením hřebíčku do lihu či čisté vodky.

Do Evropy se dostal asi ve 4. Století našeho letopočtu. Římané jej používali jak v kuchyni, tak v lékařství. Ve Středověku byl zvláště ceněn pro své štiplavé aroma, které přebilo odpornou chuť špatně konzervovaných potravin.

Jeho vůně je cítit na velkou vzdálenost a tak právě proto staří cestovatelé objevili některé ostrovy. V 1ý. A 18 století dosahoval v Anglii hodnoty zlata a to právě kvůli velmi vysoké ceně dovozu.

Pro své antiseptické účinky je tedy používán na nejrůznější problémy v ústech, stejně tak ale lze jeho odvar používat jako kloktadlo při bolestech v krku. Hřebíčkovou vodu, která vznikne prostým namočením koření lze používat jako dezinfekci. Vodu zároveň konzervuje.

Hřebíčkový odvar lze využívat také jako repelent. Trochu hřebíčkové tinktury je dobrá přidávat do lázně, kterou připravujeme malým dětem.

Hřebíčkové silice se používají pro své hřejivé účinky v revmatizmu a na bolavé klouby. Ayurvéda jej doporučuje na posílaní srdce. Dále zlepšuje chuť k jídlu, uvolňuje křeče v břiše, zlepšuje trávení a vylučování dobrý je i při průjmech a plynatosti.

Silice mají příznivé účinky i na akné, afty, jsou dobré proti zvracení, při snižování cukru v krvi, na zklidnění pokožky, posílení organismu, zlepšení spánku, při masážích a do aroma lamp.

 

Napsala Zuzana Zelenková

foto: pixabay.com