Proč to neumíme říct?
Proč nám tolik vadí,
říkat slůvka,
která hladí?
Proč je tak těžké,
říci to druhému
to hezké?
Vždyť říkat to,
co druhý slyšet nechce,
to nám jde velice lehce.
Proč nám hezká slůvka
nejdou přes jazyk?
Je to ostych,
žárlivost či zvyk?
Proč tomu tak je
a není tomu obráceně?
Proč nejdou nám z úst slova,
kterými druhý stoupá v ceně?
A proč nám nic nebrání
říkat ta slova vulgární?!
A přitom se stále ptáme,
proč tak brutální je svět,
ale když sami hezké slůvko říci máme,
raději spolkneme ho zpět.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.