Křeče v břiše, plynatost, ale také horečka, zvracení a celková únava – to mohou být jedny z mnoha příznaků průjmového onemocnění. Průjem bývá většinou signálem jiné nemoci nebo obrannou reakcí našeho organismu při narušení trávicího ústrojí, zejména střev, ale i žaludku, slinivky a jater.

Projevuje se častou stolicí (více než 3 denně), většinou řídkou až vodnatou. Při podrážení trávicího traktu dochází ke zrychlení pohybu střev, nedostatečnému trávení a vstřebávání živin. Střeva nejsou schopna vstřebat tekutiny, které jsou obsažené ve strávené potravě, a tyto přebytky tělo vyloučí ven.

Víte, že:

• Celá trávicí soustava člověka je dlouhá 8 metrů?
• Játra mají stejnou váhu jako mozek a jsou nejteplejším orgánem v lidském těle? Jejich teplota se pohybuje mezi 40 – 41 ºC.
• Tenké střevo je dlouhé 3 – 6 metrů?
• Žaludek je jen rozšíření trávicí trubice a má objem 1 až 2 litry?¹

 

Není průjem jako průjem

Průjmová onemocnění se dělí podle délky trvání obtíží a jejich příčiny na akutní a chronická.

Akutní průjem postihuje člověka náhle a na krátkou dobu, maximálně 14 dní. Způsobit jej mohou viry nebo bakterie, které napadají trávicí ústrojí. V některých případech může být příčinou onemocnění výskyt parazitů v lidském těle.

Třetinu průjmových onemocnění mají na svědomí viry. Mohou způsobit průjem u každého člověka bez ohledu na věk. Vyskytují se zejména u dětí, přičemž u těch nejmenších bývají nejčastější příčinou obtíží rotaviry. Druhou nejvíce ohroženou skupinou jsou starší lidé.

Jakmile se viry dostanou do těla, proniknou do enterocytů, buněk nacházejících se v tlustém nebo tenkém střevě. Tady se množí, ničí buňky a brání tak správnému vstřebávání tekutin.

Průjmové onemocnění mohou způsobit i bakterie, které se dostanou do zažívacího ústrojí. Nejčastěji k tomu přispívá:

• nedodržení základních hygienických zásad, například mytí rukou po použití toalety,
• nedostatečně omyté ovoce a zelenina,
• kontaminovaná vejce a produkty z nich vyrobené,
• kontaminované maso a mléčné výrobky,
• špatně tepelně zpracované maso,
• přímý kontakt s nemocným zvířetem.

Bakteriální průjmy postihnou člověka zpravidla náhle. Přidat se může i horečka, celková slabost, zvracení a bolesti břicha. V některých případech se může ve stolici objevit i krev. Bakterie, které se dostanou do trávicího ústrojí, poškodí buňku. Ta pak není schopna do sebe vstřebávat tekutiny. Bakterie v ní může způsobit zánět a nadměrnou sekreci.

S bakteriálními průjmy se mohou setkat lidé nejen při pobytu v zahraničí a exotických zemích, ale i doma. Zdrojem nákazy je nevhodná strava, například příliš kořeněná jídla, velké množství tuku použité při přípravě jídla a podobně. Častým zdrojem bakterií jsou také kontaminované kostky ledu nebo voda, nepasterizované mléčné výrobky, málo tepelně upravené maso a ovoce bez slupky.

Příčinou dlouhodobého průjmu bývá nejčastěji tzv. dráždivý tračník, který se projevuje poruchami vyprazdňování. Nemocní trpí zácpou nebo průjmem, který trvá déle než 2 týdny. Chronické průjmové onemocnění vyžaduje důkladné lékařské vyšetření s cílem odhalit přesnou příčinu nemoci. Dlouhodobé střevní obtíže mohou signalizovat mnohem závažnější onemocnění, například rakovinu tlustého střeva a konečníku, alergii na lepek, cukrovku a mnoho dalších.

Chronický průjem

• Pro řadu lidí není průjem jen akutní příhoda, ale trpí jím celoročně. Toto chronické onemocnění se vyskytuje zejména u lidí žijících v západních zemích. V USA postihuje asi např. 5 % populace.
• Mohou jím trpět pacienti s Crohnovou nemocí nebo lidé po operaci žaludku, střeva nebo žlučníku.
• Jeho vznik mohou zapříčinit i některé léky (antibiotika, léky obsahující hořčík, upravující vysoký tlak, přípravky proti překyselení žaludku, léky užívané při kloubních zánětech a projímadla).

Kdy vyhledat pomoc lékaře?

Průjmové onemocnění bez ohledu na příčinu není dobré podceňovat. Je vhodné se poradit s lékařem, zejména pokud:

• průjem trvá déle než 5 dní a provází jej vysoké horečky a zvracení,
• se objeví ve stolici příměsi krve,
• se průjem objeví u kojenců a batolat,
• dlouhodobě trápí starší osoby a malé děti,
• dochází k rychlé dehydrataci, hlavně u starších osob a malých dětí.

Průjmy mohou způsobit i zdravotní komplikace, mezi které patří:

• Rychlá dehydratace

Je nutné dohlédnout na dostatečný přísun tekutin.

• Velký úbytek důležitých minerálů

Především nedostatek draslíku může vyvolat      poruchy srdečního rytmu a u starších osob         může vést až k cévní mozkové příhodě.

• Úbytek na váze

U pacientů s dlouhodobým průjmem dochází k významnému úbytku na váze, který může vést až k podvýživě.

Jak se zbavit „běhavky“?

Průjem v jeho počátcích řeší většina pacientů samoléčbou. Pokud člověka postihne, je třeba dodržovat určitá režimová opatření. Neměl by zapomínat doplňovat ztracené tekutiny a minerály. Vhodné jsou neslazené čaje, nesycené minerální vody nebo iontové nápoje. Sůl ve více osolené polévce doplní chybějící draslík. Součástí léčby by měla být i strava bohatá na vitamíny a minerály, která však nezatíží trávicí ústrojí. V rámci diety je vhodné zvolit suchary, piškoty, banány nebo rýžový odvar. Jakmile se zdravotní stav pacienta zlepší, může do svého jídelníčku zařadit také vařené brambory, vařené nebo dušené bílé maso atd.

Léčbu průjmů je možné řešit i prostřednictvím volně prodejných léků. Protože není často známa příčina onemocnění, tedy není zřejmé, zda se jedná o průjem virový nebo bakteriální, je vhodné vybrat pro pacienta takovou léčbu, která funguje na všechny typy průjmu. Je vhodné použít přípravky, které působí na přírodní bázi, dokážou navázat toxické látky, nezrychlují ani nezpomalují trávení, mají minimální nežádoucí účinky, protože se nevstřebávají. Léčivé přípravky by však neměly barvit stolici. Krev ve stolici totiž může upozornit na vážnější onemocnění.

Jaká je nejlepší prevence průjmů?

Průjem patří k nemocem, které jsou pro každého člověka velmi nepříjemné nejen svými projevy, ale i tím, že dokážou pacienta na několik dní zcela vyřadit z běžného života. Nejlepším způsobem, jak průjmu předcházet, je jeho důsledná prevence.

Šest základních pravidel prevence průjmů:

1.      Dodržujte základní hygienické zásady. Po použití toalety, jízdě v MHD nebo nakupování si vždy umyjte ruce. Obzvláště dbejte na dodržování této zásady u malých dětí a starších lidí.

2.      Ovoce a zeleninu, které není možné oloupat, před konzumací pečlivě omyjte.

3.      Vejce a veškeré produkty z nich pečlivě tepelně upravte. Sami si doma nepřipravujte jídla ze syrových vajec, například zmrzlinu nebo vaječný koňak.

4.      Na porcování masa použijte jeden nůž a jedno prkénko, na kterém pak nekrájejte jiné potraviny. Během manipulace se syrovým masem se nedotýkejte například sklenice s pitím nebo dětských hraček. Utěrky potřísněné krví co nejdříve vyperte.

5.      Maso nerozmrazujte v mikrovlnné troubě, ale vyndejte jej s dostatečným předstihem a nechejte rozmrznout při pokojové teplotě.

6.      V létě se vyhýbejte stánkům s rychlým občerstvením, ve kterých nemáte zaručenu čerstvost a nezávadnost použitých potravin.

Odborná spolupráce: MUDr. Marek Beneš, Klinika hepatogastroenterologie IKEM