Když se v dnešní době řekne darovací daň, může takové pojmenování působit poněkud matoucím dojmem. Od roku 2014 totiž samostatnou darovací daň nemáme, veškeré přijaté dary se zahrnují do přiznání k dani z příjmů. V čem spočívají výhody a nevýhody stávající zákonné úpravy? A v jakých případech dary danit nemusíte?

K 1. lednu 2014 byl zrušen zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a veškerá zde upravená problematika, kromě daně z převodu nemovitostí, se přesunula do zákona o daních z příjmů. „Fakticky došlo k úplnému zrušení dědické daně, s daní darovací to ovšem už tak růžově nedopadlo. Doznala sice jistých legislativních změn, ale úlevu daňovým poplatníkům spíše nepřinesla. Současná úprava je naopak v některých případech méně výhodná,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Před novelou se sazba daně lišila v závislosti na výši přijatého daru a měla vzrůstající tendenci. Až do částky 1 000 000 Kč sazba činila pouhých 7 %. V současné době se aplikuje jednotná sazba pro daň z příjmu, která činí 15 % u fyzických osob a 19 % u osob právnických. Pro dary nižší hodnoty je tak dnes daň mnohonásobně vyšší.

„Nelze ale opomíjet jednu nespornou výhodu nové úpravy. Podle zákona o daních z příjmů je totiž možné uplatnit mnohé slevy na dani a případně také kompenzovat základ daně ztrátou z podnikání či pronájmu, což za předchozí úpravy nešlo,“ komentuje změny Lukáš Zelený.

Původně zákon rozděloval dárce do tří skupin podle toho, jak blízký vztah měli k obdarovanému. Do prvních dvou skupin, u nichž zákon darovací daň zcela odpouštěl, patřili nejbližší příbuzní a osoby ve společné domácnosti. Podobně se k osvobození od daně staví i aktuální znění zákona o daních z příjmů, ačkoliv už nerozlišuje jednotlivé skupiny dárců. Od daně jsou nyní výslovně osvobozeny dary od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, tedy pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce, neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. Dar nemusíte danit ani v případě, dostanete-li jej od osoby, se kterou nejméně po dobu jednoho roku žijete ve společně hospodařící domácnosti.

„Daníte-li jako fyzická osoba, jsou od daně osvobozeny všechny vámi nabyté příležitostné dary, pokud jejich celková hodnota za jedno zdaňovací období nepřevyšuje částku 15 000 Kč. Není přitom důležité, zda jste tyto dary dostali od jedné, nebo více osob a zda jsou tyto osoby s vámi v příbuzenském vztahu,“ vysvětluje Zelený. Ani povaha nabytých darů nehraje v otázce osvobození od daně žádnou roli. Pokud příležitostné dary zákonný limit přesáhnou, platí se daň z jejich celkové hodnoty.

K nabytí daru se jednoduše přiznáte současně s jinými vašimi příjmy v jednom daňovém přiznání, které se podává do 1. dubna následujícího kalendářního roku. Nepraktické to však může být pro ty, kteří by jinak přiznání k dani z příjmů vůbec nepodávali. Dar pak v daňovém přiznání figuruje jako takzvaný ostatní příjem. Je-li vámi nabytý dar od daně osvobozený, daňové přiznání podávat nemusíte. Nezapomeňte ale, že od roku 2015 existuje oznamovací povinnost o příjmech osvobozených od daně, které přesahují 5 000 000 Kč a které si finanční úřad nemůže sám zjistit z veřejně přístupného rejstříku.