Při vhodné volbě antibiotika lze předpokládat, že dojde k velice rychlému zlikvidování choroboplodných zárodků způsobujících nemoc. Bohužel vedlejším produkt této užitečné vlastnosti antibiotik je usmrcení některých naopak potřebných bakterií, které osídlují naše tělo.

Určité množství antibiotik se po spolknutí tabletky dostane trávicím traktem až do tlustého střeva a zde ničí střevní mikroflóru. Tu tvoří bakterie se jménem Escherichia colli. Ta pomáhá trávit zbytky potravy a umí vyrobit vitamín K, který je nezbytný například pro srážení krve.

Poškození střevní mikroflóry se projevuje různě silným průjmem. Ten se někdy dostaví už během léčby antibiotiky, ale i se značným odstupem po jejich dobrání (i 6 týdnů). Postižený pacient si vedle toho stěžuje na nadýmání, zvýšenou plynatost, břišní diskomfort. Může mít i sníženou chuť k jídlu. Tyto obtíže jsou většinou důvodem k přerušení léčby antibiotiky.

U nekomplikovaného průběhu se člověk uzdraví po 10 až 12 dnech, kdy se střevní flora z větší části obnoví. V horším případě je nutná i hospitalizace. Na poškozené střevní sliznici totiž můžou vyrůst cizorodé bakterie (Clostridie), který celý stav zkomplikují. Průjem pak může být natolik úporný, že díky velkým ztrátám tekutin hrozí dehydratace a rozvrat vnitřního prostředí. Vzácností není ani přítomnost krve ve stolici.

Tyto stavy jsou nebezpečné hlavně pro děti a starší část populace. Nejlepší obranou je v tomto případě ordinování antibiotik pouze v nejnutnějších případech. Proto je užitečné užívat probiotika. Poté, co dobereme antibiotika. Anebo, a to je ještě lepší, zároveň s nimi.

Co poškozuje a ničí probiotické bakterií?

Růst a fungování probiotických bakterií narušují také: přílišná konzumace tučných mas, uzenin, vnitřností, majonéz nebo nesprávně uložených potravin, při jejichž trávení se začnou neúměrně množit hnilobné bakterie. Ale i nadměrná konzumace sladkostí nebo bílkovin, nedostatek vlákniny a vůbec komplexních sacharidů.