Ještě před několika lety byla závislost na alkoholu doménou mužů, dnes už je ženy dohánějí. Někdy to na nich celá léta vůbec nepoznáte. Bývají vzdělané, krásné i úspěšné. Zdánlivě jim nic nechybí. Pak ale přijde šok. Rodina zjistí, že jsou závislé, a přinutí je vyhledat pomoc. Jejich věk se navíc stále snižuje. Nejohroženější jsou osamělé matky na mateřské a manželky vytížených podnikatelů.

Zatímco muži pijí především pivo, ženy dávají přednost vínu a destilátům. Ženám přitom k opilosti stačí mnohem méně než mužům. Odbourávají alkohol pomaleji než muži, a mají tak obecně nižší toleranci k alkoholu.

Kudy z problému

„Nemocní, kteří nemají abstinenční příznaky a nepotřebují detoxifikaci mohou výrazně těžit z ambulantní léčby. Spočívá v psychosociální podpoře a anticravingové terapii,“ říká MUDr. Petr Hrubeš (Psychiatrická klinika FN Hradec Králové).

Léčba je vhodná pro motivované pacienty, kteří si uvědomují svůj problém a jsou ochotni do své léčby investovat energii, čas i peníze. Nová terapie otevírá dveře k léčbě i těm, pro něž je zpočátku pouhá myšlenka na úplnou abstinenci nepřijatelná. Postupné snižování spotřeby alkoholu dává nemocným „příležitost“ získat náhled, který v „akutním stadiu alkoholismu“ nemají, a tím se postupně propracují (alespoň část z nich) k optimálnímu stavu.

Jak pijí ženy?

Typickým příkladem je jedna z pacientek MUDr. Petra Hrubeše. Sandra (40 let) o sobě vypráví: „Moje dětství nebylo nijak pěkné, mého otce jsem skoro neznala, zajímala ho hlavně hospoda, televize a milenky. S matkou se hádal, často ji bil a v opilosti rozbíjel doma věci. Matka taky pila, často mi dávala výprasky, ani jsem nevěděla za co, atmosféra doma bývala strašně napjatá. Když mi bylo 7 let, otec od nás odešel, matka střídala přítele a nakonec odjela do Německa dělat striptérku. Žije tam dodnes. Vychovávala mě teta, často jsem bývala doma sama, často jsem se bála, pamatuju si, jak jsem se klepala strachy pod stolem.“

Anamnéza: Operace slepého střeva, hemoroidů, jinak zdravá. Vdaná, má 5 dětí, bydlí v pronajatém bytě, manželství s alkoholikem je konfliktní (před rozvodem), má dluhy, exekuce, insolvence…

V současnosti je Sandra 10 let na mateřské dovolené, vyučená prodavačka, pracovala jeden rok. První kontakty s alkoholem okolo 20.roku, „do té doby byla vzorná“. Do 35 let pila minimálně, jen příležitostně, spíše méně než ostatní.

Problém s alkoholem uvádí asi 5 let, „zapíjí problémy v manželství a těžkosti v životě“. Začala půl litrem vína a postupně se dostala na 3-4 litry vína denně, neopíjí se, většinou si okolí ani nevšimne jejího pití, sama se zvládne „postarat“ o děti.

Příznaky: Asi rok má ranní třesy, které mizí po první skleničce, celý den udržuje hladinku, budí se a pije i v noci. Opakovaně zkoušela pití omezit, ale marně. Alkohol ji uklidňuje, zapomene na problémy, nehádá se, nebrečí, nic neřeší. Odmítá na počátku kontakt s psychiatrem, odmítá ústavní léčbu. Svěřuje se svému praktickému lékaři.

Léčba: Započato podle pravidel nové strategie léčby závislosti. Po 6 týdnech disciplinovaného dodržování pravidel léčby s týdenními kontrolami postupný pokles denní spotřeby z 3,5 litrů vína na 0,7 litru denně.

Pocity při začátku léčby: „Zpočátku jsem měla bolest hlavy, divné napětí v hlavě, takovou zvláštní kocovinu. Po týdnu to zmizelo. Přetrvávaly ranní třesy a ranní doušky.“

Po 6 týdnech se pacientka rozhoduje k ústavní protialkoholní léčbě, kterou do té doby striktně odmítala se slovy „Nejsem přece žádná alkoholička, když se neopíjím a neválím se po zemi“

Absolvovala dvouměsíční ústavní terapii. V léčbě aktivní, spolupracující, bystrá, oblíbená. Odešla na vlastní žádost z rodinných důvodů – manžel naprosto nezvládal péči o děti. Pravidelně se doléčuje v AT ambulanci.

V současnosti dva měsíce abstinuje v rizikovém domácím prostředí.

Rozhovor s lékařem si můžete poslechnout zde