Honza má milenku,“ vykřikla plačtivě Marta, sotva jí Olina otevřela dveře. “Cooo???.... Neblbni, Honza?! Víš to jistě?“ ptala se nevěřícně Olina. Vzala vzlykající Martu kolem ramen a vedla ji do kuchyně. „Sedni si, udělám ti kafe a proberem to,“ uklidňovala ji. „Jo, vím to jistě,“ odpovídala vzlykající Marta.„A jak to víš, vidělas je?“ ptala se Olina, když stavěla vodu na kafe.„Jo, viděla a sám se mi pak přiznal, a víš, co je nejhorší?“ „Řekl mi, že nás má rád obě a nedokáže to s ní skončit. Nechce se prej rozvést, má rád mě i děti, chce po mně, abych mu dala sexuální svobodu. Chápeš to?“ vykřikovala zalykající se Marta.

„To je teda síla, to chce panáka,“ řekla Olina a vyndala z lednice vodku. „Nevím, co mám dělat,“ řekla Marta a panáka do sebe kopla.„Něco vymyslíme, neboj, tohle mu nedarujeme,“ prohlásila bojovně Olina. „Ty chlapy jsou všichni prevíti. Takovej bezva táta, vždycky si zakládal na rodině a najednou tohle! Nebul, tím si nepomůžeš,“ utěšovala ji. „Mám nápad! Vím, co na chlapi nejvíc zabírá,“ pronesla spiklenecky. „Co?“ zeptala se zvědavě Marta. „Žárlivost,“ zdůraznila triumfálně Olina. „Žárlivost?!“ opakovala nechápavě Marta.„Jasně, musíš si najít milence,“ řekla Olina.„ Prosím tě, ty seš praštěná, já mám teď tak náladu hledat nějakýho milence,“ odpověděla naštvaně Marta.

„Klídek Martičko, nikoho hledat nemusíš. Budeš mít milence jenom jako, kterej ti bude posílat zamilovaný esemesky, maily, bude ti volat a ty budeš jako nenápadně před Honzou odcházet s mobilem do jiného pokoje, mluvit tiše, chichotat se a po ukončení telefonu se tvářit šťastně.“ „Ahaaaaaaaaaaa,“ pochopila Marta.„Musíš se chovat jako zamilovaná,“ řekla Olina a postavila na stůl kafe. „Honza nezná mý eurotelácký číslo, tak si ho v mobilu dej pod nějaký mužský jméno, nebo přezdívku třeba brouček, nebo Roman,“ navrhla Olina.

„Né, brouček by bylo moc nápadný, dám si ho pod Romana,“ začala už trochu zklidněná Marta spřádat s Olinou její plán.„Ok,“ souhlasila Olina a nalila dalšího panáka. „Tak na náš milencový plán,“ zvolala, ťukli si a hodily do sebe dalšího povzbuzováka.„Až bude Honza doma, prozvoň mě, začnu ti posílat zamilované smsky lásko,“ zasmála se spiklenecky Olina.Tak fajn,“ usmála se Marta.

Když Marta přišla domů, dala si sprchu, sedla si do křesla a začala probírat milenecký plán. Vymýšlela různé detaily, jimiž by mohla Honzu upozornit na svého milence. Byla ráda, že se tahle pohroma stala o letních prázdninách, kdy jsou obě děti na letním táboře. Její spiklenecké úvahy vyrušilo bouchnutí dveřmi. Honza! Ihned popadla mobil a prozvonila Olinu.„Ahoj,“ ozval se Honza.„Ahoj,“ odpověděla mu a tvářila se, jako by se nic mezi nimi nestalo.Což on uvítal, protože už měl dost těch srdceryvných scén. Doufal, že se s jeho milenkou časem nějak vyrovná a přestane dělat scény. Ona moc dobře ví, že on dělá pro ni a děti maximum a s jiným by se tak dobře neměla, tak proč by nemohla strávit, když si občas užije bokem.

„Dneska bychom mohli zajet do Makra,“ zavolal na ni z kuchyně. „Joo, to bysme mohli,“ odpověděla.

Sotva vyjeli, pípla první smska : Ahoj jahudko, jsem zoufale sam a touzim po tobe. Me srdce rozehriva stisko, kdyz si ma lasko blizko. Tvuj broucek. „No ne, Olina dokonce rýmuje,“ pomyslela si a usmála se. Honza nijak nereagoval a věnoval se řízení. Během nákupu pípla smska ještě 6x a Marta se usmívala čím dál tím víc, skoro zářila. To už Honza nevydržel a zeptal se : „Kdo ti to furt píše?„Olina,“ odpověděla mu vesele. „A to je tak vtipná, že se furt usmíváš?“ zeptal se.„Hele, já se taky nestarám o tvoje smsky, tak se nestarej ty o mý,“ odpověděla mu rázně.

Jahůdka zabrala,“ volala druhý den radostně Olině.„No vidíš, já ti to říkala,“ zajásala Olina.„Ale měly bysme začít tvrdě tlačit na pilu, aby se to vyřešilo, než se vrátí děti z prázdnin,“ řekla Marta.„No jo, to máš pravdu, přitvrdíme,“ souhlasila Olina.„No jo, ale jak?“ zeptala se Marta.„Zapojíme mýho kámoše Jirku. Honza vás musí někde spolu vidět,“ zavelela rázným hlasem Olina.„Hm, ale kde?“ uvažovala Marta. „Už to mám! Vím, kam Honza chodí na oběd, tam jsem ho právě načapala s tou milenkou, jak spolu laškovali.“„A ví to Honza, že to víš, kam chodí na oběd?“ zeptala se Olina.„Neví, já mu neřekla, kde jsem je viděla,“ odpověděla Marta „Tak fajn, přes víkend ho ještě vydusíme smskama a v pondělí má Jirka volno, tak jdeme na věc,“ rozhodla Olina.

O víkendu začal být Honza z pípajících smsek nervózní a pronášel různé pichlavé poznámky na adresu Oliny, jestli se nezbláznila s těma smskama.

V pondělí před dvanáctou přijela Matra k Olině autem, a ta už na ni čekala před barákem s Jirkou. Představila je a Jirka si sedl do auta. „Tak držím palce, ať to vyjde,“ zavolala na ně Olina.Asi kolem půl jedné zaparkovala Marta na rohu ulice, kam Honza chodil na oběd. Musel by být slepý, aby si nevšiml jejího auta.„A co teď?“ zeptal se Jirka.„Počkáme, až půjde a pak bysme se asi měli k sobě nějak mít,“ pronesla stydlivě. „OK, nech to na mě, sehraju takovu milostnou scénu, že se z toho ten tvůj zblázní,“ zasmál se Jirka.

Čekali asi půl hodiny a mezitím se bavili a smáli se, jakoby opravdu měli rande. Z Marty spadla všechna nervozita a cítila se uvolněná, v tom zahlédla přicházet Honzu s jeho milenkou.„Už jde!“ vykřikla.Jirka se k Martě naklonil a objal ji kolem krku a lehce ji líbal na ucho. Cítila příjemné vzrušení a ani neviděla, jestli Honza už přešel, nebo ne. Když Jirka skončil se svou milostnou hereckou etudu, Honzu už nezahlédla. Viděl nás, nebo ne?

Když přišla domů, hodila šaty, které měla na sobě do špíny. Nemohla se dočkat, až přijde Honza. Konečně zarachotil klíč v zámku.„Ahoj, nebyla jsi dneska s autem v Ostrovní?“Sláva, oddechla si, viděl nás.„Ne, nebyla, co bych tam dělala?“ odpověděla mu zajíkavým tónem, aby poznal, že lže. „Hm, nebyla jo? A ani jsi neměla na sobě ty modrý šaty?“Chytil se! Když se bude chtít přesvědčit, jestli jsem je měla, najde v koši na špinavý prádlo. Skvělěj tah, usmála se v duchu. „Co mě vyslýcháš? Ty jsi po mně chtěl svobodu, tak ji máš a mě laskavě dopřej taky svobodu, nebudu se ti zpovídat, kde jsem byla a co jsem měla na sobě.“„Tak dost!“ zařval Honza. „Viděl jsme tě, jak ses líbala v autě s nějakým chlapem!“ „No a co?“ usmála se vítězně. „Ty máš milenku, tak proč bych já nemohla mít milence? Ty se s ní netajíš, tak proč bych se s ním měla tajit já?“ „Cooooooooo? No ale... to je něco jinýýýho,“ začal koktat Honza.

Nevěděl, co má říct, a tak jí začal vyčítat, jak se o ní a o děti stará a ona si jen užívá a ještě si najde milence.„No, a já se asi o tebe, děti a domácnost nestarám, že jo?“ bránila se Marta. „Myslela jsem, že když doma budeš mít všechno pohodlí a klid, budeš spokojenej a tobě to nestačí, musíš mít ještě milenku. Tak proč bych já nemohla mít milence?“ Do toho začaly pípat další smsky.„No to je bezvadný!!“ zařval Honza, sebral klíče a třískl dveřmi.

Martě se ulevilo, pomsta byla sladká, i když se mu původně pomstít nechtěla. Nejsladší pomsta je, když člověk trpí, a ona trpěla hodně. Ale hlavně aby falešný milenec splnil účel. Vzala mobil a začala pročítat smsky. Olina se zase překonávala v rýmování. Co to je? Koukala na další smsku, když se na displeji objevilo neznámé číslo. Otevřela ji a četla: Tak co, zabralo to? Kdyby ne, rad si to zopakuju. Jirka. Pak následovala krátká výměna smsek:

Za 14 dní po odhalení Jirky přišel Honza s návrhem, že skončí svůj poměr s Evou, když ona skončí s tím svým frajerem. S úsměvem, jímž září jen zamilovaní, mu řekla: „Dřív jsem tvůj postoj, že miluješ dvě ženy a nechceš se rozvést, nechápala, ale dneska tě úplně chápu. Jsem pro to, abychom si vzájemně dopřáli sexuální svobodu. Měl bys být rád, protože jsi dosáhl svého. Už ti nebudu nic vyčítat.“