Každého asi jednou dožene jeho minulost. Ta moje je plná divokosti a mladické nerozvážnosti. Každý musí ale svůj dluh jednou splatit, mě nevyjímaje. Proto teď druhým rokem procházím osobním bankrotem, čili insolvencí. Mám v životě ale také velké štěstí. Moje milující partnerka při mně stojí v každé situaci. Je to velmi silná žena, která dokáže být muži ohromnou oporou. A to i teď, když život s bankrotem není zrovna jednoduchý.
Věděli jsme, co nás čeká, ale spolu jsme vše do nejmenších detailů vždycky konzultovali. Dnes jsme si už tak pátým šťastným rokem bok po boku. Za pár měsíců se nám dokonce narodí i prcek. To ale rodina strašně špatně snáší a neustále nás konfrontuje s nějakým coby kdyby.
Už když jsme se s přítelkyní poznali, byla její rodina pochopitelně na infarkt. Kluk s dluhy není pro jejich dceru, sestru zrovna terno. I když jsme spolu už zmíněných pět let, nikdy jsme s našimi rodinami nakonec neuzavřeli úplný smír. Pořád to tak nějak skřípe. Dlužníka se prostě lidé tak nějak bojí, dávají od něj ruce pryč. Ale od té doby, co jsme oznámili těhotenství, je všechno ještě horší. Obavy ze strany nejbližšího okolí se výrazně prohloubily. My ale s partnerkou dobře víme, co děláme. Bankrot není na věčnost, já vše poctivě splácím, pracuju. S partnerkou jsme vše propočítali a víme, že vyjdeme. Nebude to v žádném případě na rozhazování, ale o žebrácké holi nepůjdeme. Jsme i v takových ztížených podmínkách šťastní, protože jsme jednoduše spolu a dítě jsme chtěli. Umíme mu dát lásku a kvalitní život, i když teď to tak nevypadá. A to je to, co nám rodiny stále předhazují. Nevěří nám, že to zvládneme. Ale nikdy si zároveň nenechají situaci pořádně vysvětlit, ani konkrétní částky je nezajímají. Raději v sobě živí nejistotu a zkreslené představy o tom, jak to s námi špatně dopadne. Dlouhodobě je ale únavné takové nedůvěře čelit. Mohou se radovat z miminka, které za chvíli přijde na svět, ale to se zatím nekoná. Celá situace mě moc mrzí.
Martin, 36 let
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Redakčně zpracovala Bára Klímová
Ilustrační foto: pixabay.com
Vaše názory
Z toho si nic nedělejte, já vás taky nechápu :-)
Já vás zcela chápu. Chybu může udělat každý. Do dluhu se člověk dostane někdy ani neví jak. Insolvence není konec světa a za nějakej čas skončí a člověk může začít s čistým štítem. S určitou dávkou skromnosti se dá zvládnout vše. I u nás probíhala, jen nám nebylo miminko dopřáno.
No, pokud pracujete a splácíte, tak je vše v pořádku. Hodně dlužníků nedělá nic... Osobně bych se tedy bála přivést dítě do rodiny bez peněz, ale to je vaše věc. Ale asi bych si vás odmítla vzít, dokud nebudete mít čistý štít. Ne z vypočítavosti, ale z obavy o finance pro dítě.
Na rodinu se neohlížejte. Důležitá je podpora manželky. Moc Vám držím palce. Zvládnete to.
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.