Osa střevo-mozek je označení pro vzájemný vliv dvou významných orgánů lidského těla, které se nejspíš ovlivňují víc, než jsme si dlouhou dobu mysleli.

Skutečnost, že mozek ovlivňuje střeva, asi nikoho nepřekvapí. Mozek, coby řídící orgán celého těla, řídí i trávicí funkce. Nyní ale vědci přišli s převratným objevem, který dokazuje, že také střeva mohou řídit mozek. Respektive bakterie ve střevech žijící, abychom byli přesnější. Jak je to možné a jedná se skutečně o tak nový objev?

Lidské tělo je osídleno asi deseti tisíci miliard bakterií. Pro představu je to asi desetkrát více, než máme v těle lidských buněk, a asi pětsetkrát více než je hvězd v naší galaxii. Bakterie obývají každou část našeho těla a jejich přibližná váha je dohromady kolem 1,2 kg. Ačkoliv máme tendenci bakterie vnímat jako něco špatného způsobujícího nemoci, ve skutečnosti bakterie v našem těle zabezpečují celou řadu užitečných funkcí, se kterými by si náš organismus sám jen stěží poradil. Pomáhají například zpracovávat některé látky při trávení, nebo se účastní imunitních procesů. Nedávné objevy vědců navíc odhalily, že některé druhy bakterií žijících ve střevech mají vliv také na psychiku.

Na stopu vědce přivedlo zjištění, že střevní mikrobiom jedinců trpících psychickými nemocemi je odlišný od mikrobiomu ve střevech zdravých jedinců. Další laboratorní testy dokázaly, že některé druhy bakterií mají skutečně zásadní vliv na lidskou psychiku, a jejich absence ve střevech ovlivňuje sklony k depresím a úzkostem, náchylnost ke schizofrenním poruchám, nebo třeba autismu. Objev je novou nadějí pro pacienty trpící neuropsychiatrickými nemocemi, jelikož na rozdíl od genetických dispozic, složení střevní mikroflóry lze ovlivnit.

V souvislosti s tímto objevem byl zaveden pojem psychobiotika označující živé bakteriální kultury, které pozitivně ovlivňují lidskou psychiku. Mohlo by se zdát, že s objevem psychobiotik máme lék na deprese a další neuropsychiatrické nemoci, není to ale tak jednoduché. Zaprvé nelze říci, že by bakterie ve střevech tyto poruchy přímo způsobovaly, a zadruhé většina bakteriálních kultur, u nichž byl vliv na psychiku dokázán, je takzvaně nekultivovatelná, což znamená, že nelze uměle laboratorně pěstovat.

Nadějnou výjimkou je ale například kmen bakterií Lactobacillus plantarum PS128^™. Tento jeden z mála kultivovatelných kmenů bakterií dlouhodobě zkoumal Profesor Ying-Chieh Tsa z univerzity Yang-Ming na Tchaj-wanu a po mnoha testech zjistil, že tyto bakterie mají pozitivní vliv na zmírnění negativních projevů poruch autistického spektra. Testy přinesly výsledky jako zmírnění úzkostných stavů, zmírnění vzdorovitosti, nebo pozitivní posun v oblasti sociálních interakcí.

Na základě těchto výsledků byl vyvinut doplněk stravy s obsahem Lactobacillus plantarum. Na českém trhu je k dostání od začátku letošního roku pod názvem NeuraxBiotic Spectrum. Jedná se o volně prodejný doplněk stravy určený dětem od tří let.

Jakým způsobem mohou bakterie ovlivňovat činnost mozku? Mozek a střeva jsou spojeny takzvaným bloudivým nervem. To je nejdelší hlavový nerv v těle, který propojuje mozek se spoustou důležitých orgánů napříč tělem, a to včetně střev. Spojení mezi mozkem a střevem tedy není nijak překvapivé. Je známé, že střevo obsahuje podobné množství nervových buněk, jako třeba mícha. I proto se někdy střevu přezdívá druhý mozek. Jakou roli v tom ale hrají bakterie? Bylo zjištěno, že tak jako se některé bakterie podílejí na zpracování určitých látek – například štěpí polysacharidy na enzymy, které v lidském organismu chybějí, produkují tělu prospěšné mastné kyseliny, nebo provádějí syntézu vitaminů K a B, jiné fungují jako neurotransmitery – poslíčci signálů mezi jednotlivými nervovými buňkami. Zásadní je, co tito poslíčci přenášejí – jsou to totiž známé hormony štěstí serotonin a dopamin. Bez potřebných mikroorganismů tak tyto hormony štěstí nemohou tělem dostatečně cestovat, což má pochopitelně vliv na prožívání a chování jedince.

Uveďme si také ale negativní příklad vlivu bakterií na mozek. Jelikož jsou bakterie výrazně závislé na stravě svého hostitele, například při zvýšené konzumaci sacharidů se ve střevech množní bakterie živící se sacharidy. Dosáhnou-li převahy, jsou schopny mozku vyslat signál, že by měl přijmout další sacharidy, aby měly více potravy. Tento signál se pak projeví jako chuť na sladké, která nás přiměje poslat bakteriím další sladkou stravu.

Nejdůležitějším pro zdravý vývoj střevní mikroflóry je období vývoje v těhotenství a časné období po porodu. Vliv na složení bakterií má totiž například způsob porodu nebo kojení. Dále v životě ovlivňujeme složení své mikroflóry především stravou, ale například také množstvím stresu nebo sportovních aktivit. Negativní vliv na střevní mikroflóru má také užívání antibiotik. Naopak pozitivní vliv mají například fermentované mléčné nápoje nebo kysané zelí.

Přibližně od 80. let sledujeme nárůst výskytu řady chorob, často nazývaných jako civilizační. Není vyloučené, že většina z nich souvisí se změnou životního stylu zahrnující zvýšený podíl průmyslově zpracovaných potravin ve stravě. Taková strava má vliv mimo jiné na složení střevní mikroflóry, a ta pak následně na další funkce lidského organismu.

Střevní mikrobiom je předmětem dalších výzkumů a jedním ze žhavých témat současné vědy. Ačkoliv objevy na tomto poli jsou naprosté novinky, je možné, že se jedná o dávné moudro, na které jsme jen nějak zapomněli. Už 400 let před naším letopočtem totiž Hippocrates říkal: „Všechny nemoci začínají ve střevě. Nechť strava je tvojí medicínou!“

 

Zdroj foto: pixabay.com