Počet alergiků u nás stále narůstá. Kromě konkrétních látek bezprostředně vyvolávajících alergickou reakci hraje velkou roli ve zdravotním stavu alergika také jeho psychický stav.

Duševní pohoda, nebo naopak přílišná zátěž může ovlivnit průběh jakékoli alergie. Stres je totiž jednou z častých příčin zhoršení zdravotního stavu pacienta. Například lidé postižení atopickým ekzémem zaznamenají v zátěžovém období větší svědivost kůže, astmatici zase sklon k záchvatům dušnosti.

Při zhoršení stavu alergika hraje roli jeho nejen aktuální, ale i dlouhodobý psychický stav. Pokud se jedná o akutní stres, tělo může zareagovat přechodným zhoršením problému. Pacient by proto měl mít vždy k dispozici léky pro tuto akutní fázi své alergie. Jakmile stres pomine, alergie se většinou uklidní. Závažnějším problémem je stres dlouhodobý. Organismus pacienta totiž při dlouhodobé zátěži prakticky nemá šanci dostat se do klidové fáze. Toto tvrzení se může zdát banální, nicméně je stále mnoho alergiků, kteří si spojení alergie – stres vůbec nepřipouštějí.

Kombinace psychické pohody a dodržování stanovené léčby je pro alergika nezbytná. Pro rychlé navození duševního klidu můžete vyzkoušet následující dechovou techniku:

zaujměte pohodlnou pozici vsedě nebo vleže, zavřete oči a soustřeďte se pouze sami na sebe. Pomalu se nadechněte nosem do břicha, pak do hrudníku a nakonec do prostoru pod klíčními kostmi. Nádech je pomalý a uvolněný. Po naplnění všech tří částí vzduchem na chvilku zadržte dech a pak vzduch pomalu vydechujte – opět nosem – v opačném pořadí, tedy nejprve z podklíčků, pak z hrudníku a nakonec i z břicha. Nádechy a výdechy provádějte nosem a nespěchejte. Po několika nadechnutích a vydechnutích ucítíte, jak stres odchází.

Léčba alergií obecně je často zdlouhavá, vyžaduje proto maximální spolupráci pacienta s lékařem. Proto tento fakt nezanedbávejte a snažte se dodržovat rady odborníka. Budete-li se navíc snažit eliminovat stresové faktory zhoršující alergii, můžete žít život zdravého člověka.