S mým synem jsem od jeho narození sama. Jeho otec nás opustil, už když jsem byla těhotná. Byl to typický větroplach, u kterého jsem žila v naivním domnění, že ho třeba změním. No nezměnila. A tak jsem byla se synem sama.
Musela jsem se hodně otáčet a hodně si utrhovat od úst, aby můj synek měl všechno, co potřebuje. Vedla jsem ho přísně, ale snažila jsem se být spravedlivá. Vždycky nám to doma jakž takž fungovalo. Teď je ale Tomáš v pubertě a je to katastrofa. Jeho otec o něj nikdy neprojevil sebemenší zájem a teď je hodně znát, že mu mužská pevná ruka chyběla. Tomáš má teď období plné vzdoru a je pěkně agresivní. Není s ním žádné pořízení. Neustále mi lže, hádá se se mnou, špatně se učí a je neuvěřitelně tvrdohlavý. To všechno bych ještě pochopila, ale to, že mi krade peníze, mě šokuje a děsí.
Když to udělal poprvé, snažila jsem se s ním o tom promluvit. Tvrdil mi, že on je jediný, kterému mezi klukama vždycky peníze chybí a že už toho měl dost. Bylo mi ho strašně líto a nenapadlo mě nic lepšího, než mu zvednout kapesné. Chtěla jsem mu trochu přilepšit a vynahradit mu, že ani teď nemá otce, kterého by tak moc potřeboval. Jiného muže vedle sebe nemám. Jednak na to nemám čas, protože těžce pracuju na směny a syn mi zabírá spoustu času. A za druhé mužům nevěřím. Každý, koho jsem blíže poznala, byl lhář, nebo vyžírka. Já vím, že by Tomáš nějakého mužského parťáka doma uvítal, ale nemám prostě štěstí.
I přesto, že jsem Tomášovi zvedla kapesné, krade mi peníze dál. Vím, že nekouří, dokonce nechodí ani s žádnou slečnou a tak nechápu, k čemu ty peníze neustále potřebuje. Ale to je vedlejší. Jde o to, že už jsem vyčerpala všechny možné tresty. Už měl zakázané snad všechno a přesto nic, obírá svou matku vesele dál. Vyhrožovala jsem mu pasťákem a tomu se vyloženě vysmál. Už je to tak vyhrocené, že on ví, že já vím a stejně mi do té peněženky přede mnou vleze a peníze si vezme. Když si peníze schovám, což mi ale přijde krajně potupné, najednou je nepotřebuje. Dělá jako že nic a všechno pokračuje normálně. Kdykoliv si ale peněženku s penězi nechám doma v kabelce, nějaká stovka v ní vždycky chybí. Tak moc jsem se ze syna snažila vychovat slušného člověka a přesto se mi to asi někde vymklo z ruky.
Petra, 38 let
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Redakčně zpracovala Bára Klímová
Ilustrační foto: pixabay.com
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Když jemu nepřijde potupné Vám brát peníze, tak proč byste si je neschovala? Schovávejte je nebo je rovnou přestaňte používat, plaťte kartou a neřekněte mu PIN. Ovšem na pozadí tam tuším jiný problém. Píšete, že přitahujete jen lháře a vyžírky. Možná byste měli spolu se synem navštívit rodinného psychologa, ono to celé bude asi složitější.
Syn už vás přerostl, nejste pro něj autorita. Šikanuje vás ("on ví, že já vím a stejně mi do té peněženky přede mnou vleze a peníze si vezme"), přebral ve vaší domácnosti moc a nebude mu zatěžko použít sílu. Je to mooooc smutný příběh, je mi z toho šoufl. Vyhledejte pomoc. Buďte silná, držím palce!
Tak tohle je průser na mnoha úrovních. Jednak váš, očividně absolutně příšerný, vkus na chlapy. Mít smůlu jednou, jako mladá naivka, to je ok, dvakrát taky, ale pokaždé a celý život? Kde tyhle dezoláty prosím potkáváte, kde se seznamujete?? No a jsem zvědavá, co tady poradí lidé s dětmi kolem puberty. Já mám mimino, těžko můžu radit :-). Ale co vím, co bych v takovéhle katastrofě, kam jste to nechala dojít, udělala já. S kapesným by byl konec, s hotovostí doma taky. Jste zaměstnaná, což znamená, že máte bankovní účet, tudíž kartu s PINem. Hotovo. Ještě by mě zajímalo, kolik synátorovi je. Na brigády se chodí legálně od kolika, od 15, ne? Tak šup, Technické služby měst hledají vždy zdatné pomocníky v plné síle. Jo a žádná jiná mužská rodina není? Děda, strýc, kdokoliv? Jinak, je děsivé, že vám vládne puberťák. Běžte a vyhledejte odbornou pomoc, jinak vám za chvíli takovou flákne, že na ty peníze pár dní nebudete ani vidět.
"stejně mi do té peněženky přede mnou vleze a peníze si vezme" Tak je asi třeba změnit přístup, osobně bych mu orazil hnáty kdyby tohle udělal, ale jestli mírnější přístup, tak samozřejmě zatrhnout veškeré kapesné a v osobních věcech mít maximálně drobné, kartu, telefon atd. si hlídat dokud se to nezlepší. Ale tolerovat to, že to udělá přímo před Vámi, to opravdu nejde, vlastně z Vás máš už jenom prdel a jen jako zdroj peněz a jídla, nic víc pro něj neznamenáte, žádný respekt... Odborník jak ostatní říkají samozřejmě klidně taky. PS.: Starší bratr byl stejného ražení, matka mu to tolerovala a nechala ho doma bydlet až do 30ti a nechala by dál, jenže už nemůže, postupně přitáhl domů i drogy a jí do toho uvrtal taky (on sám jí to dával než začla být závislá, neubránila se mu), matka už kvůli tomu nežije a zůstalo po ní půl milionů dluhů. Když byla důrázná, s tím že opravdu jde z domu když toho nenechá, tak to na něj chvíli fungovalo (občas i pár týdnů), jenže na to neměla a taky se, stejně jako Vy, nechávala okrádat před očima. Policie to víceméně neřešila, respektive chtěla, ale nemohla (osobně jsem je jednou volal, dostali to k soudu, ten to smetl pryč jako přestupek), já se z té díry odstěhoval hned po škole...
ja bych se spis zamerila na to, zda nema problemy se spoluzaky nebo nejakou partou, jestli ho nesikanuji a nenuti nosit penize. i to jsou dost casto problemy techto deti.
Strašné, kam může dojít výchova....Nedala bych mu kapesné žádné a pokud chce prachy, ať jde na brigádu. Stará sousedka by třeba potřebovala nakoupit, uklidit, pomoct na zahradě. A kdyby kradl tam, zavolala by na ně policii. Což Vy nikdy neuděláte. Přijde mi, že kluk doma nemá taky žádné povinnosti. Zaměstnejte ho. Umýt nádobí, vyžehlit si věci, připravit jednoduchou večeři. Má roupy, neboť nemá co dělat. Takhle Vám z něj vyroste flákač, kterého budete mít na krku i v dospělosti. Tak s tím něco dělejte. Dokud je ještě snad čas na nějakou nápravu....
No, tak to je síla.... tipla bych ty drogy... prostě seká patky před kámošema... Tohle se fakt těžko odhaduje. Přece se dítě nemůže začít chovat takhle hnusně jen tak, ne? To že neměl mužský vzor je krávovina. Můj otec, strýc a teta vyrostli bez otce a jsou to čestní lidé, kteří si své maminky vážili a dělali pro ni první poslední - jako my všichni. Tak nám zbývají ty geny.... Poslala bych ho za papínkem. Přestaňte toho zmetka litovat. Chápu, že je to pro mámu strašně těžké, ale upřímě - trochu se o vás bojím. Zasloužíte si respekt a pomoc. Ne pohrdání a opovržení.
Také se přikláním k řešení "bezhotovostní domácnosti", tj. v peněžence ani vindru a vše platit kartou - nevím, kde autorka žije, ale ve většině měst to možné je, byť s určitými omezeními (holt si nedá buřta v každém stánku). Domů trezor (asi s kódovým zámkem - protože kam s klíčem) a tam všechny cennosti, co se dají snadno prodat plus nějakou nouzovou hotovost. Je-li možné, tak nějakou hotovost si nechat i v zaměstnání. Ve škole se domluvit, že případné příspěvky bude posílat převodem nebo se domluvit s rodičem některého z dětí. Samozřejmě to je jen akutní řešení situace, ne problému jako celku. Konzultace s odborníkem - proč ne, je to zadarmo a může mít nějaký nápad, který my diskutující s nedostatkem informací nevymyslíme, třeba poradí i s případnými výchovnými opatřeními.
Při čtení toho příběhu mě napadalo, jak špatně to dopadne ... a přesně to, co se mi dralo na mysl, posal pod příběhem Karel na příkladu svého staršího bratra. Obávám se, že takový vývoj je hodně pravděpodobný. Špatná parta a drogy tam asi budou už teď a jestli ještě ne, tak brzy v budoucnosti. (Ale spíše už teď, podle změny chování, kterou popisujete.) I já se o vás bojím, i fyzicky. Vyhledejte ryche odbornou pomoc. Hotovost a všechny cennosti, které lze snadno zpeněžit, vylučte z jeho dosahu. Možná začne chodit krást k sousedům, bohužel. Asi je ještě madistvý, takže mu žádný velký trest nehrozí, nejvýš ten "pasťák", vy se ale nevyhnete tomu, že pro celé okolí budete černá ovce. Jakmile bude plnoletý, vystěhujte ho z domova, nekompromisně. Vyměňte zámky a nejlépe se i přestěhujte. Bude to pro vás těžké, ale buď se dokáže postavit na vlastní nohy, nebo padne na dno a v takovém případě je naděje, že se ještě vzpamatuje dřív, než za sebou bude mít závažnou trestnou činnost. Dejte mu vědět, že vrátit se může - ale až bude čistý, bez závislosti, a bez zapojení do trestné činnosti. Muž, kterého jste si vybrala pro zplození dítěte, asi zdaleka nebyl jen "typický větroplach". Velice smutný příběh. Tohle se bohužel často stává rodičům adoptivních dětí. Milují je, piplají je, věnují se jim, otevírají jim všechny možné příležitosti, vychovávají je ke slušnosti, poctivosti, pracovitosti, respektu k ostatním lidem, znalosti mantinelů - a pak přijde pozdnější puberta, geny promluví a milované děti začnou dělat to, co váš syn. Následně zmizí, aby na trestnou činnost měli volnější prostor.
Kolik je mu let? Když tolik potřebuje peníze, proč třeba neroznáší letáky, nenajde si brigádu? Zdravý je podle všeho ažaž. Je to zmetek. Zlodějnu bych nahlásila policii.
Problém bude v tom, že jste moc hodná a necháváte si kálet na hlavu. Jak kdosi píše výše. Urazil bych mu pazoury. Je to důsledek Vaší výchovy, kdy už od malého dítěte neměl nastavené hranice. Ale to se nyní už asi zpravit nedá. Bohužel. Zpackaný život Váš a zřejmě i Vašeho syna.
Někdo projde pubertou v pohodě, ani neví, že je. Druhý má zas problémy, nezvládá se ovládat. Já si myslím, že mu chybí úplná rodina. Vy sama na vše nestačíte. Najděte si kamarádku nebo přítele. Třeba Vám všem bude veseleji a najdete nový smysl života. Máma mi vždy říkala, že děti potřebují oba rodiče. Dnes vím, že měla pravdu.
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.