Když jsem poznala svého partnera, byla jsem překvapená, proč takto úspěšný, pohledný, samostatný, slušný, pracovitý a nad míru příjemný mladý muž, nemá ženskou. Po několika debatách bylo jasno. Velice brzy mě přímo varoval před svým otcem. Předešlé vztahy mému muži zkrachovaly i proto, že žádná partnerka neustála jeho otce. Jeho démonizaci a vliv na rozpad vztahů jeho syna jsem chtěla prolomit. Zatím se to moc nedaří.
Můj, dnes už manžel, vyrůstal bez matky. Matka rodinu opustila, když byl můj muž ještě batole. Jeho otec tak na něj zůstal úplně sám. Nikdy si už žádnou ženu nenašel. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jestli je s ním opravdu tak těžké vydržet a vyjít. Došla jsem k tomu, že ano. Skutečně je to nadlidský výkon. Otec mého manžela je neuvěřitelný morous. Typický lidský upír, v jehož přítomnosti je vám až fyzicky nedobře. Dokáže vysát veškerou energii. Na všem a na každém si něco najde. Tráva je moc, nebo málo zelená, kdysi bylo všechno lepší, levnější, kvalitnější. Za nic nestojí lékaři, obchody, v televizi také nic nedávají a lidi má v oblibě ze všeho nejméně.
Můj tchán celý život pracuje na jedné vrátnici. Bohužel, ani tam ho nikdo nemá rád, což jsou slova mého muže. Nikdy jsem nechápala, jak může být můj manžel naprostým opakem svého otce. Vždy mi to vysvětluje tak, že rodiče mohou být i špatným příkladem, ze kterého, když chceme, můžeme se poučit. Ale tchánova nesnášenlivost vůči všemu se nám po svatbě hodně začala promítat do vztahu. Když jsme spolu jen chodili a nebydleli, nebylo moc příležitostí se s tchánem setkávat. Můj muž má svého otce bezmezně rád, ať je jaký je. To je v pořádku. Ale jde na to špatně a na moje vhledy a rady neslyší. Pořád, i několikrát týdně, zve tátu k nám domů, ale je znát, že jemu se tady nelíbí. Chodí k nám, aby vyhověl synovi, který po svatbě začal trpět neodkladným pocitem, že tátu definitivně opustil. Vždycky se ale s jeho otcem pohádám, protože po dvou, třech hodinách maximálního pesimismu a otrávenosti mi buď ujedou nervy, nebo odcházím z bytu. Když muže prosím, aby chodil on za tátou, nebo aby šli třeba do hospody, někam na neutrální půdu, odmítá. Nechce tátu nikam vláčet a poslouchat, jak je ta a ta hospoda hrozná. Do bytu, kde vyrůstal, se mu z, pro mě neznámých důvodů, nechce. Asi ne jen tak pro nic za nic se od otce velice brzy odstěhoval a postavil se na vlastní nohy. Tohle lámání přes koleno ale nikam nevede. Nedokážu si představit, jak jednou budu zvládat děti plus třeba péči o tchána, až bude jednou nemohoucí, když se ke všemu staví tak odmítavě a je neustále protivný.
Denisa, 31 let
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Redakčně zpracovala Bára Klímová
ilustrační foto: pixabay.com
Vaše názory
Zjevně tvůj muž není opakem svého otce, když nedokáže ani trošku couvnout ze svých "svatých principů", přestože jsi mu říkala, jak moc ti to vadí :-) Dokud jsi ještě relativně mladá, najdi si jiného.
NCH, to je těžký, je to jeho otec, který je úplně sám. Tchán se nezmění, jediné, co může Denisa změnit je její přístup ke tchánovi. Nebrat si jeho útoky osobně, myslet si něco o zadní části těla a těch pár hodin vydržet, nebo si chodit po nákupech, do kina, na kávičku s kamarádkou.. Horší bude, až jestli se splní hrozba, která visí ve vzduchu, že tchán u nich bude bydlet, když se o sebe nedokáže postarat..
Nějak tomu úplně nerozumím. Proč by měl mít Váš muž pocit, že otce opustil až teď, když se od něj odstěhoval v době, kdy Vás ještě ani neznal?Jak to řešil předtím? Chodil za otcem domů, nebo zval otce k sobě ? Moc mě to celé nesedí. Proč k Vám zve tátu několikrát do týdne?Chce to asi kompromis , jen jestli ho bude Váš muž schopen-aby nakonec neměl pravdu normální chlap. Tchán mé dcery je taky pěkný morous, rád sekýroval rodinu, ale na mou dceru naštěstí docela trpí a taky tam tedy nechodí několikrát do týdne. A mimochodem, "sekýrovat" můžete jen toho, kdo si to nechá líbit
Katastrofou skončí vaše manželství, pokud s touto situací něco brzy neuděláte. Moji tchánovci jsou milionoví a přesto se vídáme dvakrát měsíčně. Každé dva týdny oni jednou u nás a pak my jednou u nich. Představa, že u nás kdokoliv z mých nebo manželových rodičů sedí několikrát týdně, mě přijde směšná. A není to třeba. Fakt good luck s vaším manželem. Problém totiž nebude váš tchán. Problém je váš manžel, a čím dřív si to uvědomíte, tím lépe pro vás (všechny). On je ten, přes koho musíte přejít v upravení vztahu s tchánem. On je ten, kdo ho tam tahá několikrát týdně. On je ten, kdo dovolí vašemu tchánovi chovat se u vás tak, jak se, podle vašeho popisu chová. A on je ten, s kým budete žít. Pro lepší představu o budoucnosti se vžijte do chvíle, až budete těhotná, nebo v šestinedělí, nervy na pochodu, hormony totálně v pr... a bude tam dřepět protivný starý chlap. Za mě: oznámení, že návštěvy starého pána budou od teď dvakrát týdně, po měsíci jeden týden dvakrát, další jednou a od třetího měsíce u vás bude jednou týdně v předem dohodnutý čas. Problém není váš tchán. Vaším problémem je manžel a jeho nastavení a chování. Není mamánek, je papánek, který si tímto snaží uhasit pocit viny, že se od papá odstěhoval a ten teď zažívá to, co urputné matky samoživitelky, kterým třicetileté dítě odešlo z domova. Hodně štěstí.
Vše se točí podle přání manžela, ve finále z toho není dobře ani tchánovi, ani Vám. Když je tchán dopraven do vaší domácnosti,Vy pak oběma mužům děláte společnost? Pan manžel vlastně nebere ohled na okolí, otce přiváží snad až proti jeho vůli, s Vámi se neumí dohodnout na nějakém přijatelném kompromisu. Přemýšlejte s nadhledem... Já vidím velký problém v manželovi.
Když tchán bezmezně nesouhlasí s názorem nějaké slepičky tak je hned morous, že? Manžela už vytěženého má ,ale tchán stále svůj názor, nedrží kušnu a nešoupe papučema, je tedy na čase ho očernit. Tráva není správně zelená, kdysi bylo všechno lepší a doktoři stojí za pendrek, protože dva vám neřeknou totéž. P.S. Pozdravuje tchána, může to být docela fajn člověk.
Deniso, nezapominej, ze vztah tveho muze s otcem je velice silny, je to az nezdrave silne pouto. Na tom asi nic nezmenis. Pokud chce situaci zmenit, nebo se ji alespon prizpusobit, radila bych ti vyzkouset nasledujici: bud se budes navsteve tchana vyhybat a udelas si vlastni program, anebo se zamyslis nad tim, proc je tchan morous. On totiz krome sveho syna nema v zivote nikoho, koho by mel rad. Coz takhle udelat mu nejaky program, vzit ho mezi vrstevniky, nebo mu dokonce poridit nejake zviratko? Nebo se ho primo zeptej, co by mu delalo radost? Treba by rad chodil na ryby? Kazdopadne to nemate lehke ani vy, ani on a casem se to nejspis bude zhorsovat. Promluv si s muzem, promluv si otevrene s tchanem a hlavne hledejte spolecne reseni.
Vaše rada, Olivo , vypadá , jako rozumná, ale není. Tchán se ve svém věku těžko změní.Což o to, zeptat se ho může,ale nemyslím, že to k něčemu bude. Stejně tak nevím kde třeba Jacea přišla na to, že tchán je k Vám "dopravován". Denisa přece píše, že tchán k nim chodí, aby vyhověl manželovi.Klíčový problém je tedy manžel.Mimochodem, mnoho starších lidí si myslí , že v jejich mládí bylo všechno lepší, to je pochopitelné. Rozumný člověk by to asi měl pobrat sám. Ale tchán asi má pocit křivdy jako takové už od doby, kdy zůstal se synem sám a na svět prostě zanevřel.Pro Vás je podstatné, co z toho převzal Váš muž. Snad má pravdu v tom, že rodiče mohou fungovat i jako negativní vzor, ale poznamenat ho to muselo.
Mám za to že tchán se rozhodně nezmění,naopak,tipuji že jablko nepadá daleko od stromu a tak se váš manžel stane rovněž morousem.Pokud něco změnit chcete,tak je to váš přístup k oběma mužům.Vy na sobě musíte zapracovat abyste to v příštích letech ustála bez následků a nebo utéct.Nic jiného mne nenapadá.
miky 55: Kazdy radi podle sebe. Ja jsem velky optimista (coz nemusi byt zadna prednost), takze bych napred vyzkousela vsechno mozne, nez bych to vzdala. Pokud sveho muze miluje, musi pristoupit i na nejake kompromisy. Ne kazdy to ale dokaze. Ale snazila bych se to spis resit svym pristupem, nez hned vzit do zajecich.
Ano Olivo,je to tak. Přemýšlela jsem o tom, co jsem Vám napsala a nejspíš bych se měla trochu omluvit. Vyznělo to moc příkře, rozhodně víc , než jsem chtěla. Škoda, že Denisa nenapsala , jak se tchán staví k ní a manželství syna.Jestli si myslí, že si syn vybral dobře a nebo naopak. Pokud by se jí podařilo ho přesvědčit, že syna opravdu miluje a nehodlá ho opustit, jako se to stalo jemu, šance tu je. Ale to by potřebovalo horu dobré vůle a nadhledu a to jaksi u paní vidět není. Hezký den a omlouvám se
Co k tomu naosat, Deniso? Vy jste přece musela vědět, že si de facto berete dva muže najednou. Vašeho přítele i jeho otce. Asi jste věřila, že muže převychováte, na to naivně věří mnoho mladých žen. Váš muž se chová tak, jak se chová, určitě jako důsledek dětství. Máma ho opustila, táta se vykašlal na svůj osobní život a z batolete vypiplal (a pak vychoval) vašeho muže. Máma se vykašlala na odpovědnost, otec ji předvedl - a evidentně ji předal vašemu muži. Takže váš muž teď vidí tátu, který je na prahu stáří (nebo už je v důchodu) a zůstal sám. Jeho mrzoutství může mít mnoho příčin, ale možná pramení i jen z té samoty a pocitu, že vlak ujel a to, čemu podřídil svůj osobní život (syn), se mu vzdaluje. Nemyslím si, že váš muž je papánek, jak tu někdo píše. On není závislý na otci. On cítí odpovědnost vůči tátovi, potřebu nenechat své nejbližší na holičkách, jak to udělala jeho máma. Můžete se pokusit svého muže přesvědčit, aby se od otce co nejvíce odstřihl - a kfyby se vám to náhodou podařilo (/myslím, že se to nepodaří), důsledkem skoro jistě bude to, že váš muž nebude šťasts´ný. Bude žít s výčitkami svědoní a jejich příčinou budete vy. Takže co dělat? 1. Pokud jste si myslela, že svého muže změníte, zapomeňte na to. Může být ještě hůře, pokud se o to budete snažit. 2. Pokud si myslíte, že život s tchánem stále někde blízko (a často i u vás) je pro vás nesnesitelný, skončete to manželství dříve, než budete čekat dítě. Rozvod bezdětného manželství možná nese trochu pel selhání úsudku, nebo selhání schopnosti soužití, ale o nic vážného nejde. 3. Pokud chcete zkusit manželství udržet (ve třech dospělých), doporučuji řídit se radami Palomity nebo Olivy. Na své straně si to neberte osobně, chlapům dávejte v době, kdy se scházejí, co nejvíc volného času ve dvou a sama v té době dělejte, co baví vás, a zkuste nevtíravě najít tchánovi nějaký program, nový smysl života, seberealizaci. To může být činnost (turistika, sport, sepisování memoárů o tom, jak bývala tráva zelenější a doktoři měli všichni stejný názor, které mu po každé kapitole pochválíte, i kdybyste je nečetla, sestavování rodokmenu nebo sepisování rodinné kroniky, vaření, nějaká rukodělná činnost), anebo klidně i nějaká nová žena. S mužem se asi tak nanejvýš domluvíte na tom, že si až na výjimky budou chodit sednout někam jinam, než k vám domů. Nemyslím, že byste měla jiné možnosti, ty dva muže nezměníte - a je nás tady více, kdo nevidíme (i přes vaši snahu), že by váš muž byl pravým opakem svého otce. Naopak. Jen ještě není starý, zatrpklý a sám. Ovšem pokud s ním chcete založit rodinu a pak to jednoho dne nevydržíte (což je možné), počítejte s tím, že vaše dítě (děti) budou mít tátu podobného, jako je dnes váš tchán.
miki 55: Máte pravdu, Denisa o "dopravování" tchána nepíše. To jsem spojila reál s článkem (vzdálený soused takto otce přiváží).
Jaceo, to se přece stane. Nedávno jsem taky přehlédla informaci v článku.Člověk je tvor omylný,ale měly bychom se chybami učit a neopakovat je.
miky 55: S omlouvou jsem nepocitala, ale dekuji za ni. Cenim si Vasi slusnosti a empatie . Cizi nazory si rada vyslechnu, vzdyt kazdy mame jiny zivot, jine zkusenosti a snazime se je predat dal. Uvidime, co nam nakonec Denisa napise.
Chybama se clovek uci - tak se to hezky rika, ale ja znam spoustu lidi, kteri sve chyby opakuji stale dokola. Jedna moje znama chodi leta na terapie kvuli vztahu se svym pritelem. Nekolikrat se rozesli on je psychpat a ona touzi po nenaplnene lasce) ale pak ho zase vzala na milost. Sama vi, ze si tim skodi, ale bez nej to nevydrzi. Takovym lidem neni skutecne pomoci.Oni navic ani nechteji nic slyset!
Takovým lidem ale nepomůžete. Ti by potřebovali odbornou pomoc,ale většinou o ní nepožádají.Nejsem tu dlouho,ale na téhle diskuzi se mi právě líbí, že se tu diskutující vzájemně nenapadají a neurážejí,(většinou), jak se stává jinde.Ale zatím jsem nezažila,že by se autor vyjádřil (myslím Denisa) k tomu co se tu píše. I když by to leckdy bylo zajímavé
Ja te zname ani pomahat nechci. Dost brzy jsem pochopila, ze ona si stale jenom stezuje, meni terapeuty, ale sama se vubec o zadnou zmenu nesnazi. Naopak, produkuje dalsi problemy. Od tehle zname jsem se radeji distancovala. Mate pravdu, bylo by dobre, kdyby se sem zakladatele diskuzi vratili a poreferovali.
Šmarjajozef" Ta ženská neuvedla jedinej konkrétní duvz proč ji tchán s*re, žádný konkrétní příklad. Když pominu blabla..je zřejmé...Deniso, vůbec vám nerozumím. Jsi naivní pipka, nebo která?
Tech duvodu uvedla dost. Ono staci to, ze je nekdo pesimisticky naladeny, porad si na neco stezuje a nic neuznava. To samo o sobe dokaze cloveku vzit dobrou naladu i energii. Setkani s takovym clovekem vas uplne vykoleji, nejste schopen myslet a fungovat normalne dal. Jak pise, je to energeticky upir, a od takovych lidi je lepsi jit hodne daleko!! Horsi je, kdyz takoveho cloveka mate v rodine anebo jako kolegu v zamestnani. Tam se moc vyhybat nemuzete.
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.