Popularita čerstvých bylinek v naší kuchyni během posledních let roste. Není divu, vždyť už ve středověku se klášterní zahrady pyšnily přesně uspořádanými záhony osázenými kořením. S bylinkami se setkáváme na okenních parapetech, balkonech i v zahrádkách. Jsou to kytky poměrně nenáročné, chceme-li si je pořídít, jednoduše stačí si vybrat druh a způsob pěstování. Bylinky lze samozřejmě koupit v obchodě, ale můžete si je zkusit vypěstovat i sami. Je to mnohem zábavnější a taková zdravě vypěstovaná bylinka vám potom udělá mnohonásobnou radost.

Doma nebo na zahrádce?

Pěstování bylinek v bytě má hned několik výhod. Bylinky místnost (tedy většinou kuchyň) prozáří, hezky vypadají a jsou ozdobou. Vašemu jídlu dodají nezaměnitelnou chuť. Když je potřebujete do pokrmu přidat, máte je vždy po ruce a navíc krásně voní! Bylinky na zahradě mají v podstatě stejné požadavky, jako doma. Při výsadbě dbáme na to, aby byly vystaveny nezbytnému množství slunečního svitu. Bylinky potřebují pět až šest hodin přímého slunečního záření každý den. Možností umístění bylinek v zahradě je mnoho a záleží pouze na vaší fantazii.

Jak na bylinky v bytě?

Na začátku vás čeká jediná finanční investice - nákup semínek a květináčů či truhlíku. K pěstování bylinek se nejlépe hodí květináče hliněné. Ty pak naplníte několik centimetrů pod horní okraj zeminou. Semena rovnoměrně nasypete do květináče a překryjete ještě tenkou vrstvou zeminy. Následuje pozorná péče v podobě pravidelného zalévání. Dejte pozor, ať nemáte v květináči močál. První výhonky se obvykle objeví po 2 až 3 týdnech. Když trochu povylezou a zesílí, můžete je přesadit. Pak už jen vesele rostou (v případě, že se o ně alespoň trochu staráte) a těší se do vašich polévek, omáček, k masu a nebo na chléb s máslem.

Pro vaše pěstitelské úspěchy potřebujete znát, jak se o kterou bylinku starat a hodit se vám jistě budou i tipy na její využití v kuchyni.

BAZALKU umístěte na světlé, teplé místo. Půdu udržujte vlhkou. Bazalka se nejčastěji používá do italských pokrmů, ale hodí se bez problémů i do bylinkových omáček, k masu, a výborně doplňuje čerstvá rajčata. Použít ji však můžete například k brynzovým haluškám či špenátovým nokům. Její aroma udajně uklidňuje a v lidovém léčitelství se používá při poruchách trávícícho traktu.

ESTRAGON ocení světlé, teplé umístění a vlhkou půdu. Používán je především ve francouzské, španělské a balkánské kuchyni. Výborně se hodí do salátů, polévek a k drůbeži, zvýrazňuje chuť jemné zeleniny. Připravit z něj můžete i výborný estragonový ocet nebo majonézu. Estragon příznivě působí na trávení a podle lidového léčitelství snižuje krevní tlak.

MÁTA také vyžaduje světlo, teplo a vlhkou půdu. Používáme ji do omáček, k jehněčímu masu, vaječným pokrmům, do mletých mas i ovocných a zeleninových salátů. Vyrobit z ní však můžete i kultovní nápoj Mochito. Patří k nejstarším bylinám na světě, hojně je využívána v arabských zemích. V lidovém léčitelství má protizánětlivé účinky, pomáhá při bolestech hlavy a ospalosti.

MEDUŇKA snese přímé slunce a vyžaduje pravidelnou zálivku. Hodí se do bylinkových omáček, do tvarohových pokrmů, ovocných salátů i míchaných nápojů. Čaj ze spařených lístků meduňky má zklidňující účinky a používá se při léčbě nespavosti.

Oblíbená PAŽITKA má ráda slunné až polostinné stanoviště a vlhkou půdu. Její využití v kuchyni je všestranné - od salátů, polévek a omáček až po doplněk k namazanému chlebu s máslem.

PETRŽELKA vyžaduje polostín a taktéž vlhkou půdu. Stejně jako pažitka má v kuchyni všestranné využití a navíc, fantazii se meze nekladou!

ROZMARÝNU uděláte dobře teplým stanovištěm a menší zálivkou. Výborně doplňuje pokrmy z rajčat, pikantní omáčky a drůbeží maso či zvěřinu.

ŘEŘICHU umístěne na slunné až polostinné místo a pravidelně zalévejte. Vypěstovat ji můžete i na buničině nebo obyčejné vatě tak, že semínka namočená do vlažné vody rozházíte po vrstvě buničiny či vaty. Za několik dní už můžete nať ořezávat. Řeřicha podporuje chuť k jídlu a trávení a navíc působí močopudně. Přidat ji můžete do omáček, salátů, pokrmů z ryb nebo na chléb s máslem.

TYMIÁN je rád na teplém, světlém místě. Zálivky vyžaduje málo. Výrazná chuť a aroma tymiánu se nejlépe uplatní při přípravě zvěřiny, k dochucení ryb, drůbeže a sekaných mas. Pikantní příchuť docílíme přidáním tymiánu do omáček, pokrmů z brambor, paštik, nádivek a dušené zeleniny. Ve směsích s oreganem a bazalkou s ním můžeme okořenit třeba pizzu a těstoviny. Tymián se v lidovém léčitelství používá při nachlazení, zánětu průdušek, k uvolňování křečí a pomáhá při revmatismu.

Vyzkoušet můžete i další bylinky: koriandr, oregano, šalvěj, majoránku, saturejku či libeček. Každá tato kytička má něco do sebe a věřte, že jakmile si chuť čerstvých bylinek vyzkoušíte, stanou se pevnou součástí i vaší domácnosti. Bylinek prostě není nikdy dost.  

ree

zdroj: clavis.vrana.cz a web společnosti Titbit

Foto: pixabay.com