Nikdy bych nevěřila, že u člověka, kterého znáte spousty let, se můžete tak strašně přepočítat. O někom si myslíte, že se na něj můžete spolehnout, můžete mu věřit, myslíte si, že ho znáte jako svoje boty a pak bác ho. Sedíte u psychologa a vyprávíte mu o hrůzách, ze kterých vás obviňuje u rozvodu ten nejbližší člověk.
S mým, dnes už bývalým mužem, máme dvě dospělé děti. Všechno bylo po dlouhá léta fajn a v pořádku. Sem tam nějaký ten mrak, ale to je ve vztazích naprosto normální. Byli jsme manželé dlouhých, a po většinu času hezkých, třicet let. Byli jsme rozhodně fungující manželství, kde má žena velmi ráda svého muže a je vnímavá vůči všem jeho potřebám. Vždycky jsme spolu o všem mluvili a uměli vyřešit každý problém, protože jsme ho empaticky rozebírali do nejmenších detailů. Pak mě vyměnil za mladší model a bylo vymalováno.
Všichni, kterým svou situaci nastíním, mi vždy suverénně tvrdí, že jsem přece musela něco poznat. Ale věřte, že nepoznala. Doma se nezměnilo vůbec, ale absolutně vůbec nic. Muž se choval pořád stejně, nehádali jsme se, nebylo žádné dusno, sexuální život byl také stejný jako dřív. Můj muž se vracel pořád ve stejnou hodinu, neodcházel nikam dřív, nestaral se o sebe podezřele víc, nezvonil mu častěji telefon. Nic nesignalizovalo, že snad někoho má. A pak mi jednou, bez jediného varování, u večeře oznámil, že ode mě odchází. Že se zamiloval do své mladé kolegyně a ona ho prý zbožňuje. Na rukou by ho nosila a je v ní jiskra. Dlouho mi nedocházelo, co mi to vlastně říká. Když si ještě ten den balil kufry, byla jsem v úplném šoku. Takže jedna neuzavřená kapitola proběhla doma a druhá rána přišla při rozvodu. Mluvil tam o mně jako o někom, kdo byl dlouhá léta citově chladný. Prý jsem mu nikdy nedokázala projevit city, nestarala jsem se prý také úplně stoprocentně o děti, jsem prý labilní a hysterická, chorobně žárlivá, že prý s ním odmítám spát, zamykám mu dveře do ložnice a nutím ho spát na gauči, prý ho neustále kontroluju a celá ta léta jsme prý korektně udržovali vztah kvůli dětem. Sehrál tam neuvěřitelné divadlo, i kvůli majetku a financím. Ale já vůbec nechápu proč. Když ode mě odcházel, já jsem ho nedržela a ani bych se s ním netahala o nějaké peníze. Pořád jsem nechápala, co se to vůbec děje, takže finance a majetek? To všechno mi bylo ukradené.
Bylo to pro mě všechno rychlé sražení k zemi. Musela jsem začít chodit k psychologovi, protože sama jsem si s tímhle vytržením z normálního života, nedokázala poradit. Muž se mi od rozvodu úplně ztratil z dohledu i doslechu. Teď je mi šest a padesát a vůbec nevím, jak v životě pokračovat. Bojím se, že se moje vnitřní rozpoložení nezlepší a já už se nenaučím důvěřovat.
Soňa, 56 let
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Redakčně zpracovala Bára Klímová
ilustrační foto: pixabay.com
Vaše názory
Soňo, je mi líto, co vás potkalo. První, co napíšu, vám nepomůže, ale zasazuje váš příběh do kontextu Jste v současnosti jedna z desítek tisíců, kterým se toto děje, žijeme zkrátka v takovém společenském klimatu, kde muži po padesátce, když na ně dolehne nevyhnutelný pokles testosteronu a také pocit zavírajících se dveří a ujíždějícího vlaku, a když na ně navíc dolehne strach, co budou doma dělat s manželkou, až děti vyletí z hnízda, si nepořídí chalupu, zahrádku nebo loď či hausbót, nebo nezačnou spolu se syny stavět jim dům: Nepořídí si ani novou nezávaznou bokovku, ale mění za nový model se vším všudy. Společenské klima to toleruje, ba podporuje (podívejte se na české premiéry jednoho za druhým a na další veřejně známé muže), muž si pak v počínající andropauze nepřipadá dost úspěšný, když neinovoval. Navíc pocit romantiky a silných emocí, které by už v dlouholetém manželství nezažívali, se přímo nabízí, protože, co si budeme povídat, urvat pro sebe zajištěného muže bez ohledu na jeho věk je pro mnoho mladých žen - natož žen s tikajícími biologickými hodinami, preferovaná ekonomická a životní strategie. Nepočítají, že by jednou pečovaly o jeho operovanou prostatu, natož pak o chátrající celý organismus slábnoucího a postupně nemohoucího muže. Potřebují se zajistit, zabřeznout a pak se uvidí - až je to nebude bavit, vymění jiný model ony. Před pár desítkami let by je to většinou společensky znemožnilo (mimo bohémské kruhy), dnes je to považováni za společensky normální. Asi to tak nezůstane dlouho, protože tento jev neobyčejsně posiluje vznik "společnosti osamělých" - v Británii už na to mají i ministerskou funkci, protože problém lidí, kteří dlouhodobě zůstávají osamělí má mnoho důsledků pro chod společnosti, lidská společnost na to histricky nebyla zařízená. Teď se tvoří společnosti lidí žijících spíš na sociálních sítích než mezi lidmi, ale také nezvykle velkého počtu stárnoucích a starých osamělých žen a velké škopiny mladých mužů, kteří se dlouhodobě neváží. ... Chápu, že teď nemáte představu, jak budete dál žít. Počítala jste s dotažením toho, co jste společně dlouhodobě budovali, do důchodu a pak společné užívání si volnějšího režimu, času na koníčky a vnoučat. Také jste jistě měli společný plán na to, jak se ekonomicky zabezpečíte do důchodu. To vše se zbořilo. Jak dál budete žít, záleží nejvíce na tom, jak se k situaci staví vaše děti a jak se bude chovat nová partnerka vašeho bývalého muže. Pokud děti otce odsuzují, s jeho novou partnerkou nemají vůbec v úmyslu se stýkat a stojí při vás, vyrovnáte se s tím snadno. Snadno neznamená rychle: přišla jste o plány na zbytek života, přišla jste o iluze, přišla jste o obraz svého letitégho manželství a už to ani nejde vrátit. Vše to ale přebolí. Tím spíš, že je v takové situaci dost možná, ba pravděpodobné, že váš bývalý muž časem začne litovat, co to udělal. Obdiv nové partnerky pochopitelně oslabí, když ho teď má pro sebe, a ztráta dětí ho také bude bolet. Možná přijde na to, že z domova, kde už necítil dost vzrušení, ale příliš mnoho klidu a zvyku, spadl někam, kde nechtěl být ani v nejhorším snu. Možná bude chtít zpátky - a vy byste byla blázen, kdybyste ho zpět přijala, a pokud ano, tak jen za velkých, opravdu velkých úliteb. Chybovat je lidské, ale nalít hektolitry špíny na hlavu někoho, s kým jste vychoval děti (až do jejich dospělosti), budoval domov a tvářil se spokojeně, ne, to už není chyba, to je úplná ztráta soudnosti. Ovšem... stává se to, velmi často se to stává. Někteří muži se nepokusí vrátit, mnozí ale ano, bez ohledu na to, kolik špíny na bývalé manželky předtím nakydali. Evidentně na něho jeho nová partnerka má obrovský vliv. To se stává také často - obdivující nové modely mívají na pohled svých úlovků na bývalou manželku a celý jejich rodinný život obrovský vliv, to často ani nepoznáte, že mluví o životě, který jste žila také. Ovšem jde-li o chytrého muže, ten vliv a nová interpretace toho, co dosud zažíval, bude mít krátkého trvání a jednou mu její vliv a manipulace jeho vzpomínkami obvykle přeroste přes hlavu a začne vadit. ... Úplně jiná situace pro vás bude, pokud děti buď jsou na straně otce, anebo ho aspoň chápou a čile se stýkají i s jeho novou partnerkou. Jednak to znamená, že jste přece jen udělala chyby, které děti viděly, vnímaly a otce chápou - a pak je ve vašem zájmu si s nimi o tom dobře promluvit. Jednak to pro vás bude znamenat, že vaše sebevědomí bude dlouho na dně a bolest bude dlouhá a velká. také to bude znamenta, že jejich otec a jeho nová partnerka se budou cítít na koni a mohou dále pracovat na tom, aby vaše dospělé děti a jejich budoucí rodiny dostali spíš na svou stranu a vás izolovali. A to by pro vás bylo úplně nejhorší. Vy o tom, jak se k tomu staví děti, nepíšete nic. Předpokládám, že jedno z dětí je dcera (jinak byste asi psala, že máte dva syny, nebo dvě dcery). zejména s ní se pokuste co nejupřímněji a co nejhlouběji promluvit - a hlavně ji neztratit! Je větší pravděpobnost, že její děti jednou budou mnoho času trávit u vás a navážete s nimi krásné vztahy, než u dětí syny (záleží na tom, s kým si je pořídí a nakolik bude jejich maminka tíhnout spíš ke své mámě). Syn také může mít slabost pro otcovu mladší partnerku a tím i pochopení pro ni než dcera. Udělejte všechno pro to, abyste si s dětmi a jejich budoucími rodinami udržela skvělé vztahy - a to mimo jiné znamená, že se musíte rychle vzpamatovat, aby neměli pocit, že máma je psychicky podložená troska, které je lepší se vyhnouta určitě jí nesvěří své děti. Budiž vám to hlavní motivací! Protože pokud to dopadne tak, že nejen váš bývalý manžel, ale i vaše děti budou jednou dávat přednost otcově nové rodině a nov é partnerce, bude vás to strašně bolet a ze svého trápení se budete vzpamatovávat dlouho, možná napořád. Utěchou vám může být, že toto se nestává často: dospělé děti obvykle neodpustí tomu rodiči, který jim rozbil domov, a zejména dcery se nesmíří s macechou o několik let starší, než jsou samy (anebo ani to ne). Ovšem musíte být psychicky v pořádku. Váš budoucí život na tom závisí. Vaše nacházení nových kamarádek, nových zájmů, mžná i nové lásky, ale především, především udržení vztahů s vašimi nejbližšími, tj. vašimi dětmi. I když je to těžké, pojměte to jako úkol nejvyšší urgentnosti. Neohlížejte se zpět, nebrečte, nedělejte si naděje, že se váš bývalý muž vrátí a posype si hlavu popelem. Změňte vizáž (budete se divit, skoro vždy to velmi pomůže), najděte si nové koníčky, věnujte se jim se zápalem, ať děti nemají pocit, že na nich visíte a že vůči vám, když je z vás teď troska, mají dodatečné povinnosti, ale buďte jim dál skvělou mámou. Jak už jsem napsala, proberte s nimi upřímně, jestli vidí chyby, které jste udělala vy. Dejte jim také jasně najevo, že míníte dál žít, a ne se utápět v slzách, ale že kdyby se pustily do nějaké familiarity s otcovým novým modelem, velmi by vás to bolelo a zraňovalo. Děti jsou dospělé a samy si v takových situacích určí, jak budou udržovat vztahy s rodiči. Většina si v takové situaci vybere udržování vztahů s oběma rodiči (to je v pořádku), ale bez přítomnosti jejich protějšků. Když užř se vám rozpadl domov a iluze rodiny, nenechte se vyloučit ze světa svých dětí - a na to se musíte, musíte dát rychle psychicky do pořádku. Dívejte se na svět se vztyčenou hlavou.
Já bych k psychologovi šla i po rozvodu v relativně přátelském duchu, natož po takovéhle hrůze. Ale vzhledem k tomu, co předvedl u rozvodu můj otec mé matce, ve svých přesně 63 letech, tak tomuhle příběhu věřím beze zbytku. A může být i mnohem, mnohem hůř. Moje máma se při východu od soudu dozvěděla, když ji můj otec míjel, že by bylo nejlepší, kdyby, cituji, chcípla, aby nemusel platit ani korunu ze SJM, ale pohřeb že by prý tedy zaplatil. Nějaký levný prý. Nebojte se, dostanete se z toho. Hlavně nezahořknout. Je dobře, že k psychologovi chodíte. Moje maminka začala se sezeními už v době rozvodu a dikybohu za to. Někdy se z člověka vyklube kretén až po letech. Nicméně, bylo by zajímavé slyšet druhou stranu tohohle příběhu, ne tu verzi ze soudní síně, ale takovou tu verzi, co chlap říká svému nejlepšímu kámošovi u piva. No, ale tipla bych, že ho mladá kočka brzy kopne někam, za deset let mu potáhne na 70, a jestli je žena podstatně mladší, tak se jí děda nebude líbit.
Jenom taková divoká myšlenka: co jste mu to tenkrát na tu večeři uvařila? Ale abych to tu neznevažoval. Kolcava trefně zformovala sociologickou studii o struktuře společnosti, jejich interakcích a změnách z let minulých, přes současnost až po výhled do brzké budoucnosti a jako bonus přihodila humornou historku z Británie o ministerstvu osamělosti, což se mi moc líbilo. Ely k tomu dodala postřeh ze života, takže jste získala ucelený přehled o dění v naší vepřoknedlové republice. Exmanžel si možná naposledy trhnul kyčlí a nedbaje svých chabých zkušeností se ženami za posledních 30 let se jal klátit svou mladou kolegyni, což mě vede k závěru, že pokud máte zájem, za nějakou dobu bude opět škrábat na dveře. Ono totiž udržet ženskou při chuti na sex vyžaduje ze strany muže více úsilí, než je tomu naopak. Chlapům stačí, když přítelkyni při míchání guláše vypadne ze županu prso a už mají choutky (nehledě na to v jakém psychickém stavu se předtím nacházeli). Ale ženy potřebují alespoň nějaký mini příběh a to pak rychle dojde fantazie, když mám ženu jak doma, tak v práci a jsem s ní v podstatě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Čímž vyprchá vzrušení hlavně na straně ženy a v zájmu zachování vesmírné energie ho ihned vystřídají všemožné ženské nešvary se stejným nábojem a chlap velice rychle zjistí, že to nebyl moc dobrý nápad. Ne nadarmo se říká, co je v domě není pro mě. Teď ale co s tím? Vzít ho zpět nebo začít znovu od nuly? Osobně raději začínám od nuly a doporučil bych to všem. Holky tady třeba ujíždějí na józe, tak bych začal třeba tam. U nás ve městě jsou jóginky zhruba ve vašem věku a jak jim to zpívá. Trochu se rozhýbejte a pak hurá lovit chlapy, (svatý Petr Vás do nebe stejně ještě nepustí), ale netahejte si je hlavně hnedka do baráku.
pro Nocturmas Velmi se mi líbí váš příspěvek.Neseznámíme se?
Má to nádech dobrodružství z východu. Pokud se nějak kontinentálně nemíjíme, tak proč ne. nocturmas@email.cz
A teď se vám tam sejde miliarda vzkazů :D. Já už svého prince ročník výroby taky 1982 našla, tak vás přenechám dalším kočkám :).
Paní Soňo, docela jsem si vzpomněl na Rozpaky kuchaře Svatopluka a díl Kočka. Však v závěru herec Dvořák líčí, jak to se Slívou dopadlo. Vlastně se slečnou Kouřimskou. Ta dopadla lépe. Ale teď vážněji. Asi bych si dokázal představit, jak Vám může být, protože jsem mladší jen o několik málo let, než Vy. Chvíli jsem přemýšlel nad jednáním Vašeho bývalého. Nejspíš citové vzplanutí a touha ochutnat, co měl předtím "zakázané" (= jiné než Vy). Bohužel, někdy se to stává. Jemu šlo v tom případě hlavně o čas, aby k ochutnávání došlo co nejdříve. Nepíšete o stáních, tedy nesporný rozvod. A aby proběhl co nejrychleji, tak si dokážu představit, že polovina věcí pravda není, ta druhá polovina je okořeněna jeho představami. Že to bylo bez varování jako blesk z čistého nebe? Asi to nechtěl s Vámi řešit, jednal velmi tvrdě, postavil Vás před hotovou věc. Co Vám doporučit? Asi 15 posledních řádků z prvního příspěvku a začít od nuly. A co se týká dětí, tak bych jim jejich otce nelíčil ve špatných barvách. Mám na mysli nešpinit ho. Spíš to podávat tak, že Vy sama to nějak cítíte. Nevím, zda už mají své rodiny, ale když ne, jak jednou poznají, že svět není jen černý nebo bílý. Že vztahy mezi mužem a ženou jsou velmi a velmi složité a žádný člověk není na 100% dobrý nebo na 100% zlý. Máte tedy ode mě velkou podporu. Snad do začátku bude stačit. Bohužel, víc posloužit nemohu.
Ely, pro mě je osvěžující občas pokecat úplně s někým cizím, a pokud mi náhodou něco chrastí v kapse, tak to nemusí být nutně krabička kondomů se snubním prstýnkem. Někdy to zkuste :) (pokud Vám to princ82 dovolí)
Možnost za Bé: Tak co mi nesedí, je hodně zobecňující popis jejich společného 30tiletého života. Normální život, normální mrak sem tam, každičký problém normálně empaticky (rozuměj žensky) vyřešen,...a NAJEDNOU vymalováno! A po tomto nicneříkajícím úvodu o jejich životě a povahách, podrobně rozebrány pisatelčiny pocity a protivníkovo chování (fakt sprosté a souhlas s kolčavou, že pochází od zlého našeptávače nového modelu, přesto založené na pravdě, jen hodně zveličené). Většina žen na sebe delegovala kromě chodu domácnosti, výchovy dětí taky rozhodovací právo, statut mluvčího za celou rodinu atd atd - jejich chyba. Jak si pak takovej chlap, v jehož svéprávnost věří jen občanský průkaz, bude dokazovat svoji přírodou danou roli vůdce smečky a samce? Tím posledním co mu ani dominantní manželka vzít nemůže... Dál už dle příběhu a naší fantazie... I kdyby byl sebevíc dlouhodobě frustrovanej, ho neomlouvá, že se zachoval jako duševní mrzák. Si mohl frustraci jednorázově několikrát vybít a i s čistou hlavou pak nastolit doma pořádek.
Což o to, on by i dovolil asi :D :D, ale já si najdu přes den čas pár minut na Babinet, zprávy a někdy i fejsbuk, když je dobrá konstelace hvězd, a zbytek je dítě, přátelé, učení se a ten můj princ. :D No a co kdybych se náhodou platonicky přes e-mail zamilovala, že jo, to by se mi ten sen o najdeném princi rozplynul a to nebudu riskovat :D. Ale krabička kondomů společně se snubákem je strašlivě hrozná kombinace :D.
Tomu rozumím a je to velice zodpovědný přístup, Ely.
Kupte si motorku. Chlapi ve Vašem věku to taky tak dělají, tak proč byste to nezkusila :-) Jen nezačněte jezdit stovkou po městě, ono to hrozně láká...
Milá Soňo, jsem o fous mladší, ale také jsem byla vyměněna za nový model... Půl roku hodně blbý, další rok míň blbý a teď už je to naprostá paráda. Jógou určitě začněte, kam vás to dovede se uvidí. Někteří vám tu přejí nový vztah, za mě je to blbost. Jak říkám - to by mi někdo musel udělat lobotomii. Vykašlete se na to, nelitujte se a věřte v boží mlýny - ony melou, né že né ;-). Dejte se do kupy a přeji brzké nalezení čehokoli, co vám vrátí radost do života. Ta jeho zloba je jen jeho problém. Vás se už netýká. Výletujte, poznávejte, bavte se!
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.