Těmito poruchami trpí převážně dívky a mladé ženy, anorexie, bulimie i obezita se stávají jedním z nejčastějších a nejzávažnějších onemocnění ve věkové kategorii mezi 13 a 25 lety.

Existuje mnoho hypotéz a teorií vzniku poruch příjmu potravy. Pravděpodobně nejdůležitější shoda odborníků spočívá v tom, že se na vzniku a rozvoji poruch příjmu potravy podílí celá řada různých faktorů. Hovoříme o tzv. bio-psycho-sociální podmíněnosti, k níž řadíme:

. osobnost a jiné psychické charakteristiky;

. biologické a genetické faktory;

. emocionální faktory;

. sociokulturní faktory;

. rodinné okolnosti a životní události.

Sociokulturní vliv

Možná si říkáte, co to tak může být. Stačí se podívat na televizi, do časopisů, novin, na internet. Všude štíhlé modelky, návody, jak zhubnout, propagace kultu štíhlé postavy na jedné straně, na druhé pak obava z obezity a její zostuzování. Ten, kdo není štíhlý, není IN, není pěkný a nemůže být úspěšný. Přitom, když se v realitě podíváte kolem sebe, jsme velmi různí. Štíhlí, silnější, malí, velcí, pihovatí, černovlasí. To, co si ale uvědomujeme my a doufáme, že i vy, si velmi často neuvědomují právě vaše dcery a synové. Domnívají se, že aby "zapadli" do společnosti, aby byli úspěšní a obdivovaní, musí splňovat tato diktovaná společenská měřítka.

Mentální anorexie

Mentální anorexie je porucha charakterizovaná zejména chorobným strachem z tloušťky a přibrání na váze. Právě z těchto důvodů se dívky snaží redukovat příjem potravy na minimum. Zpočátku jsou chuť k jídlu a pocit hladu vědomě potlačovány. Postupem času však nemocné dívky skutečně ztrácejí chuť k jídlu a dochází u nich k závažnému oslabení

pocitu hladu. Anorektička využívá k hubnutí různých metod: dodržuje různé, mnohdy až drastické diety, nadměrně cvičí, zvrací i po malém množství jídla, užívá projímadla či léky snižující chuť k jídlu nebo močopudné léky.

K projevům hladovění a intenzivních diet patří:

. nadměrný úbytek váhy;

. zvýšená celková únava a svalová slabost;

. zimomřivost a snížená tělesná teplota;

. nepravidelná menstruace, postupně až její vymizení;

. nízký krevní tlak, závratě;

. snížená funkce střev, projevující se zácpou;

. vypadávaní vlasů, křehké nehty, vysušená kůže;

. silná kazivost zubů;

. pokleslá až depresivní nálada, podrážděnost, nejistota a úzkost;

. pokles sebedůvěry, postupně až sebevražedné myšlenky;

. poruchy koncentrace pozornosti, nesoustředěnost;

. poruchy spánku;

. ztráta zájmu o okolí a vše, co se bezprostředně netýká jídla;

. konflikty s rodiči a přáteli, až postupná sociální izolace;

. narušené vnímání vlastního těla.

Mentální bulimie

Mentální bulimie bývá často pokračováním anorexie a v extrémních případech ve až k vyhublosti jako u anorexie. Neovladatelné bulimické aspekty se projevují hlavně záchvaty přejídání a zvracením. Nebezpečí bulimie spočívá v záchvatech, které rozvracejí tělesný metabolismus a mohou vést k trvalým zdravotním problémům.

Nemocné dívky trpí také častými depresemi a pocity viny. Myšlenky na jídlo, přejídání a zvracení se mohou stát jedinou náplní jejich života.

K projevům koloběhu hladovění a zvracení patří:

. nadměrná pozornost věnovaná jídlu a tělesné hmotnosti;

. strach z přibrání na váze;

. záchvaty přejídání se a následného zvracení

. stravování se v tajnosti;

. zneužívání projímadel a močopudných léků, užívání tabletek na

zhubnutí;

. nadměrné a vyčerpávající cvičení;

. kulatá tvář, způsobená zduřením slinných žláz a hormonálními

změnami;

. zvýšená kazivost zubů;

. zažívací obtíže (pálení žáhy, žaludeční vředy, střevní potíže);

. možnost metabolického rozvratu organismu v důsledku odvodnění

organismu a nerovnováhy minerálů;

. deprese, změny nálad, podrážděnost;

. pocity viny, nadměrná sebekritičnost, úvahy o sebevraždě.

Informace poskytla  PhDr. Ing. Jana Sladká Šefčíková ze sdružení Anabell, které se zabývá poruchami příjmu potravy.

Příčiny vzniku obezity

Obezita vzniká interakcí genetických a zevních faktorů. Samozřejmě existují určitá období, která jsou pro rozvoj obezity velmi významná – u žen zejména doba těhotenství a období po něm, dále období přechodu, u dívek doba dospívání, všeobecně pak stresové faktory a určitá období, kdy se snižuje pohybová aktivita – nástup do zaměstnání, založení rodiny, rodinné či pracovní problémy, ukončení sportovní činnosti, odchod do důchodu apod.

Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie

O nepoměr mezi příjmem a výdejem energie jde ve všech případech a může být způsoben:

• Nadměrným příjmem energie – hlavně zvýšeným přívodem tuků. Ty totiž mají dvakrát více energie než sacharidy a bílkoviny. V rozvinutých zemích, kde nás neustále bombardují reklamy na všechny možné druhy potravin a které nabízejí vyhublé modelky, je jídla skutečně nadbytek. A tak ani není divu, že stále přibíráme.

• Nedostatečným výdejem energie, který je dán většinou nedostatkem pohybové aktivity a sedavým způsobem života. Společně s nadbytečným příjmem potravy jde bohužel ruku v ruce i naprostý nedostatek pohybu. Lidské tělo je k pohybu velmi dobře přizpůsobené a pokud jej k tomuto účelu téměř nepoužíváme (sedavý způsob života, doprava autem, neprovozování žádného sportu), začne ochabovat svalovina a přibývat tuková tkáň. A z toho pramení spousta problémů – snížená výkonnost a fyzická kondice, vyšší únavnost, bolesti zad, špatné držení postoje atd.

• Většinou se jedná o kombinaci obou faktorů.

Genetické dispozice

Víme, že minimálně z 50 % je obezita podmíněna geneticky. Pokud jsou oba rodiče obézní, pravděpodobnost výskytu stejného problému u jejich potomka je 80 %. Tato nevýhoda se ale dá změnit zvýšeným úsilím při dodržování správných stravovacích návyků a dostatkem pohybové aktivity.

Hormonální vlivy

Přes rozšířený názor, že když je někdo obézní, je to kvůli nemoci, se při vzniku obezity uplatňují jen asi v 1 % případů. Je to především snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) a zvýšená hladina hormonů kůry nadledvin (Cushingův syndrom).

Metabolické vlivy

Energetické nároky organismu určuje jeho tělesná hmotnost, pohlaví, stupeň fyzické aktivity. Přesto existují různé individuální, převážně geneticky kódované faktory (ale také individuální zkušenosti s dietami a výše základního metabolismu), které energetickou rovnováhu ovlivňují. To znamená, že se obezita může objevit i u osoby, která opravdu nekonzumuje více než ostatní lidé. Pravděpodobně se ale méně pohybuje a vzhledem k vrozeným dispozicím si musí dávat větší pozor na skladbu jídelníčku.

Léky

Některé léky mohou zvyšovat chuť k jídlu a přispívat tak k rozvoji nadváhy. Jsou to zejména některá antidepresiva, neuroleptika (psychofarmaka), tranqulizéry (léky na uklidnění), glukokortikoidy (hormonální léčba – hormony kůry nadledvin, které ovlivňují metabolismus), gestageny (hormonální léčba u žen).

Psychogenní faktory a jídelní zvyklosti

U obézních osob je příjem potravy zvýšen v závislosti na zevních signálech a emoční situaci (reakce na osamělost, deprese, frustrace, napětí, dlouhá chvíle nebo stres). Tělesná hmotnost závisí značnou měrou na stravovacích zvyklostech. V rodině se člověk naučí nevhodné návyky, díky nimž pak bojuje s nadbytečnými kilogramy. Jak známo, stravovací zvyklosti se také liší v jednotlivých zemích.