Loňská sezóna byla poznamenána dlouhotrvajícím suchem během vegetace a produkce byla podprůměrná. V letošním roce proběhla výsadba v dobrých klimatických a půdních podmínkách. Přestože v ranobramborářské oblasti lokálně poškodily porosty jarní mrazíky, lze v současné době očekávat celkově průměrnou úrodu, tedy vyšší než v roce 2018, kdy produkce dosáhla pouze 380 tisíc tun brambor. Významným faktorem bude též rozsah osázených produkčních ploch. Se zvýšenou nabídkou lze postupně očekávat mírný pokles maloobchodních cen konzumních brambor.

Česká republika není v pěstování brambor soběstačná

Ceny brambor v ČR byly ještě loni v září na úrovni 50 % běžných cen v Evropě. Dalo se tedy předpokládat, že s poklesem zásob brambor v českých skladech dojde k nárůstu cen. „Vzhledem k tomu, že ČR není ani v běžném roce soběstačná ve výrobě brambor, nastala v minulé sezóně 2018/2019 skutečně kritická situace. Ta byla ještě umocněna nízkým výnosem brambor v hlavních pěstitelských oblastech v Evropě. Na jaře 2019 se spotřebitelské ceny v ČR přiblížily 30 Kč/kg a kopírovaly tak ceny v EU. Krátkodobě k poklesu cen může přispět pouze nástup sklizně raných brambor,“ připomíná Vlastimil Rasocha, místopředseda Českého bramborářského svazu.

Co ovlivňuje cenu?

Ceny brambor se v průběhu sezóny velmi mění, jednotnou cenu stanovit nelze. Cena brambor se obvykle neurčuje v ČR. „Je dána zpravidla cenou v Německu, ke které se připočítají náklady na dopravu. Výkyv cen je v případě konzumních brambor značný,“ říká Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu. Výrobní cena je u každého podnikatele rozdílná a závisí na řadě faktorů – objemu investic, strojním vybavení, skladování apod. Jiná cena je např. u pěstitele, který používá netkanou textilii a závlahu, jiná u pěstitele tradičního. „Přesto můžeme kalkulovat průměrnou výrobní cenu brambor cca 4 Kč/kg,“ doplňuje předseda Králíček.

Vedle ranobramborářských oblastí a produkce raných brambor je dalším centrem pěstování brambor u nás Českomoravská vrchovina. V současné době se zde pěstuje bezmála 40 % veškeré produkce. „Povětrnostní a půdní podmínky Vysočiny bramborám vyhovují, pro svůj růst a vývoj zde mohou využít celou svoji vegetační dobu, sklízejí se až v plné konzumní zralosti v době, kdy jsou ukončeny všechny metabolické procesy, tvořící vnitřní kvalitu hlíz a slupka je pevná a vyzrálá, vhodná k uskladnění,“ upřesňuje Jaroslav Čepl, ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod.

Spotřebitelům by mohla pomoci ochranná známka

Pěstování brambor je v uvozovkách jen první, i když důležitým krokem. „Pro pěstitele je neméně důležité disponovat moderními sklady pro uchování brambor, tak abychom nemuseli tyto plodiny vozit například z Egypta či Maroka. Jejich výstavbu je možné financovat například z Programu rozvoje venkova. Pro naše pěstitele je zásadní, aby svou produkci prodali na lokálním trhu. Zákazník často neví, že máme jedny z nejkvalitnějších dozorových orgánů na světě, ale také neví o dalších benefitech, které společně s českou bramborou kupuje, a to je péče o životní prostředí. Pěstování brambor zlepšuje úrodnost půdy, vzhled krajiny a zvyšuje biodiverzitu. Neméně důležitý je příspěvek k udržení zaměstnanosti na venkově a konkurenceschopnosti tuzemského zemědělství,“ připomíná tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal.

Český bramborářský svaz si uvědomuje, že osvěta spotřebitelů je základ. Svaz je již před finalizací kolektivní ochranné známky „Brambory z Vysočiny“ a „České brambory“. Zároveň připravuje pro konzumní brambory a také pro výrobky z brambor (lupínky, hranolky, kaše, kostky, další suché výrobky) režim jakosti Q CZ, který by měl být pěstiteli a zpracovateli využíván od roku 2020. Cílem je potvrzení shody sledovaných požadavků (parametrů) s nastavenými požadavky (parametry), které odpovídají režimu jakosti Q CZ, s následným vydáním certifikátů na produkty. Certifikované produkty budou zároveň poskytovat spotřebitelům záruky vysoké kvality a potravinové bezpečnosti, garantovat postupy pěstování, manipulaci, skladování, balení a zpracování brambor s ohledem na životní prostředí a ochranu zdraví spotřebitelů. Systém je prioritně zaměřený na dohledatelnost certifikovaného produktu od jeho pěstování až po dodání do maloobchodu. Přihlášení pěstitele nebo zpracovatele do systému je dobrovolné.