CREDO
Někdy je láska klidná jako host
co klepe na dveře
a člověk zaujetí prost
jí otevře
a láska trvá týdny
trvá měsíce
a muž už není vlídný
a žena světice
a náhle dost
Odchází láska tiše
a nic ji nenutí
k ohlédnutí
či pýše
Jen k zapomenutí.
Jindy je láska dravá
jak bouře v podletí
plnými hrstmi dává
když přiletí
podlehneš uhranutí
je jako divý proud
a třeba tě to nutí
ji odmítnout
v květ světlemodré růže
dá rozkvést kamení
to jenom láska může
Pak se vše promění
Žár plamen všechno spálí
na černý troud.
JAK ROZHODNOUT?
Pro lásku klidnou sice
leč nudnou poněkud
či pro jas létavice
a po něm temný rmut?
Já rozhodla se dávno
pro sálající žár
ať potopí mě na dno
ať zatne do mě spár
dá pohár beznaděje
JEN AŤ SE NĚCO DĚJE!
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.