Donedávna se mělo za to, že když si dítě udělá domácí úkol, látku si bude muset doma nastudovat a učivo si zapamatuje lépe. Ukázalo se však, že jde o velký omyl.
Domácí úkoly totiž nemají žádný vliv na to, jestli je žák ve škole dobrý, nebo ne. „Neexistuje žádný jednoznačný důkaz o tom, že by jakékoliv množství domácích úkolů, které dostávají žáci na prvním stupni základních škol, nějakým způsobem zlepšovalo jejich studijní výsledky,“ vyjádřil se Harris Cooper, profesor psychologie na Dukeově univerzitě v Durhamu a zároveň přední expert ohledně domácích úkolů a jejich vlivu na žáky.
Jestli je to pravda, znamenalo by to, že rodiče nutí naprosto zbytečně vykonávat odpoledne a večery domácí úkoly, když přitom mohou být venku, hrát si nebo dělat nějaký svůj jiný oblíbený koníček. Domácí úkoly se natolik vžily, že rodiče ani nenapadlo zamýšlet se nad tím, k čemu vlastně jsou. A proč je mají dělat vlastně dělat, když tráví ve škole každý den mnoho hodin.
Úkoly mají smysl až na střední škole
Z výzkumů vyplynulo, že jde také o věk žáka, pro kterého je úkol určený. Žáci prvního stupně základních škol si toho nejvíc odnesou z vyučování ve třídě. Všechny ostatní úkoly jsou pro ně jen zatěžující práce navíc. Tento čas by mohli přitom využít jinak. Souvislost mezi domácími úkoly a učebními výsledky je naprosto nulová. Stejné je to i na druhém stupni.
Až když už žáci nastupují na střední školu, což bývá kolem jejich patnácti let, můžeme pozorovat určitý vztah mezi domácími úkoly a lepším studijním výsledkem. Ale i tady to má svá ALE. Lepších výsledků dosahovali studenti na středních školách jen v případě, když jimi netrávili víc než dvě hodiny za den. Domácí úkoly, u kterých doba jejich zpracování přesahovala dvě hodiny, měly naprosto opačný efekt.
Domácí úkoly na základce jsou zbytečné
Podle profesorky pedagogiky Etty Královec na univerzitě v Arizoně výsledky výzkumů hovoří zcela jasně. „Pro žáky základních škol neplyne z plnění domácích úkolů žádný skutečný užitek,“ uzavírá. K podobným závěrům došla celá řada provedených výzkumů už od roku 1989. Tehdy profesor Cooper sbíral údaje ze 120 výzkumů a experimentů ohledně účinků domácích úkolů na žáky. V roce 2006 k nim přibyla další šedesátka výzkumů.
Ani jeden jediný výzkum však neprokázal, že zadávání domácích úkolů žákům prvního stupně by vedlo k lepším studijním výsledkům. Navíc se ukázalo, že naopak domácí úkoly postupně vedou u dětí k tomu, že si vytvoří ke škole negativní postoj. První domácí úkoly hned poté, co prvňáček do školy nastoupí, však vede logicky k opaku. Averze ke škole pak může pokračovat do pozdějších ročníků a student už se jí nemusí tak úplně zbavit nikdy. Protože teprve až je starší, začnou být domácí úkoly opravdu potřeba.
To však bohužel není všechno. Dělání domácích úkolů narušuje i rodinné vztahy, kdy rodiče s dětmi svádějí každodenní boj o tom, aby je donutili úkoly udělat. Děti jsou přitom unavené, vzdorují, rodiče to vysiluje. Přitom jde o zbytečnou činnost, naopak by děti s rodiči měly být po celém dni v klidu doma. Často si navíc malí žáci ještě s úkoly nevědí rady, takže je víceméně jejich rodiče musejí dělat za ně, nebo jim s nimi pomáhat. Dítě se tak rozhodně samostatnému vykonání úkolu a zodpovědnosti nenaučí. Je tedy opravdu nutné je do nich žáky nutit?
Napsala ŠT
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Co to je za žvásty??? To se fakt neumíte se svými dětmi doma učit, že propagujete takové kraviny? Jasně, na střední poprvé domácí úkoly, aha, to je podivné logika jako "až do patnácti let budu za své dítě všechno uklízet si patnáctých narozeninách mi začne se vším pomáhat". Neuvěřitelně primitivní článek, redakce Babinetu to v poslední době bere šupem z kopce, máte čím dál tím nižší úroveň.
Výzkum se dělal v USA, o jejich způsobu výuky mám své pochybnosti (nutno podotknout, že znalosti školství USA mám jen z filmů). Tam asi domácí úkoly neplní svou roli. Neznamená to, že to platí na celém světě, možná to dělají v USA špatně. A titul "přední expert ohledně domácích úkolů a jejich vlivu na žáky" mi přijde směšný a zavádějící.
Domnívám se, že mezi "studijním výsledkem" a "lepším zapamatováním" je rozdíl. Studijní výsledek je momentální a závisí na spoustě vnitřních a vnějších faktorů, které v dané chvíli na žáka působí. Princip zapamatování má také své vlastní determinanty. A to, že se věci musíme znovu podívat, procvičovat je a opakovat je skutečně ten nejlepší způsob zapamatování. Je ale naprosto jasné, a k tomu nepotřebujeme být ani experty, že vypracování domácího úkolu asi nezajistí, že budu jedničkář vždy a ve všem :D
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.