Babinet.cz  /  Magazín  /  Čtenářské příběhy  /  Oliver (27): Přítelkyně o mě pečuje jako o malé dítě. Dusí mě to

Oliver (27): Přítelkyně o mě pečuje jako o malé dítě. Dusí mě to

29.5.2019 - redakce Babinet.cz

Bydlím v bytě, který mi koupili moji rodiče někdy kolem mého narození. Byl to takový vklad do života, který se mi samozřejmě velmi hodil, když jsem se začínal osamostatňovat. Za tenhle krok jsem rodičům nesmírně vděčný a o to víc mě mrzí, když naši tak trpí tím, že se stále ne a ne objevit vhodná přítelkyně. A teď jim v tomto ohledu nejspíš chystám starosti s dalším rozchodem.

Před pár měsíci jsem se seznámil se svou přítelkyní. Ona je opravdu velmi inteligentní, skvělá, vtipná, zábavná, chytrá. Je v podstatě taková lvice salónů. Nabídl jsem jí společné soužití. Ona souhlasila. Jiskra, která mezi námi přeskočila, byla velmi intenzivní a tak jsem byl šťastný. Ale v podstatě ihned jsem zjistil, že ona je velká pečovatelka. Je mi jasné, že ostatní muži by za to dali nevím co, aby se o ně někdo staral. Jenže ona to strašně přehání. Kam jdeš, v kolik tam jdeš, kdy přijdeš, jedl jsi, máš šálu, vezmi si ty teplejší boty, vyměnila jsem ti už kartáček, byl strašný. A tak bych mohl pokračovat na dalších pět stran. Já rozumím, že ženy tohle chování mají tak trochu v povaze, ale taková nebyla ani moje máma. Vychovávala mě tak, abych dobře věděl, že mám vlastní ruce. Ale moje přítelkyně absolutně nepotřebuje, aby ve společné domácnosti někdo přikládal ruku k dílu. Všechno zastane sama a je strašně akční hospodyňka. Nedokáže chvíli sedět. Žehlí, pere, vaří, uklízí, vylepšuje, zútulňuje. A do toho všeho mě zahrnuje permanentní péči, jako bych byl batole. A mě to vytáčí. Když ji prosím, aby to nedělala, je to jako mluvit do dubu. Pořád omílá, že to dělá ráda a že mě strašně zbožňuje. Ale tohle nemůže mít dlouhého trvání. Takový vztah mě postupně udusí. Mám ho ukončit?

Oliver, 27 let

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.

Redakčně zpracovala Bára Klímová

 

ilustrační foto: pixabay.com

 

Vaše názory

kolcava
29.5.2019 19:03

Určitě vám, Olivere, odpoví muži. Ode mne jen tři poznámky. 1. Nevěřím, že vaši rodiče by byli až tak zklamaní, že se v 27 letech ještě neženete do trvalého vztahu. Možná mají pochybnosti o tom, jestli jste schopen udržet vztah a usadit se, možná u nich hraje roli, že ve vašem věku už možná měli vás, a možná naopak jsou starší a touží už po vnoučatech. Nicméně rodiče si pro své děti obvykle přejí, aby založily spokojený vztah, ne aby ho založily rychle. Nepleťte si na sebe bič kvůli tomu, že si myslíte, že se tím zavděčíte rodičům. Jde o váš život. 2. Máte byt, fajn, ale vrhat se do společného soužití rychle nebývá obvykle dobrý nápad. Skoro každé společné soužití je na začátku spojeno s měsícem (nebo více) třecích ploch (čím starší, tím delší přivykání), a proto je dobré zkusit nejdřív sem tam přespání, pak společné víkendy, pak domluvu na rozdělení rolí, prací a výdajů a pak dovolenou a až po ní sestěhování. Píšete, že znáte přítelkyni teprve pár měsíců, takže jste v té fázi přivykání si na soužití. Navíc se teprve poznáváte. Je evidentní, že jste to uspěchali. Já vím, ve vašem věku ta možnost neomezeného sexu každou noc, nebo celé dny každý víkend, ve vlastním soukromí je příliš lákavá, ale když to spojíte se soužitím, má to i rubové stránky. 3. Asi je zbytečné se rozcházet, protože jednou, až budete mít první dítě, vaše přítelkyně vrhne všechnu svou péči na ně a na vás jí zbude tak málo času, že se vám možná po nějakém tom opečovávání ještě bude stýskat. Musíte ale posoudit, jestli opravdu jde o její opečovávání z návyku a obětavosti, anebo jestli pro ni prostě váš názor a zájem, které jste opakovaně projevil, nejsou důležité, Vede si svou a tak to bude. To by nefungovalo, nechcete žít její život, ale svůj a váš společný.

satam
29.5.2019 23:17

Permanentní péče je zabijákem vztahu. Takže dejte partnerce nůž na krk a buď ať si uvědomí, že vás tím vlastně obtěžuje a začne se chovat přiměřeně nebo pak spějete k nevyhnutelnému rozchodu. No, a potom čím dříve tím lépe. Omlouvám se za tvrdé vyjádření, ale za 63 let se člověk leccos naučí.

noral
30.5.2019 03:04

Mám takovou ženu v rodině,i když je jí hodně přes50,stále je stejná,takový člověk se nezmění.Možná na pár minut uzná že to přehání,ale vzápětí se vás zeptá jestli máte s sebou kapesník a at si vezmete deštník,bude pršet a kdybyste si vzal ty hnědé boty místo tenisek,nebot si v teniskách ničíte nohy.Na oběd at přijdete včas,jinak bude kravál,a nekupujte si furt ty koblihy na svačiny,pak nebudete obědvat. Když jede její sestra 63let na dovolenou,už několik let po sobě jí opakuje pravidelně dvakrát ročně at si nazapomene vzít hlavně náhradní kalhotky a do letadla nebere žádnou kosmetiku,vyhodí jí to! Všechno ví nejlépe,má pocit že musí každého řídit ,tím dává najevo že si o ostatních lidech myslí že jsou absolutně neschopní samostatného uvažování.S takovou osobou je děsný život a taky až ted na stará kolena našla absolutního flegmatika,který si z toho nic nedělá,má svůj svět a stejně nevnímá co mu říká a jede si po svém.

Damián
30.5.2019 19:01

Vy jste mladí, musíte si na sebe zvyknout. Pokud to nepůjde, zkuste manželskou poradnu, tam určitě najdou řešení.

Ely
2.6.2019 06:58

Sorry, ale asi bič a pryč :(. Jednu matku už máte, tak nemusíte žít s druhou :/. Není vám pět let, aby někdo kontroloval, jestli máte teplé boty a plný žaludek. Na většinu z nás to zkouší naše maminky a je jedno, jestli nám je 15 nebo 45 :). Doma v posteli bych svoji matku taky nechtěla. Jestli nepomůže několik (i mnoho, chcete-li s ní opravdu být) důrazných domluv, ať přestane, tak bych se asi rozloučila. :(

Pro vložení komentáře se prosím nebo zaregistrujte.

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz