Pravidelný pohyb obecně pomáhá zvyšovat odolnost proti chřipce. Ani trénovaný sportovec se však nemusí vyhnout nákaze virem chřipky a následnému onemocnění.

Jak potom s tělesnou námahou a sportem? Přestat s veškerou aktivitou při prvních náznacích nemoci, nebo se snažit chřipku „vyhnat z těla“ intenzivním cvičením? A co až onemocnění pomine? Kdy začít cvičit?

 

S příchodem onemocnění je třeba omezit tělesnou námahu

Čím je nástup nemoci náhlejší a prudší, tím dříve vás chřipka sama donutí ulehnout a přestat s fyzickou aktivitou. Obecně platí, že pokud se necítíte dobře (nestačíte s dechem, je vám slabo…), neměli byste se překonávat a cvičit navzdory obtížím. Pokud se i tak snažíte a neustanete, hrozí vám, že pro vás bude průběh chřipky závažnější a s komplikacemi. Navíc se vystavujete riziku, že bude mít chřipka trvalé následky například v podobě postižení srdce, kloubů či plic.

Pokud se objeví teplota 37,5 °C a vyšší, nedoporučuje se tělesná námaha vůbec. Fyzická námaha by v takovém případě mohla vést k vyčerpání sil potřebných pro boj s chorobou a tělo by pak nemuselo zvládnout dostatečně vzdorovat náporu virů. Hrozí především poškození srdce. Při cvičení spojeném se zvýšenou teplotou také dochází ke zvýšení ztrát tekutin, a výsledná dehydratace ohrožuje funkci ledvin a celkově ztěžuje boj s onemocněním.

 

Když chřipka poleví

vy se vleže a vsedě cítíte daleko lépe, tak vás to možná láká opět si pořádně zacvičit. Někoho v této fázi najednou popadne chuť uklízet, stavět dům či se plně zapojit do pracovního procesu. V takové situaci je ale třeba postupovat s tělesnou zátěží pozvolna a opatrně. Zpočátku je vhodná pouze taková námaha, která vás neunaví nebo unaví jen trochu. Lze zkusit třeba krátkou pomalou procházku či protahovací cviky, při kterých se nezadýcháte. Tělo je totiž po proběhlém onemocnění zesláblé a je potřeba ponechat mu čas k regeneraci sil.

Po odeznění onemocnění zvyšujte dále pozvolna tělesnou námahu. Cvičíte-li pravidelně, pak při prvním cvičení po chřipce omezte zátěž minimálně na polovinu oproti zátěži, jakou jste zvládali před onemocněním. Samozřejmostí by mělo být rozcvičení před námahou. Pokud se během cvičení necítíte dobře, přerušte ho.

Nevíte si rady se svým problémem týkajícím se chřipky nebo onemocnění dýchacích cest? Zeptejte se lékaře v poradně.

Vodítkem pro výši zátěže může být také měření tepové frekvence. Během cvičení ji kontrolujte. Pokud dojde k jejímu dvojnásobnému vzestupu oproti klidovému stavu, přerušte námahu do doby, než se tepová frekvence opět upraví na klidovou hodnotu.

Zabýváte-li se sportem závodně nebo vrcholově, pravděpodobně máte svého sportovního lékaře, který bude řídit vaše tréninky tak, aby nebyla zátěž po chřipce nepřiměřená. Ostatním může poradit ošetřující lékař. Pokud vám chřipka poškodila srdce či jiné tělní orgány, o vhodném cvičení či tělesné zátěži obecně a jejich načasování se s lékařem poraďte v každém případě.

To samé platí, pokud chřipku prodělalo vaše dítě. U dětí školou povinných je třeba myslet také na to, kdy opět začít se zátěží na hodinách tělesné výchovy. Obecně se doporučuje omezit tělesnou námahu po dva až tři týdny po odeznění choroby. Otázku, kdy přesně povolit dítěti cvičit, je opět vhodné probrat s ošetřujícím lékařem. Ten vám ji zodpoví s ohledem na to, jak závažně chřipka probíhala.