Jsem rozvedená matka dvou menších dětí. Celé čtyři dlouhé roky jsem byla sama. Vztah jsem nehledala a nijak mu nešla naproti. Před rokem jsem ale potkala muže, do kterého jsem se zamilovala.
Postupně jsem ho začala seznamovat i se svými dětmi, kterým je báječným parťákem. Ani na začátku vztahu jsme si vůbec nic netajili. Přiznal mi, že i on je rozvedený a z manželství si přinesl ne zrovna slavnou finanční historii. Jeho stav financí je neustále v červených číslech. Exekuce a narůstající dluhy jej ženou do osobního bankrotu. Insolvence je nevyhnutelná. Já vím bezpečně, že je to slušný člověk, který ne všechny dluhy nasekal vlastní vinou. Děti z předchozího manželství nemá, což mě při představě pěti let na mizině, přivádí na myšlenku, že je to jedině dobře. A tady mě vždy napadne otázka, co moje děti? Ten rok, co spolu již chodíme, je jinak bezchybný. Přítel je opravdu snaživý. Nemá jedinou absenci v práci, nikdy jsem nezaregistrovala, že by se řešení svých dluhů snad jakkoliv vyhýbal. Se všemi věřiteli poctivě komunikuje. Nikam a před nikým se neschovává. Vůbec na mě netlačí, abych jej snad nastěhovala k sobě. Ale já bych hrozně moc chtěla. Chtěla bych ho mít každý den po svém boku. Vidím, jak přítel funguje s dětmi a jak správný chlap to je. Ale ten bankrot a ta vidina pětiletého živoření mě děsí. Bojím se toho. Vůbec nevím, jak takový život zvládnout. Pět let je přece jen dlouhá doba a já si neumím představit, jaká omezení a stres to s sebou přináší. Chci partnera maximálně podpořit, ale jsem vyděšená. I když on se mnou o všem trpělivě mluví a do ničeho mě nechce namočit, vím, že by to s někým za zády zvládnul lépe. Nevěřím tomu, že peníze hrají až takovou roli, ale přece jen jsou potřeba. Jako matka samoživitelka si samozřejmě nemůžu vyskakovat ani tak, ale tento krok mě děsí.
Anna, 35 let
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Redakčně zpracovala Bára Klímová
ilustrační foto: pixabay.com
Vaše názory
Vždyť se můžete vídat dál, žít nezávisle jeden na druhém. Proč byste mu měla pomáhat se situací, s níž nemáte co do činění? Myslete na svoje děti. Žijte každý ve svém, za svoje, a jen se vídejte. Mezi námi, asi to nebude fungovat. Pán asi pomocníka hledá. Kdyby bydlel a jedl u Vás, zvýší se mu životní úroveň. Takhle si musí platit vše sám od A do Z. Dobře to zvažte. Pokud se s ním dáte do kupy, Vám a Vašim dětem se úroveň pravděpodobně sníží. Vy nepotřebujete partnera, kterého budete dotovat, ale naopak, který by pomohl jako samoživitelce Vám, ne?
Penize hraji v zivote zasadni roli - vzdyt jsou to prostredky na zivot samotny :-) Toho chlapa si radeji nepoustejte k telu. Nikdo nema dluhy bez zavineni. Zjevne neumi hospodarit ani vydelavat. Nebyla byste s nim stastna.
Máme v rodine - pán se dostal do dluhů z důvodu své finanční neschopnosti a i zásluhou své exmanželky a dcery, které na něm ryžovali co se dalo dokud měl ještě peníze jako podnikatel. Po rozvodu bohužel nic kromě dluhů nezbylo dokonce na něho převedli obě i své dluhy ze svých neuspěšných podnikání, takže jediné řešení bylo osobní bankrot. Už je to skoro 5 let, takže za chvíli to bude mít z krku. I když pracuje a platí co musí, tak finanční gramotnost se u něho nezměnila. Teď má přítelkyni, které posílá zbytek své výplaty a o jeho financích fakticky rozhoduje ona. Když se ho zeptáte kolik vlastně u ní má peněz, tak neví říct. On nikdy nevěděl s penězi vycházet, vždy na to měl ženu - bud manželku nebo teď přítelkyni. Už mu táhle na 60 a pochybuji, že tohle se někdy změní. On je ten typ co když se dá, tak ví peníze zarobit ale reálně je neví udržet a vychcaná žena je od něho velice jednoduše dostane a odvede kam ona potřebuje. Žije sám, přítelkyně má vlastní bydlení a za těch pár let co jsou spolu mu nikdy bydlení nenabídla. Chodí k ní jen na víkendy, zbytek týdne je u sebe, kousek od pracoviště.
Anno, zralejší a racionální čtenář, když čte váš dopis, musí si myslet, že jste se úplně zbláznila! Chápu vás, že po letech toužíte v noci po náruči a ráno po probouzení vedle muže, kterého máte ráda. Po čtyřech letech toužíte po lásce, což je ve vašem věku přirozené. Vzbudil se ve vás pocit, že takhle máte bezpečí, že nejste na všechno sama, takhle je život hezčí. Pravý opak je ovšem pravdou a na ten příšerný nápad společného soužití u vás doma zase honem zapomeňte. To, co by následovalo, si vaše děti vůbec nezaslouží, ony nemohou za to, že maminka ztratila rozum, když se cítí sama, a nemohou se bránit. Ne, nechci k vám být tvrdá, ale vy se nutně potřebujete probudit. Mějte dál přítele jako kamaráda, když je vám spolu tak dobře, ale do chvíle, než bude oddlužen a bude mít dluhy na nule (!) ani na vteřinu neuvažujte o společném bydlení! (Nrení tani třeba, aby u vás byl přihlášen, stačí, když jde o místo, kde se typicky zdržuje.) Pokud bude váš přítel v insolvenci a s hrozícími exekucemi bydlet u vás, jsou v ohrožení exekucí i všechny vaše věci a věci vašich dětí, konkrétně všechny kromě nejzákladnějších osobních věcí. Dnešní podoba zákona už sice umožňuje ochránit před exekucí věci dalších osob, u nichž dlužník bydlí, pokud s dlužníkem nemají společné jmění, ale vyžaduje to razantní právní kroky v momentě, kdy se objeví exekutor (což může být téměř kdykoliv). Jste na to připravená? Máte po ruce právníka, máte na to sílu a čas to řešit? Jak budete vysvětlovat dětem, že přišly o své věci, o telefony, třeba i o hračky, kvůli nějakému pánovi, kterého si maminka přivedla a dala mu přednost před nimi? (Ano, dala mu přednost, protože když maminka uvedla jsou JEJICH věci v ohrožení kvůli cizímu pánovi, musí to přece znamenat, že jí na něm záleží více než na nich). Obávám se, že na to vůbec nejste připravená, protože jinak by vás ten pošetilý nápad, že s přítelem v této situaci chcete žít na stejné adrese - a to dokonce u vás doma, ne u něho! - vůbec nenapadl. Když vám na příteli tolik zíáleží a je vám s ním tak dobře, můžete spolu přece trávit čas, být partneři, ale žít každý ve svém. V žádném případě ho nenechávejte přespávat u sebe, dokud nebude mít vypořádáno oddlužení do té míry, že žádná exekuce nebude hrozit. Vaše děti si určitě zaslouží, aby mohly jezdit s ostatními na školu v přírodě, na lyžák, aby mohly jet v létě třeba na tábor, aby měly své věci, které mají rády, a ne aby maminka, jejíž rozpočet mámy-samoživitelky je asi už tak dost napjatý riskovala, že ona i děti přijdou o to, na co maminka vydělala. Probuďte se a na ten nezodpovědný nápad zapomeňte. Tohle si vaše děti určitě nezaslouží.
Spise vyhodnotte co Vám to bydlení s nim prinese.Pokud Vám uleví od nájmu a peníze uzijete pro svoje děti nebo úspory tak to ma nějaký i racionální smysl.Pokud ho mate rada a děti také.Ale jak se rika láska většinou vyprcha a zůstávají oči pro plac.No a také otázka pokud by se to nepovedlo kolik mate sily a energie na to se dohodnout aby se pan odstěhoval)Ale přejí at se Vám to povede.
Paní Anno, já bych se zeptala bez okolků, promiňte mi tu upřímnost, ale fakt se nestačím divit: Máte všech pět pohromadě? Se dvěmi dětmi si k sobě nastěhovat chlapa, který nejen, že NENÍ schopen zajistit rodinu, ale ještě přitáhne dluhy, exekutory a průsery. Jestli fakt tak moc potřebujete sex, zaplaťte si gigola. Vyjde to levněji. Nevím, čím po čtyřech letech samoty s dětmi přemýšlíte, ale když čtu, že MOC chcete nastěhovat si k sobě něco takového (ale on je to slušný člověk!), tak to asi nebude mozek. Sorry. 35 let, dvě děti a schopnost přemýšlet nula.
Ještě si dovolím dodat: píšete, že si těch pět let živoření neumíte představit. Ne, neumíte. Jinak byste na ten nápad nepřišla. Ono nejde jen o pět let živoření pro vás všechns, včetně vašich dětí, které za váš hazard a nerozum opravdu nemohou. Jde o to, že ztratíte i to, co teď máte. Opravdu jste úplně zapomněla, že máte dětí a k nim nějakou odpovědnost? Děti nemají otce? Pokud váš bývalý manžel žije, bylo by za této situace od něho velmi rozumné, aby požádal o svěření dětí do své výhradní péče, a to fofrem, aby je uchránil. Lze jen doufat, že o tomto vašem nápadu ví a bude rychle jednat.
"Nevěřím tomu, že peníze hrají až takovou roli, " Kdysi jsem slyšela: "Mladý člověk si myslí, že peníze jsou nejdůležitější, ale starý to ví"
"Nevěřím tomu, že peníze hrají až takovou roli, " Kdysi jsem slyšela: "Mladý člověk si myslí, že peníze jsou nejdůležitější, ale starý to ví"
nasilie sa pachanadetoch detoch i vtedy, ked su financne problemy. myslite na to a ruky prec od neschopneho.
Anno, jak je uvedeno v diskusích. Buďte opatrná.
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.