Do 2. května 2019 je potřeba podat přehledy o příjmech a výdajích OSVČ na Českou správu sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovny. Díky státnímu svátku mají podnikatelé na vyplnění přehledů o den déle. Kdy se může termín protáhnout a co se od loňska změnilo?

Termíny s poradcem se liší

Sotva se pro podnikatele uzavřela jedna nepříliš oblíbená povinnost jménem daňové přiznání, zamíří na úřad znovu. Papírování za loňský rok totiž ještě nekončí. Do 2. května je potřeba odevzdat přehledy o příjmech a výdajích OSVČ na Českou správu sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovnu.

Přehledy o příjmech a výdajích musí podat každá samostatně výdělečně činná osoba, která v loňském roce, byť jen částečně, pracovala takzvaně na sebe. Přehled je podle České správy sociálního zabezpečení potřeba podat do jednoho měsíce ode dne podání daňového přiznání. „V praxi to tedy znamená 2. května. Výjimku ale mají podnikatelé, kterým přiznání zpracovává daňový poradce. Pokud tuto skutečnost podnikatel doloží do konce dubna, může přehled dodat až do 1. srpna,“ říká Zbyněk Kočiš, finanční specialista společnosti Poutko. Další výjimku mají OSVČ, kterým finanční úřad prodloužil lhůtu pro odevzdání daňového přiznání. Plátce může požádat o odklad na tři měsíce, v odůvodněných případech, například pokud jsou součástí příjmů i příjmy zdaňované v zahraničí, až na deset měsíců. Pokud OSVČ daňové přiznání podávat nemusí, přehledy odevzdává i tak, a to do 31. července, do 1. srpna potom u zdravotních pojišťoven.

Osobně nebo s elektronickým podpisem

Papírový tiskopis doručí podnikatelé na příslušné pracoviště Okresní správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Držitelé uznaného elektronického podpisu se mohou návštěvě úřadu vyhnout a odeslat jej přes veřejné rozhraní e - Podání nebo přímo do datové schránky konkrétní okresní správy, případně do datové schránky e - Podání ČSSZ, jsou-li držitelem datové schránky nebo uživatelem Národní identitní autority. Elektronickou možnost podání nabízí i zdravotní pojišťovny. Interaktivní formuláře mají tu výhodu, že položky v některých kolonkách zvládnou vypočítat a doplnit samostatně.

Když jsou zdravotní pojišťovny dvě

Klienti, kteří v průběhu loňského roku přešli na jinou pojišťovnu, podávají přehled o příjmech zdravotním pojišťovnám hned dvakrát, tedy staré i nové pojišťovně. Hodnoty příjmů a výdajů v obou formulářích zůstanou stejné, lišit se bude počet měsíců pojištění u jednotlivých pojišťoven a také zaplacené úhrny záloh.

Případné nedoplatky, jež z přehledů vyplynou, je potřeba uhradit do osmého dne po odevzdání přehledů, nezávisle na tom, kdy byl přehled odevzdán. „Právě tento termín si je velice důležité hlídat kvůli zvyšujícímu se penále. Pojišťovny i Česká správa sociálního zabezpečení si za každý den prodlení berou 0,05 procenta dlužné částky. Penále naskakuje i v případě, když nezaplatíte celou dlužnou částku,“ upozorňuje Kočiš.

Pokud naopak podnikateli vznikne nárok na vrácení peněz za přeplatek, jsou peníze automaticky poslány nazpět v případě, že nemá plátce vůči instituci jiný dluh. V opačném případě se peníze použijí na jeho pokrytí.

Nejdříve upozornění, poté pokuta

Za neodevzdání přehledů nebo jejich pozdní odevzdání může okresní správa sociálního zabezpečení udělit až padesátitisícovou pokutu. Jednotlivé případy jsou ale posuzovány zvlášť, a tak promeškání o pár dnů může skončit pouhým napomenutím. Stejně tak zdravotní pojišťovny využívají nejprve výzev, poté ale může nastoupit až opět padesátitisícová sankce.

Případný nedoplatek záloh nemusí vzniknout pouze tím, že podnikatel opomenul zaplatit některou z měsíčních záloh. Nedoplatek naskočí například i tehdy, pokud dosažené příjmy odpovídají vyšší částce sociálního pojištění, než je nastaveno na zálohách. V takovém případě se navíc na další období navýší zálohy sociálního i zdravotního pojištění.

Nesrovnalosti mohou nastat také v případě, že si podnikatel nepohlídal splatnost sociálního pojištění, která se na přelomu roku měnila. Zatímco dosud se zálohy platily každý měsíc zpětně, od letoška se platí za aktuální měsíc. „V prosinci tedy bylo potřeba zaplatit sociální pojištění ještě za listopad, ale současně i za prosinec. Lednové platby už se spárovaly s lednovými zálohami,“ vysvětluje Kočiš. Termíny pro platbu zdravotního pojištění zůstaly beze změn.