V ordinacích dětských lékařů se v posledních letech objevuje stále více dětí, u kterých se projevují první příznaky onemocnění dříve provázejících pouze dospělé, jako jsou např. vysoký krevní tlak nebo cukrovka 2. typu. Mnohá z těchto onemocnění přitom mají jeden společný rizikový faktor – nadměrnou hmotnost. Pediatři již delší dobu upozorňovali na nárůst výskytu nadváhy a obezity v dětském věku. Nedávno byla zveřejněna nová data, která tento trend zejména u školáků potvrzují.

Koncem loňského roku byla dokončena studie Životní styl a obezita 2005, která přinesla nové reprezentativní údaje o výskytu nadváhy a obezity v České republice nejen v dospělé populaci,

ale také u dětí. Zadavatelem byla Česká obezitologická společnost a projekt byl uskutečněn

pod záštitou Ministerstva zdravotnictví a Endokrinologického ústavu. Průzkum provedla agentura STEM/MARK. Dětská populace byla rozdělena podle věku do dvou skupin: 6 – 12 let a 13 – 17 let. V první skupině má podle indexu BMI 10 % dětí nadváhu a 10 % je obézních. Tato čísla jsou opravdu varující – nadměrnou hmotností podle nich trpí každé páté dítě ve věku 6 – 12 let. Nejvyšší podíl dětí s obezitou (18 %) je u dětí ve věku 7 let, tedy těsně po změně životního stylu související se začátkem školní docházky. U dospívajících jsou nové údaje naopak o něco příznivější, než se očekávalo.

Ve věku 13 – 17 let klesá podíl dětí s nadměrnou hmotností na 11 % (cca 6 % s nadváhou,

5 % obézních). V tomto věku ale stoupá podíl dětí s podváhou (na 7 %, u děvčat je to dokonce 10 %).

Jaké jsou příčiny zvýšené prevalence nadváhy a obezity u dětí?

Velkou roli hraje výskyt nadměrné hmotnosti v rodině, ve které dítě vyrůstá. S nadváhou rodičů

se výrazně zvyšuje riziko nadváhy u dítěte – v rodinách, kde jsou oba rodiče obézní, má dítě ve věku

6 – 12 let více než 2x vyšší pravděpodobnost, že bude také obézní, u dospívajících je toto riziko dokonce téměř pětinásobné. Na základě zkušeností pediatrů lze říci, že svoji roli tu hrají jak genetické faktory, tak skladba jídelníčku a celkový životní styl rodiny. Zajímavé je, že 13 % rodičů se domnívá, že jejich školák má normální hmotnost, ačkoli ve skutečnosti spadá do kategorie s nadměrnou hmotností. Většina rodičů (3/4) ale vnímá hmotnost svého dítěte správně. Dospívající svoji hmotnost hodnotili sami, u nich naopak častěji docházelo k nadhodnocení vlastní hmotnosti.

Výzkum dále sledoval vztahy mezi obezitou, stravovacími zvyklostmi a pohybovou aktivitou, vzděláním a životním stylem dětí, u dospívajících sledoval také výskyt přidružených onemocnění.

Z dalších zjištění výzkumu lze usoudit, že hlavní příčinou vzniku nadváhy a obezity u dětí

je zhoršující se životní styl dětí, který provází nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Během týdne věnují školáci (6 – 12 let) ve svém volném čase náročnější pohybové aktivitě průměrně 6 hodin a 20 minut, doporučovaná doba je přitom alespoň 7 hodin týdně. Ve věku 13 – 17 let klesá průměrná doba věnovaná náročnější pohybové aktivitě na necelých 5 hodin týdně.

Nedostatek pohybové aktivity není vyvážen nižším energetickým příjmem. Průzkum upozornil

na některé nedostatky ve výživě dětí, které přispívají ke vzniku nadměrné hmotnosti. Ve věkové skupině 6 – 12 let analýza prokázala, že se zvýšeným indexem tělesné hmotnosti souvisí na jedné straně vyšší množství zkonzumovaných sacharidů (ať už v podobě slazených nápojů s vysokým obsahem cukru nebo obilovin a obilných výrobků), na druhé straně provázené nedostatkem pohybu.

U dospívajících nebyla zjištěna takto výrazná závislost, ale výzkum potvrdil správnost některých zásad zdravé výživy. Například poukázal na to, že děti s normální hmotností jedí častěji, což potvrzuje správnost doporučení jíst pravidelně 5 – 6x denně. Tyto děti také výrazně častěji konzumují ovoce, zeleninu, ryby a tmavé pečivo – opět všechny druhy potravin doporučované odborníky na zdravou výživu.

Co se týče přidružených onemocnění, ve věkové skupině 13 – 17 let studie poukázala na to,

že zvýšenou hladinou cholesterolu nebo tuků v krvi trpí významně více dětí s nadměrnou hmotností. Tyto rizikové faktory mohou později přispět ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění, a to již v poměrně nízkém věku.

Jak tedy snížit nárůst nadváhy a obezity v dětské populaci? Faktem je, že léčba obezity je úspěšná pouze v 10 – 30 %. Tento problém si děti také často přenášejí do dospělosti, ale na druhou stranu

je možné nepříznivý vývoj zvrátit. Zásadní vliv na zdravotní stav dítěte má rodina – rodiče by měli jít dětem příkladem, vytvořit zdravý jídelníček a volný čas naplnit společnými sportovními aktivitami. Stejně tak ale mohou být i špatným příkladem, pokud sami jedí nezdravě, mají problémy s obezitou nebo nevěnují dětem, jejich volnému času a stravování dostatečnou pozornost. Proto je velmi důležitá prevence a dobrá informovanost dětí i rodičů o zdravé výživě, o významu pohybové aktivity

a o celkovém optimálním životním stylu dětí. Proto praktičtí dětští lékaři přivítali projekt Poradenského centra pro výživu dětí.