Desítky let jsme vídali malebný zámek Zbiroh jen z dálky. Patřil armádě a zdálo se, že navždy. V roce 2005 po desítkách let otevřel své brány veřejnosti. A také začal vydávat dávná i méně dávná tajemství.

Zatímco naše jiné hrady a zámky se po druhé světové válce staly výkladními skříněmi socialistického turistického ruchu, Zbiroh měl smůlu. Stojí na buližníkové skále prorostlé jaspisem, která funguje jako mohutný přírodní zesilovač. Poprvé ji takto za 2. světové války využila německá armáda, po ní i ta naše.

Studna plná tajemství

Když v devadesátých letech zámek armáda opustila, jedním z cílů nového soukromého vlastníka se stalo vyklizení hradní studny, v níž podle vyprávění pamětníků měli nacisté na konci války ukrýt 8 – 10 beden s neznámým obsahem.

O tom, že studna skutečně sloužila jako úkryt, svědčí falešné dno asi 80 metrů hluboko. Místo senzačních nálezů však průzkum vynesl na povrch jen v podstatě běžné nálezy jako staré zbraně, střepy z nádobí a zcela nezáhadné útržky listin týkajících se jednotek SS. Návštěvníci si je dnes mohou prohlédnout v jedné z místností zámku. Další tajemné skrýše anebo chodbu, která má podle pověsti vést ze studny do rybníku Flusár se objevit nepodařilo. I tak zůstává zbirožská stduna se svojí hloubkou 163 metrů nejhlubší kopanou studnou v Evropě.

V historii zámku se však najdou i další zajímavé okamžiky. Jedním z jeho majitelů se stal například „císař alchymistů“ Rudolf II., po Bílé hoře zámek posloužil jako vězení pro některé české pány a pobýval na něm také svobodný zednář Alfons Mucha. Bůhví proč měl postel přímo nad studnou, jen o patro výš. Pamětníci vzpomínají i na spěšné přistání dvou letadel s neznámým nákladem koncem války na louce u hradu stejně jako na záhadnou bednu, kterou vojenští potápěči vylovili ze studny v roce 1965. Na svůj velký okamžik čekají několikametrové betonové zátky, kterými Němci (?) uzavřeli některé vstupy do zdejší spleti podzemních chodeb a štol. Provrtat se je zatím nikdo nepokusil.

Tajné rituály SS

Ve hře tak stále zůstávají ty nejdivočejší spekulace, v nichž figurují Jantarová komnata, německý diskoplán, čísla švýcarských kont a metráky maďarského zlata stejně jako možné podzemní napojení Zbiroha přes Žebrák až na Prahu. Průvodce vám také ochotně ukáže tzv. Ermitaž, sloupovou síň, kde se údajně, podobně jako na jiných „řádových hradech“, odehrávaly tajné rituály příslušníků SS. V nedávno objevených podzemních kobkách k tomu prý dodnes straší duch urozeného pána Jana Bernarta z Fünfkirchen, účastníka stavovského povstání, který zde byl po Bílé hoře vězněn a ve vězení zemřel. Pomíjivost lidského života připomíná v jednom ze sálů klekátko se skříňkou, v níž se dodnes nachází několik dětských lebek. Na památku je do něj kdysi uložily jejich nešťastné matky.

Zdi zámku se dnes stávají svědky zcela jiných událostí, například svateb, koncertů, konferencí, různých firemních akcí a výstav. Kdo z jejich účastníků si však uvědomí, že jen pár metrů pod nohama leží jaspisová hora stále skrývající svá tajemství?

Jitka Lenková

------------------------------------------------------------

1-Krása zámku nejlépe vynikne z ptačí perspektivy

Zdroj: www.zbiroh.com

2- Některé z předmětů nalezených ve studni

Foto autorka

3-V místnosti dnes věnované císaři Rudolfu II. se dříve vyhodnocovaly záznamy sledovacího systému Tamara.

Foto autorka

4 - Zednářský salonek připomíná A. Muchu a tradici této společnosti na Zbiroze.

Foto autorka