Když konečně čekáme dítě, na které jsme se těšili, manžel najednou úplně ztratil zájem se mnou něco mít. Vůbec tomu nerozumím.Dva měsíce prostě nic. Párkrát jsem zkusila převzít iniciativu sama, ale bylo to ještě horší - vůbec nemohl. Od té doby se ode mne v posteli odtahuje. Chtěla jsem o tom promluvit, tak se mnou ještě přestal mluvit. Tak teď ani nemám, s kým o tom promluvit. Jinak je hodný, pomáhá mi, všechno připravujeme spolu, ale jakmile má dojít k něčemu intimnímu, jako by se ztratil. Asi to sama nezvládnu, napsala nám čtenářka Petra.

S manželem Pavlem jsme se domluvili velmi rychle. U nich doma byla maminka ve veliké úctě. Když čekala jeho mladší sestru, musel dávat moc velký pozor, aby maminku neuhodil do bříška. Není divu, že má zábrany se své ženy dotknout.

Všechny Petry, i ostatní ženy, by si měly uvědomit, že matka příroda to už tak zařídila, aby muž měl za objekt své sexuální touhy - světe div se! - právě a zrovna takovou, které může dítě udělat. Žena, která už dítě čeká, prostě NENÍ tou, které lze dítě v danou chvíli udělat.

Je to docela prosté. Všechno ostatní jsou přirozené důsledky. Zvířátka to taky nedělají, když se čekají. Velmi moudrý gynekolog primář Vydra, doporučoval vcítit se do nenarozeného dítěte, kterému se do jeho bezpečného prostoru v matce cosi dere a šťouchá...

Zatímco pudy matky přírody jsou prosté a nekomplikované, člověk je pudovou bytostí jenom částečně. Celá lidská kultura pudy strašlivě komplikuje. Pak se může stát, že lidé se nedokáží domluvit o tom, co mají den co den před očima. Vztah je proces a cesta. Těhotenství a vůbec všechny věci okolo dětí, vedou pochopitelně na jiné cesty, než vztah bez dětí. Nejen psychika ženy, ale také psychika muže se těhotenstvím velmi proměňuje. Jsou dokonce muži, kteří jako by byli těhotní s manželkou či za ni, cítí stejné bolesti, a nepohodu. Proměnu mužské psychiky v těhotenství potřebuje žena stejně jako její dítě. Dříve, než naslepo uzavřete, že o vás nestojí (coby sexuální objekt), položte si otázku, zda to není tím, že se posunul do ochranitelského postoje - který je tím hlavním, co matka svázaná ve svých možnostech životního pohybu bezmocným dítětem, potřebuje. To ostatní snad může počkat, až budete zase v plné formě (to jest, z hlediska matky přírody, vlastně již volná pro další početí).