Mečík je tak oblíbenou letní cibulovinou, že jej odborníci na kvetoucí cibuloviny označili jako „letní cibulovinu roku“. Tyto rostliny přinášejí barvy na svých dlouhých stoncích pokrytých květy, jež jsou obklopeny mečovitými listy. Nad jejich bohatými květy oči jen plesají.

Proč mečíky

Podle botaniků existuje asi 300 druhů mečíků, které pocházejí původně z Afriky. Tam se vyskytují jako plané rostliny rostoucí ve svém přirozeném prostředí. Šlechtí se již od roku 1941 a díky tomu si jejich krásu může dnes každý užívat na své zahrádce. Jejich botanický název, „gladiolus“, je zdrobnělina latinského slova gladius, které znamená „meč“. Vzhledem k jejich mečovitým listům a významu jejich botanického názvu se jim i česky říká mečíky.

Hlíza

Mečíky lze poznat podle vysokých, robustních a vzpřímených stonků. Obě strany stonku pokrývají květy, které mohou mít prakticky kteroukoli barvu duhy. A může jít o pastelové barvy až po živé, poutavé odstíny. Věděli jste, že mečíky vlastně nejsou v pravém slova smyslu cibuloviny, protože mají hlízu? Pravé cibuloviny ukládají živiny do vrstev plátků, ale hlíza je masivní podzemní orgán, v němž jsou uloženy živiny.

Skupiny

Existuje mnoho druhů mečíků, proto se dělí do dvou skupin: velkokvěté a malokvěté odrůdy.

Skupina velkokvětých obsahuje víc druhů než skupina malokvětých. Obsahují stovky druhů se širokou škálou barev a barevných kombinací. Obvykle jsou vyšší než metr. Mezi tyto druhy patří:

Gladiolus Butterfly: mají drobné květy, jejichž barvy kontrastují se zbytkem rostliny tak, že vypadají jako motýli. Jsou charakteristické střídavě uspořádanými květy, které mají těsně vedle sebe usazené okvětní lístky. Vnitřní okvětní lístky mají často jiné zbarvení než vnější okvětní lístky.

Gladiolus primulinus: odrůdy v této skupině byly vyšlechtěny ze žlutého mečíku Gladiolus primulinus. Tento mečík má úzkou siluetu a jeho horní okvětní lístky zakrývají tyčinky níže.

Malokvěté mečíky mají menší květy a nejsou tak vysoké. Dále se dělí takto:

Gladiolus colvillei „Alba“: jedná se o jednu z nejstarších malokvětých odrůd mečíků a je to kříženec dvou druhů: G. tristis a G. cardinalis.

Gladiolus nanus: tento mečík je známý svou ladností. Výška jeho stonků nepřesahuje 60 až 70 centimetrů. Proto se tento mečík někdy označuje jako „trpasličí“.

Gladiolus tubergenii: tato odrůda, pojmenovaná po svém šlechtiteli Van Tubergenovi, patří mezi nejdříve kvetoucí druhy.

Výsadba a péče

Mečíky potřebují hodně světla, proto je zasaďte na slunné místo. Dobře se jim daří v kombinaci nejen s dalšími letními cibulovinami, jako jsou jiřiny a liliochvostce (Eremurus), ale také s trvalkami a okrasnými travinami. Sázet je lze od poloviny dubna do konce května. Uspořádejte je do malých skupin po 3–5 hlízách v hloubce asi 10 centimetrů. Dbejte na to, aby zašpičatělý konec směřoval nahoru. Po zasazení zeminu zalijte, aby měly dobrý start, a zalévejte je při suchém počasí.

Zajímavá fakta

Pokud si chcete pomocí mečíků vyzdobit interiér, jsou to nádherné řezané květiny. Když se otevře jeden nebo dva květy, několik stonků odřízněte a dejte je do vázy.

Mečíky dosahují výšky 90–120 centimetrů. Ve venkovním prostředí je podepřete kolíkem, aby se nezlomily v důsledku silného deště nebo poryvu větru.

Věděli jste, že mečíky hezky porostou i v květináčích? K tomuto účelu se hodí zejména kratší odrůdy.

Při nákupu vybírejte velké pevné hlízy a vyvarujte se měkkých nebo takových, které již raší, protože ty jsou nemocné.

 

Zdroj text a foto: kvetinovecibulky.info