Dříve to rodiče měli v jistém ohledu snazší a přitom těžší. Informace o tom, jak prožít těhotenství nebo jak vychovávat, případně léčit děti, se na ně nevalily ze všech stran, ale byly jim dávkovány v předem připravených jasných balíčcích.
Matky věděly jen to, co řekl pan doktor nebo paní doktorka, co bylo v rodinné výchově ve škole a co se dozvěděly z několika málo publikací, z televize či rádia, případně od rodičů. Žádné jiné informace matky neměly a nešlo si je snadno ověřit či doplnit. Co jim tedy zbývalo – musely s tím málem vystačit. To z nich - do jisté míry - dělalo vazaly bohů a bohyň v bílých pláštích, kteří s nimi zacházeli podle libosti. Matky minulé doby téměř všechny unifikovaně porodily bez přítomnosti otců, oholené a s klystýrem, málokdy si dovolily protestovat. Lékaři to s nimi měli většinou snadné.
Dnešní matky jsou úplně jiné. Na porod a rodičovství se připravují s tunou dostupných knih a především s pomocí internetu. V různých fórech (nemyslím však ty ušišlané o Petříkově či Leniččině krknutí, které nelze ani číst) si vyměňují rady a zkušenosti a vytvářejí rozsáhlé komunity, které si hned tak něco líbit nenechají. Sestavují žebříčky porodnic a porodní plány, požadují epidurál nebo jej naopak striktně odmítají.
Ovšem nevýhodou je i rozmanitost a značná nekvalifikovanost takových rad. Matky kolikrát vyřadí lékaře zcela ze hry, protože jim kamarádka z diskusního fóra poradí bezvadný lék, co zaručeně u dítěte zabere. Někdy je to úspěšný postup, jindy katastrofa.
Proto se nemůžeme divit, že by si někteří lékaři občas přáli, aby internet byl rozmetán na kusy, příručky shořely a matky i další pacienti jim přestali do všeho mluvit. Proč sakryš chtějí všemu tolik rozumět, proč jim vadí, že nepřečtou mé latinské klikyháky? Co je jim do toho, co si o nich kam píšu? Tolik let studia - prostě to vím! Často pak reagují podrážděně stylem: Á paní si něco přečetla a bude nám do toho krafat, nechcete tu léčit místo mě, madam?
Jenže… když má dítě teplotu i další příznaky a vám se něco nezdá, často dlouho váháte, zda jít k lékaři nebo vyjet na pohotovost, protože už předem tušíte, že tady se zřejmě setkáte právě s přístupem – ach jo, přechytřelá matka nepozná chřipku, a hned za vším vidí meningokoka.
Na druhé straně, kdybychom v sobě potlačily myšlenky na možné komplikace, které nám díky internetu kolují hlavou, a řekly si, je to jen teplota – a ona náhodou nebyla, bude to doktor první v řadě, kdo nám vynadá, že jsme něco zanedbaly a přijely pozdě.
Rozumím lékařům, že je těžké a vysilující rozhodovat a pak dokola vysvětlovat, když na pacienta je málo času a někteří lidé (a zvláště matky, které se perou za své děti) jsou neodbytní a až „přeinformovaní“.
Na druhé straně je však naprosto legitimní přání matek (ale i otců) nebýt tupou přikyvovačkou, která si nechá všechno líbit, když nese odpovědnost i za další bytost. A k tomu jim dopomáhej internet.
autor: Tereza Boehmová (ree)
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Jedna paní měla různé srdeční potíže,zjistilo se že to není od srdce,ale patří spíše k psychiatrovi.Nechtěla si připustit že by zrovna ona měla jít k takovému lékaři,nastudoval a si na internetu kdeco,měla z toho všeho hlavu jak pátrací balon,až dospělé děti jí vynadaly,tak tedy psychiatra navštívila.Ten jí předepsal léky na deprese,samozřejmě má jít za nějakou dobu na kontrolu,aby zjistil jak léky zabírají...........chudák doktor,netuší že ona paní stejně léky nebere,na internetu a příbalovém letáku si nastudovala že onen lék se může nesnášet s některými léky na tlak.Takže doktor žije v bludu že paní pomůže,ale paní je chytřejší než doktor.
Ta paní není sama, dělá to tak spousta lidí, jen nechápu, proč k těm doktorům chodí. Zbytečně zdržují v ordinaci a navíc běžně vyhazují léky, které rozhodně nejsou levné a potom díky nim pojišťovna neproplatí léčbu opravdu nemocným. Mám takovou kolegyni - chodí si pro léky na endokrinologii, ty v lékárně vyzvedne, doma vyhodí a jde se léčit k terapeutovi, který jí přikládá nějaké plíšky po těle, a ta štítná zláza ne a ne se zlepšovat...
Lidem už asi dočista hráblo z internetu,různých sociálních sítí.Ženská doma umyje nádobí a vyfotí to a dá to na facebook.................
Nojo, no. Až si lékaři uvědomí, že pacient je klient, díky kterému pobírají plat, a pro terého tu mají být, bude lépe. Stejně tak, až si lidé uvědomí, že hodina googlování studium medicíny nenahradí.
No tak nevím jak by se někdo z nás tvářil kdyby byl v roli lékaře a přišel k němu pacient s už dopředu stanovenou diagnozou kterou vyčetl na internetu.Nebo si pacient vyseděl řadu v čekárně,nechal si napsat léky a pak mávl rukou a léky nebral.Nezastávám se v žádném případě lékařů,ani lékař nejsem.
Není žádná střední cesta jak s internetovou gramotností nakládat, než to chtít nejlíp zakázat, že... To by tak bylo, kdyby byli lékaři připraveni korektně reagovat a využívat tyto záležitosti ve svůj prospěch, např. odkazovat na spolehlivé zdroje. A konkrétně u práv ve zdravotnictví je internet nezastupitelný, protože zdravotníci na ně prostě zvysoka serou. Většina péče o těhotné, rodičky, novorozence a malé děti probíhá ze strany zdravotníků za hranicí toho, co umožňuje současná legislativa. Počínaje informovanými souhlasy bez reálného obsahu a konče snahou eliminovat rodiče z péče o dítě.
Nikdo neříká že by se měl internet zakázat,ale podle mne a to co vidím v mém okolí to zkrátka někteří přehánějí.Doba a pokrok jde dopředu stále,ale pokud si někdo sedne a týden studuje nejrůznější příznaky nemocí a porovnává s těmi svými,pak jde k lékaři s tím že si sám určil diagnozu,tak to snad už není normální.Nebo matky na sociálních sítích sdělující si poznatky o každém bobku,jeho tvaru a vůni co udělalo jejich děcko.
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.