"V celé historii boxu se nenajde žádný příběh, který by se mohl vyrovnat životu Jamese J. Braddocka." Damon Runyan (novinář, 1936)

Tato slova se ozvou v úvodu filmového příběhu boxera Jamese J. Braddocka, přezdívaného buldock z Bergenu či Popelák alias Fénix vzlétnoucí z popele.

Snímek začíná krátkou ukázkou z dob jeho slávy, kdy se stal boxerskou hvězdou v New Jersey. Ukázka končí symbolickým skokem do chudoby - záběry na poslední honorář boxerské hvězdy, přes šperky a vzorek tapety v ložnici jeho domu přejdou do nuzného vybavení suterénního bytu. Večer uléhá do postele jako boháč, ráno se probouzí jako chudák. Potom začíná boj o živobytí, o uživení jeho dětí a nakonec i boj o život.

Od příběhu o životě boxera by se dalo očekávat, že půjde o kohoutí zápasy, kde si testosteronem nabití muži dokazují, kdo je větší borec. Ovšem příznivce těchto soutěživých ambicí asi film zklame. Jde především o život, o beznaděj, ale také o naději na lepší zítřek. Sociální náboj příběhu se tak stává hnacím motorem boxerských zápasů.

Což ovšem neznamená, že by režisér Ron Howard boxerské souboje nějak ošidil, naopak. Jejich autentičnost a působivost diváka vtahuje do děje přímo magnetickou silou. Divák Bradockovi nefandí, on s ním bojuje za jeho naději, cítí jeho duševní bolest, bolí ho rány, které mu uštědří soupeř, prožívá s ním jeho radost z vítězství. Emoce, jež hnaly Braddocka k vítězství - vzpomínky na trpící děti, či lidi pro něž se stal nadějí, nevytáčel Ron Howard zbytečným prodlužováním do přeslazené emotivní limonády. Záblesky vzpomínek odpovídaly přiměřeně situaci i reálným časovým možnostem zápasu. Mimo detailních záběrů a skvělého střihu na tom má samozřejmě značný podíl i herecký výkon Russella Crowea,v jehož opravdovosti se odráží velmi pečlivá příprava na roli.

Oskarový režisér zklame i milovníky klasických hollywoodských klišé z akčních krváků, kdy zkrvavený, sotva se na nohou držící hrdina, zasadí knokatouvý úder a v poslední vteřině tak dorazí nepřítele. Nepřizpůsoboval totiž životopisný příběh k obrazu hollywoodského happyendu. Neliboval si ani v krvelačných scénách. Pouze poslední zápas, kde šlo opravdu o život, se více červenal, ovšem opět přiměřeně realitě.

Dramaticky strhující vývoj posledního zápasu však přiková k televizní obrazovce i slabší povahy, i ty se vydrží dívat až dokonce. Mistrovsky načasované napětí, kdy se situace každou chvíli mění, nechává do poslední minuty ve vzduchu viset otázku, jak zápas dopadne. Zvítězí Braddock, či prohraje, nebo přijde smrtelný úder soupeře smrtiranaře, který už v ringu zabil dva muže?

I milostné scény se vymykají typickému hollywoodskému klišé se závěrečným sloganem: miluji tě. Komerční taháky jako levná romantika a laciné erotické scény zůstávají za dveřmi skutečného lidského příběhu v boji o živobytí a přežití.

Diváka však může zaskočit hra světel a stínů, která halí spoustu scén do pološera a někdy je hercům vidět jen půlka tváře. Pološero sice dodává autentičnost pochmurnému životu v bídě, avšak v případě Russella Crowea a Renée Zellweger (Braddockova žena) působí trochu rušivě, protože jejich herecký koncert tak je poloviční. Což sice neubírá nic na jejich hereckém umění, ale jejich fanoušci by se mohli cítit ošizeni.

Možná by se mohlo někomu zdát, že některé scény odvádějí zbytečně pozornost od hlavního tématu a zbytečně prodlužují napětí. Ovšem jak příběh kamaráda Braddocka, jenž se snažil bojovat za lepší zítřky, tak scéna lidí v kostele, modlících se za vítězství Braddocka a tím i za svou naději na lepší budoucnost, hrají ve filmu svou podstatnou - vysvětlující roli. V prvním případě dovádí Braddocka k poznání, a tím i k důvodu, proč bojovat dál. A v druhém případě ukazuje scéna příčinu změny v postoji Braddockovy ženy k jeho poslednímu zápasu. Nad strachem o život milovaného muže zvítězí síla jeho poslání, jež dává naději všem lidem trpícím hospodářskou krizí.

Motivace Braddocka tak nevychází z touhy dokázat sobě i světu, že je ten nejlepší. V prvé řadě bojuje o své děti, neboli o jejich uživení v době Velké hospodářské krize na počátku 30. let. A v druhé řadě bojuje za naději lidí, kteří v době krize upadli do bezmocné skepse. Braddock jim ukázal, že i když ho všichni už odepsali, nemá smysl předem házet do ringu ručník, a má smysl bojovat za lepší budoucnost. Stal se tak národním hrdinou bojujícím za jejich vzkříšení, za jejich povstání z popele.

Každý národ potřebuje své hrdiny, kteří mu dávají naději na lepší budoucnost.

Russel Crowe je opět přesvědčivý, od prvních minut filmu zapomene divák na oskarového herce a prožívá příběh Braddocka. Russell Crowe totiž své role nehraje, on je žije. Ve své mimice nepoužívá ohrané stále stejné grimasy pro smutek, dojetí, apod, ale vždy dokáže vystihnout psychologii postavy, a tak zbytečně nepřehrává, neopakuje se a svým sugestivním převtělením vtáhne do nitra postavy i diváky.

Svou přesvědčivostí mu sekunduje i Renée Zellweger, která se z rozdováděné veselé blondýnky ve filmu Kašlu na lásku proměnila v brunetu, skutečnou matku tří dětí, strachující se o zdraví a život svého muže.

Těžká váha (Cinderella man)

USA 2005, drama, 144 min

Režie: Ron Howard

Hrají: Russell Crowe, Renée Zellweger, Paul Giamatti

Film vychází na VHS a DVD

(Máte i Vy kulturní tip, o který se chcete podělit? Zašlete nám jej na info@babinet.cz