Vánoce za týden, nemám dárky a nemám na ně. To je povědomé spoustě z nás. Někteří se rozhodnou takovou situaci řešit půjčkou či úvěrem. Mohou tak způsobit spoustu radosti, ale někdy ještě víc starostí. Obzvláště, když přecení své možnosti splácet. Mohou se dostat až do stavu předlužení a to přestává být legrace.

V právní historii států nacházíme celou řadu příkladů, jak bylo prakticky a tvrdě zacházeno s dlužníky. Lhůty na splacení dluhu byly krátké a věřitel mohl nechat na dlužníka uvalit vazbu nebo dokonce otroctví pouhým oznámením. V dnešní době již odstrašující vězení pro dlužníky naštěstí nefunguje, naopak platí jedno ze základních lidských práv nebýt vězněn pro dluhy, ale přesto se vyplatí při uvažování o půjce přemýšlet a prověřit existující možnosti.

 

Mohu jít do vězení v případě, že nedokážu splácet?

Příslušné soudy rozhodují spory a určují či přiznávají každému, co mu po právu náleží, a v případech, kdy existuje výrok soudu, avšak dlužník věřiteli přesto neplní, přichází na řadu předběžná opatření, výkony rozhodnutí a exekuce.

Možnost „vězení za nesplácení dluhů“ připadá v úvahu pouze v souvislosti s předlužením, které je podle českého práva trestné. Trestného činu předlužení se dopustí mimo jiné ten, kdo si byť i z vědomé nedbalosti přivodí předlužení tím, že činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům nebo užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem. Potrestán může být odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. Vznikne-li totiž v důsledku uvedeného jednání značná škoda, horní hranice trestní sazby se prodlužuje na tři roky. V případě vzniku škody velkého rozsahu je to dokonce pět let.

Na druhou stranu to ale neznamená, že trestný čin předlužení je v praxi skutečně postihován. Hlavním důvodem je pravděpodobně skutečnost, že skutková podstata tohoto trestného činu není v zákoně jednoznačně vymezena, pro orgány činné v trestním řízení například může být problémem posouzení, co jsou a nejsou „vydání hrubě nepřiměřená majetkovým poměrům”, prokázání přímé příčinné souvislosti mezi těmito vydáními nebo přijímáním či poskytováním půjček a vznikem předlužení a ani samotný termín „předlužení“ v trestním zákoně pregnantně definován není.

 

Čím vším je možné ručit za půjčku?

V běžném povědomí ručení znamená, že tomu, kdo vám půjčil, dáváte předem možnost uplatnit nějaké právo, pokud půjčku nebudete splácet (nejčastěji je to právo vzít si nějakou věc, kterou vlastníte).

Ručení ve smyslu občanského zákoníku představuje jednu z forem zajištění závazku a vzniká písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník. Ručitelem je tedy osoba, která nejčastěji spolu s dlužníkem podepíše smlouvu o půjčce nebo nějakou smlouvu na ni navazující a zaváže se, že cokoli ve smlouvě dlužník nesplní, splní ona za něj. Když dlužník přestane platit, bude platit ručitel, a to až do doby, kdy budou splacen celý dluh, včetně případných sankčních poplatků atd.

Ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli.

Pohledávku je možné zajistit i zástavní smlouvou, kterou je pohledávka zajištěna pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.

Zástavou pak může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví (tzn. ochranná známka atp.).

Před podpisem smlouvy s ručením by měl každý pečlivě prostudovat všechny podmínky, nikdo totiž nechce uzavřít smlouvu, podle které kvůli týdennímu zpoždění platby ve výši několika set korun hned přijde o auto. K uplatnění tohoto práva na věc by mělo dojít jen po opakovaném upomínání splátek, kdy je jasné, že dlužník opravdu neplatí, a hodnota takové věci by měla být adekvátní dlužné částce.

 

Kdo nese odpovědnost za podepsání smlouvy o půjčce?

Podpisem se rozumí ručně psané vypsání jména osoby, která podpis vyhotoví a takovým způsobem se hlásí k textu, který je většinou uveden výše nad podpisem, a dává tak najevo svůj souhlas s příslušným textem.

Podle práva platí, že písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou. Jakmile je tedy smlouvy a půjčce podepsána oběma smluvními stranami, platí (s výjimkou například okolností, kdy úkon není učiněn svobodně, vážně, určitě či srozumitelně) a účastníci jsou povinni smlouvu plnit. Jinými slovy, každá ze smluvních stran je svým projevem vůle uzavřít smlouvu a plnit povinnosti z ní vyplývající vázána a nese v tomto smyslu odpovídající právní odpovědnost.

Skutečně je pak namístě nepodcenit důkladné prostudování smlouvy a porozumění všem jejím ustanovením.

 

Jaké náležitosti musí smlouva o půjčce obsahovat?

Úvěrová smlouva musí ze zákona obsahovat údaje o jednotlivých stranách uzavírajících smlouvu, o povaze úvěru a o podmínkách jeho splácení. Ve smlouvě tak nesmí chybět kromě identifikace dlužníka, věřitele, případně i další strany, především přesná výše úvěru, úrokové sazby, RPSN, způsob čerpání úvěru, termíny a částky splátek úvěru a úroků, splatnost úvěru a ustanovení o možnosti předčasného splacení. Smlouva musí definovat také způsob úhrady splátek a možných souvisejících plateb i celkovou částku, kterou po dobu trvání smlouvy zaplatíte. Dále musí být uvedený i způsob jištění a účel, samozřejmě pouze pokud se jedná o úvěr s pojištěním, resp. účelový úvěr.

 

Proč jsou smlouvy psané malým a nečitelným písmem a jsou tak dlouhé?

Úvěrové smlouvy musí sice ze zákona obsahovat celou řadu údajů, ale je pravda, že ve většině případů spotřebitelských půjček by se celá smlouva mohla vejít na jediný list papíru. Samozřejmě, v případě složitých a dlouhodobých úvěrů jako třeba hypoték je délka smluv i jejich komplikovanost pochopitelná. Je ale pravda, že se někteří poskytovatelé půjček pokouší rozsahem a složitostí smluv maskovat skutečnou hodnotu úroků, penále a nejrůznější poplatky za zprostředkování půjčky apod. Před podpisem smlouvy se tak určitě vyplatí dát pozor na ustanovení, která obsahuje nejen samotná smlouva, ale také související dokumenty, které mohou být její součástí nebo přílohou, např. všeobecné obchodní podmínky věřitele. Zde se často skrývají poměrně zásadní závazky vůči věřiteli a pokud nejsou formulovány srozumitelně, nechte si je vysvětlit. S argumentem, že jde o pouhé formality, se určitě nespokojte.

 

Mohu dostat smlouvu před podepsáním domů, abych si ji pořádně pročetl a věděl, co podepisuji?

K podpisu smlouvy Vás nemůže nikdo nutit a ani Vás k tomu právně nezavazuje například ústní nebo písemný slib. Je v zájmu samotné finanční instituce, aby vám ohledně porozumění smlouvě vyšla maximálně vstříc. Standardem je, že vzory smluv jsou volně k dispozici na webových stránkách poskytovatele a samozřejmě by pro něj nemělo být překážkou smlouvu půjčit domů k prostudování. Pokud naopak narazíte na neochotu poskytnout dostatek času k seznámení se s podmínkami smlouvy, jasně a srozumitelně vysvětlit komplikované formulace a na nátlak na co nejrychlejší podpis, určitě nejde o důvěryhodnou firmu.

 

Kde mohu čerpat důvěryhodné informace o finančním produktu?

Pro základní orientaci v produktech a jejich cenách poslouží i reklamní materiály, webové prezentace firem a jejich zákaznické informační telefonní linky a mailové schránky. Pro objektivní posouzení a srovnání produktů jsou ale vhodnější jiné zdroje. Na internetu existuje celá řada webových serverů, které se zabývají pouze problematikou financí. Kromě vyloženě odborných jsou mezi nimi i ty, které poskytují hlavně praktické informace o využití nejrozšířenějších finančních produktů. Na těchto serverech může být užitečné sledovat i diskuze pod články, kde čtenáři sdělují své osobní zkušenosti; ale pozor - ne všechny příspěvky musí být důvěryhodné. Pokud nepatříte mezi vyznavače internetu, většina českých deníků má svou pravidelnou rubriku zaměřenou na osobní finance s aktuálními informacemi i užitečnými radami a tipy. Potřebné informace byste měli získat také v některé z občanských poraden, které mají své pobočky po celé republice.

 

Kolik mohu mít půjček?

Nikde není zakázáno mít půjček třeba dvacet. Na druhou stranu záleží, zda pro věřitele nebude překážkou pro schválení úvěru vaše přítomnost v některém z registrů dlužníků. Máte-li už někde půjčku, pak je velmi pravděpodobné, že v nějakém budete – většina finančních institucí nabízející úvěrové produkty totiž s nějakým takovým registrem spolupracuje a podílí se na evidenci dlužníků. Podmínky získání úvěru budou mnohem přísnější a šance na novou půjčku tím pádem mnohem nižší. Mít více úvěrů najednou by tak bylo možné u poskytovatelů půjček, kteří registry k posouzení bonity nevyužívají. Přestože takoví existují, brát si více úvěrů najednou bez dostatečné rezervy je velký hazard – stačí, aby se stalo cokoli nepředpokládaného a můžete se dostat do situace, jejíž řešení vám může ovlivnit celý život.

 

Je případná další půjčka limitovaná částkou, které už jsem si půjčil předtím, třeba někde jinde?

To záleží na individuálních podmínkách dané finanční instituce. Jestliže jste ale předchozí půjčku splatil bez problémů, pak v zásadě není důvod výši nového úvěru limitovat ať už u stejného, nebo u jiného poskytovatele. Pokud jste měl se splácením potíže a máte kvůli tomu negativní záznam v registru dlužníků, pak je pravděpodobné, že podmínky získání dalšího úvěru pro vás budou na poměrně dlouhou dobu přísnější, což může znamenat i přístup pouze k nižší půjčce. To samé může platit i v případě, že jeden úvěr – byť bez problémů – splácíte a žádáte o další.

 

Přechází půjčka v případě úmrtí na pozůstalé?

Zákon definuje dědické právo jako souhrn práv, ale i povinností, který určitá osoba přebírá v důsledku smrti svého předchůdce. Toto právo nabývá platnosti smrtí toho, kdo odkazuje dědictví, závětí nebo kombinací obojího.

Jak bylo řečeno – součástí dědictví jsou i povinnosti, tedy i povinnosti vyplývající ze smlouvy o půjčce, které na dědice přechází. Dědic ovšem může za určitých podmínek dědictví odmítnout. V takovém případě se ale zříká celého dědictví, nikoli pouze té části, která se týká např. dluhu za půjčku. Odmítnutí dědictví navíc nelze později odvolat.

Zákon ale myslí i na dědice. Pokud se rozhodne plnění smlouvy o půjčce převzít a hodnota dědictví nedosahuje částky potřebné ke splacení dluhu, nemusí mít strach, že po něm bude vymáhán i zbytek splátek. Za půjčku totiž odpovídá jen do výše ceny nabytého dědictví.

 

Jak funguje pojištění schopnosti splácet úvěr?

Nikdo dopředu neví, co mu život v budoucnu přinese. Každý, kdo si bere půjčku, se tak více či méně vystavuje riziku, že někdy v budoucnu nebude mít na splátky. Nepříznivých a neočekávaných životních situací, které by to mohly způsobit, je celá řada – nemoc, ztráta zaměstnání nebo třeba nutnost investovat své finanční prostředky do opravy rozbitého auta.

Proto je u některých úvěrů možné s podpisem smlouvy o půjčce uzavřít i pojištění schopnosti splácet. Jeho hlavním účelem je pojištěného chránit před důsledky, které by mu přineslo neplnění závazků daných smlouvou. Na druhou stranu se tím ale úvěr zdraží, protože pojistné samozřejmě něco stojí. Přitom platí, že čím příznivější podmínky pojištění nabízí, tím je nákladnější. Pojištění schopnosti splácet je proto v naprosté většině případů volitelné a nebývá podmínkou pro získání půjčky.

Zákazník, který má o pojištění zájem, musí uzavřít pojistnou smlouvu, která může být samostatná nebo přímo začleněná do smlouvy o půjčce. Každopádně musí mít písemnou formu, pokud se ovšem nejedná o pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok, a každá ze stran musí obdržet alespoň jedno vyhotovení pojistné smlouvy.

Pojištění také zavazuje zákazníka včas informovat o pojistné události, pravdivě popsat její vznik a rozsah a případně i předložit potřebné doklady. Až na opravdu vzácné výjimky zákazník nemá právo na pojistné plnění, jestliže pojistnou událost způsobil úmyslně sám nebo k ní přiměl jinou osobu.

Pojištění je možné ukončit dohodou účastníků, výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období a odstoupením od pojistné smlouvy. Přijde-li zákazníkovi upomínka k zaplacení pojistného a on požadovanou částku neuhradí ve smlouvou stanovené lhůtě, pojištění automaticky zaniká.