Víte, že slonice má mateřskou dovolenou do 5 let věku slůněte? 22 měsíců trvá, než se sloní miminko podívá na svět a svého ″drobečka″ střeží slonice jako oko v hlavě tři roky. Potom má její batole volnější režim do pěti let, ale stále je pečlivě opatrováno svou matkou. Pak se už vydá svou vlastní cestou a připravuje se na náročné živobytí, které ho čeká v dospělosti. Uživit tělo dosahující váhy 7,500 kg a měřící přes tři metry zabere spoustu času, proto jsou sloni 15 až 18 hodin denně zaměstnáni konzumací větví, listů, plodů a trávy. Svou vegetariánskou výživu zapíjí vodou a někdy si dopřejí až 100 litrů za den.

Ač jsou chobotnatci suchozemská zvířata, rádi se cachtají ve vodě a pomocí chobotu se i sprchují. Svým dlouhým nosem také očichávají a zkoumají svět kolem sebe. Chobot jim slouží i jako lžíce, kterou si servírují do tlamy své vegetariánské lahůdky a vodu. Kdybyste se chtěli naučit sloní řeč, museli byste rozeznat 70 druhů troubení.

Zhruba před 5 000 lety došlo k soužití člověka a slona. Lidé se slonům starali o stravu a ubytování a oni pro ně pracovali jako dřevorubci a dopravci. Sloni se proslavili i jako válečníci, když Hannibal s nimi přešel zasněžené Alpy.

Že existuje slon africký a indický, asi není potřeba zmiňovat. Ale přeci jen, připomeňme si rozdíly.

Africký slon je větší a má i větší uši. Indického slona obdařila matka příroda menším zaoblenějším tělem i menšíma ušima a snad aby vyrovnala handicap s jeho africkým příbuzným, tak mu přidala navíc dva čelní hrby. Jenomže indické slonici zase nedopřála kly, což jí poskytuje pouze tu výhodu, že o ně nemůže přijít ani v boji, ani jí nemohou vypadnout stářím jako ostatním slonům.

Indickému chobotnatci může být útěchou, že se stal symbolem Thajska i atrakcí pro turisty, které nejen povozí, ale také jim předvádí své umělecké kousky, které ho naučil jeho cvičitel a vodič – mahut. Již od tří let slůněte si mahuti získávají jejich srdce. Vzájemná láska pak trvá trvá celý sloní život, tedy 60 až 80 let. Když slon svého pána přežije, stává se, že nového pána nepřijme a uhyne steskem.

V Thajsku je však nejvíce uctívaný bílý slon - vzácný druh, který má červeno - hnědou kůži. Zachází se s ním jako s králem, obývá královské stáje, kde o něj pečují s přehnanou čistotou. Poskytují mu veškeré pohodlí a různé lahůdky mu servírují na zlatém podnose či ve zlatých nádobách.