V renomovaném časopise New England Journal of Medicine byla zveřejněná studie týmu prof. Thomase Waddena, která potvrdila skutečnost, že pokud spolu s lékem proti obezitě současně změníte životní styl, pak jsou výsledky hubnutí až dvakrát lepší, než v případě samotného užívání léku, nebo jen změny stylu.

Ti, kteří absolvovali kombinovanou proceduru, dokázali v průběhu jednoho roku zhubnout v průměru 12,1 kilogramu a váhu si udržet.

Pojďme si společně zahrát takovou hru – dejme každému ze 12 „shozených kilogramů“ jeden úkol, který je nutné během komplexní léčby k dosažení cíle splnit:

 

PRVNÍ KILO: MOTIVACE

Pro úspěšné hubnutí je nejdůležitější mít správnou motivaci.

Existuje mnoho důvodů, kvůli nimž stojí za to zhubnout. Velmi závažný je faktor zdravotní, obezita se podílí z velké části na vysoké nemocnosti i předčasném úmrtí. Bohužel platí, že pro většinu osob s nadváhou či obezitou nebývá právě zdravotní hledisko, ve srovnání s estetickými, společenskými či citovými důvody, rozhodující.

CO JE DŮLEŽITÉ?

Zdravotní motivace ke snížení váhy už mívá většinou závažný důvod (cukrovka, srdečně-cévní nemoci). Přitom je daleko snazší zdravotním obtížím pramenícím z kil navíc předcházet, než je odstraňovat. S motivací musí jít ruku v ruce stanovení dosažitelného cíle. Odborníci prokázali zdravotní prospěšnost tzv. mírného váhového úbytku, už snížení hmotnosti o 5 – 10 % má podstatný vliv na zdraví. Očekávaná redukce váhy samozřejmě přinese řadu pozitiv do života, určitě ale nevyřeší všechny problémy. Například žena, která předpokládá, že odstraněním nadbytečných kilogramů zmizí i veškeré manželské problémy, může být po úspěšném snížení hmotnosti zklamána.

Pokud se člověk rozhodne zhubnout, měl by si zvolit správný čas, kdy nemá řadu dalších problémů ať již v práci nebo doma. Rozhodnout se však musí jen on sám a dobrovolně. Stejně tak záleží pouze na něm samotném, zda se do hubnutí pustí sám, nebo si vybere pomoc, která mu s úpravou životního stylu pomůže. Tou může být například redukční klub nebo konzultace s odbornou poradnou Merrylinka či jiným odborníkem na hubnutí. Ten, jehož motivace buď není dostatečná, stanoví si těžce splnitelný nebo nedosažitelný cíl, či není připraven na to, že se jeho problémy samy o sobě prostým zhubnutím nevyřeší, bývá zklamán a rychle těžce ztracená kila přibere zpět.

Při rozhodovacím procesu je třeba zhodnotit přínos hubnutí – zvážit zisky i oběti, které z redukce váhy vyplývají. Pokud převažují oběti, pak nemá význam se do hubnutí pouštět a zbytečně podnikat další předem ztracený pokus. Psychika je při hubnutí důležitější než žaludek.

 

DRUHÉ KILO: VĚDOMÍ RIZIK

Obezita zvyšuje riziko vzniku řady mimořádně závažných onemocnění, především cukrovky (diabetu), nemocí srdce a cév (ischemická choroba srdeční – ICHS a infarktu), vysokého krevního tlaku (hypertenze), ale i postižení kloubů a páteře (artróza). Časté jsou kožní, hormonální a gynekologické potíže, s výskytem obezity také stoupá riziko vzniku některých nádorů - především karcinomu dělohy, vaječníku, prsu, tlustého střeva, slinivky břišní, jater, prostaty a ledvin.

Ačkoli je široká veřejnost o rizikových faktorech spojených s nadváhou informována, přesto výskyt obezity a chorob s ní spojených trvale narůstá a v některých vyspělých státech (USA) už dosahuje epidemických rozměrů. Příčinou je pozitivní energetická bilance – se stoupajícím příjmem energie klesá její výdej v důsledku sedavého způsobu života a obecným nedostatkem pohybu. Příkladem je potvrzení přímé souvislosti mezi výskytem obezity a časem stráveným u televize nebo nárůstem počtu osobních aut. Jen v Praze vzrostl v letech 1981 – 1997 počet aut na tisíc obyvatel z 250 na 500. Také proto se Česká republika řadí na jedno z předních míst evropských obezitologických statistik.

Velmi zajímavé jsou některé studie týkající se etnických odlišností a vlivu prostředí na výskyt nadváhy v populaci, příkladem mohou být Pima indiáni – pokud žijí v USA, pak jsou v průměru o 25 kg těžší, než jejích soukmenovci v Mexiku. Byla rovněž zjištěna závislost mezi výší HDP na hlavu a spotřebou tuku. Pokud se tento ukazatel pohybuje v intervalu 2000 - 9000 USD na hlavu, spotřeba tuků narůstá, jakmile však překročí hranici 9000 USD, pak tato spotřeba klesá. Určitě platí, že rozvoj obezity významně ovlivňuje etnický charakter populace a životní styl daný jídelními zvyklostmi a pohybovou aktivitou.

Zřejmě nejzávažnější zdravotní komplikací nadváhy je riziko vzniku cukrovky. Podle velkých amerických studií z poloviny 90. let zvyšuje obezita riziko výskytu diabetu více než desetkrát u žen a asi pětkrát u mužů. Dalo by se předpokládat, že s hypotetickým vymýcením obezity by se snížil výskyt cukrovky u žen 77 % a u mužů o 64 %.

 

CO JE DŮLEŽITÉ?

Nadváha či obezita jsou jedním z mnoha rizikových faktorů, které se společně podílejí na rozvoji zdravotních komplikací. Například výskyt ICHS vedle obezity významně ovlivňují kouření a složení stravy. Existuje úzká souvislost mezi charakterem jídelního chování a výskytem nemocí souvisejících s obezitou. Zvýšené omezování příjmu potravy může odrážet změnu jídelního chování jako odpovědi na určitou chorobu a naopak – určitá choroba může být důsledkem charakteru jídelního chování. Bylo zjištěno, že jídelní chování vedoucí ke kolísání hmotnosti je spojeno s vyšším výskytem vysokého krevního tlaku a jiných srdečně-cévních onemocnění. Ve věku 30 – 44 let zvyšuje tento typ chování riziko vzniku hypertenze téměř čtyřikrát.

Je nutné upozornit, že prosté snížení hmotnosti dosažené omezováním příjmu potravy obvykle nevede k trvalému poklesu rizika vzniku závažných onemocnění. Pro naše zdraví je neméně důležitý dostatek pohybu, dbát na to, co jíme, zda nekouříme a zda naše váha nepodléhá výrazným výkyvům.