Toužili jste někdy pátrat po původu některých českých slov? Víte třeba, že slovo KANAPE má pozoruhodného příbuzného – KOMÁRA? Netušíte, jak spolu souvisí ALMARA a ARMÁDA a co s nimi má společného ARMATURA a ALARM? Je pro vás výklad a vznik například slov BRÉCA, GALEJE a ŠMAHEM ŠPANĚLSKOU VESNICÍ?

Pak si rozhodně přečtete knihu Michala Novotného Zákulisí slov do třetice vydanou v nakladatelství Motto. Vtipná a čtivě napsaná publikace podává výklad několika set podobných slov, počínaje ALMAROU a konče slovem ZKOPRNĚLÝ. Dozvíte se nejen, z jakého jazyka slova původně pocházejí, ale i o slovech jim příbuzných, ale také významy, v nichž se jednotlivá slova používají. Mimochodem: kniha vysvětluje i známý pojem ŠPANĚLSKÁ VESNICE…

Samozřejmostí je rejstřík použité literatury a slov, která nemají vlastní hesla.

O oblíbenosti i potřebě takových znalostí svědčí to, že Zákulisí slov už vychází třetí díl.

Ukázka z Knihy:

Svíčková

Když se řekne svíčková, představíme si hovězí maso, knedlíky, a to vše polité bílou omáčkou. To ale svíčková není nebo přesně řečeno být nemusí. Může to být svíčková na smetaně, pokud to hovězí maso je ze svíčkové, tedy z nejjemnějšího hovězího masa ležícího pod hřbetem. Tolerantnější kuchaři dodávají, že svíčková pečeně se dá udělat i z masa podobného svíčkové, avšak ne zas z jakéhokoli hovězího. Svíčkovou jsem si do této knížky vybral samozřejmě proto, abych řekl, co má pojmenování tohoto jídla společného se svíčkami. Určitě ne to, co si myslí mnoho lidí, totiž společnou bílou barvu svíček a obvyklé omáčky. Pojmenování svíčková souvisí s masem, zmíněnému masu pod hřbetem se říká svíčková nebo také svíčka. To má dvě vysvětlení a každé úplně jiné. Podle jedné teorie jde o výraz z řeznického slangu. Poblíž tohoto nejlepšího hovězího se prý nachází hodně loje, tedy tuku, z něhož se kdysi dělaly svíčky. Druhá teorie pak mluví o středověké cechovní povinnosti – řezníkům cechovní pravidla přikazovala zahájit podzimní období podvečerní a večerní práce slavnostní večeří pro své tovaryše. Ta večeře se měla konat při svíčkách a měla se při ní podávat hovězí pečeně z masa pod hřbetem, takže se jí říkalo pečeně při svíčkách nebo svíčková pečeně. Která z teorií o původu pojmenování svíčková je správná, neumějí rozhodnout ani větší odborníci, než jsem já. Takže dodám jen to, že slovo svíčka, s nímž – bůhvíjak – výraz svíčková souvisí, pochází ze slovesa svítit a sloveso svítit je blízce příbuzné podstatnému jménu svět, které původně znamenalo světlo. Svět bylo to, co bylo osvětlené, co bylo vidět.