Pavouček

Pavouček pro štěstí plete si pavučinu

a já se ve smutku choulím pod peřinu,

slzy mi tečou a já je nestírám,

láska je lék, ale já umírám.

Každý je nakažen nějakou nemocí,

přesto ten správný lék dobrou pomocí,

i když jsem zdravá, o léku sním

a to i ve dne, ne jen když spím.

O lék na smutek prosím stále dál,

trápí se každý, kdo cítí se sám,

přestávám věřit, propadám smutku,

o něm ví jen pavouček, co plete si v koutku.