Vztahy mezi muži a ženami a zejména vztahy mimomanželské, tedy milenecké, se v poslední době staly velmi diskutovaným tématem.

Životní styl se hodně změnil a starší generace kroutí hlavou nad tím, jak lehkovážně dnes bereme partnerské, potažmo manželské soužití. Ve většině debat a článků na téma vztahy a nevěra, vyjde muž zpravidla jako ten, který v podstatě za nic nemůže, neboť polygamie mu byla geneticky dána do vínku, i přesto, že záměr textu měl být spíše kritický. V jedné z polemik dokonce čteme, že se v mužích prý probouzí soucit, protože nechtějí ublížit ani jedné z žen. Prý by si nejraději ponechali obě – manželku i milenku… Manželka a milenka pak vypadají jako nesmiřitelné sokyně, bojující o jednoho kohoutka.

Zdání klame

Jenže, mění se životní styl a také ženy samotné. Díky emancipaci jsou dnes ženy soběstačné a nezávislé bytosti, nechtějí žít jako jejich matky a babičky, které byly vychovávány k tomu, aby jejich hlavním smyslem a cílem života bylo udržovat rodinný krb, a to za každou cenu. Milenkou se pak stává i žena, která je anebo byla v roli podvedené manželky. A právě z těchto žen vzniká nová generace milenek. Některé jsou už rozvedené a znovu se postavily na vlastní nohy. Většina z nich je zajištěná a má děti. Od svobodných nebo mladých milenek se liší hlavně tím, že už nehledají potenciálního otce svých budoucích dětí, nepotřebují zajistit bydlení ani živobytí. Potřebují lásku, uznání. Potřebují zvýšit sebevědomí a mít pocit, že jsou neodolatelné. Dělá jim dobře, když jim někdo říká, jak jsou krásné, chytré a dokonalé. Potřebují vlastně pouze to, čeho se jim v manželství nedostává nebo nedostávalo.

Važme si samy sebe

Většina manželek v podstatě umožňuje svým mužům nevěru tím, že jim ji trpí. Rady typu, „moudrá manželka po nevěře nepátrá" situaci nevyřeší, právě naopak ženu po čase uvrhnou do mnohem hlubší propasti. Semínko nedůvěry je naklíčeno a nevěrnému manželovi se prudce zvedne sebevědomí. Má manželku, která mu doma zajišťuje servis, látá ponožky, pere prádlo, vaří... A to, co už po letech u své manželky nenachází, najde v náruči milenky.

Zajímavé by bylo zjistit, jestli by také muži byli ochotní tolerovat manželce nevěru kvůli záchraně vztahu a rodiny. S největší pravděpodobností by nejspíš ve většině případů netolerovali „nevěru" ani svým milenkám.

Stane se

Neexistuje asi mnoho párů, kde se muž a žena věrně milují po celý život. Statistiky říkají, že v manželství je nevěrných 60% mužů a 40% žen. Člověk, tedy muž i žena, je od přírody v podstatě polygamní tvor. Ve starověku nebyla polygamie ničím výjimečným a byla veřejná. Teprve s nástupem středověku začala společnost upřednostňovat monogamní soužití. Jestliže však společnost mužům tělesné potřeby mimo manželství v rozumné míře tolerovala, ženám byly zcela upírány a to platí bohužel dodnes. Giovanni Boccaccio ve svém díle Dekameron hlásal: „Monogamie je sebeklam trvající jen tak dlouho, dokud muži či ženě nepřijde do cesty jiný partner, který je bude přitahovat ještě víc." Stane-li se, je pouze věcí rozhodnutí každého z nás, jak se k této situaci postaví. Zatímco ženy ve většině případů volí mezi rozumem a citem, tedy buď zůstanou ve stávajícím vztahu, nebo jdou za hlasem svého srdce, muži situaci řeším oběma způsoby – rozumem i citem. Nechtějí se vzdát ani stávajícího vztahu, v němž mají své jistoty, ani nového vztahu, kde mají srdce.

Nová generace milenek

O nevěře mužů se ve společnosti hovoří jako o něčem běžném a biologicky daném. Tělo ženy je ale složeno ze stejného biologického materiálu jako tělo mužské, a má tedy k nevěře stejné předpoklady. Nebo jde v případě nevěry o morálku? Ta ale přece nemá s biologií nic společného. Nemyslím si, že je rozumné vyzývat manželky a milenky ke vzájemnému boji. Spíš by si měly uvědomit, co od takového trojúhelníku očekávají. Muži pak velmi záhy zjistí, že nevěra se nevyplácí. Když mu manželka ulehčí jeho rozhodnutí v tom, zda si má „ponechat" ji nebo milenku a sbalí mu kufry, může dojít k nemilému překvapení v okamžiku, kdy zjistí, že jeho milá patří k nové generaci milenek a o jeho kufry nestojí. Nechce se totiž znovu stát podváděnou manželkou.

 

Napsala Květa Hánová