Autor : Lucie Absolonová
Máma
Náš čas je pouhopouhé prozatím
Tvůj smutek může zahnat objetím
Anděl, jenž suší tvoje slzy
On ví, že je pořád ještě brzy
Tvá máma je vílou tvých dní
A na tom se nic nezmění
Ať ti je pět či padesát
Pořád tě bude hřát
Její láska.
Nebe jak stříbrný chrám
Pro naše duše
Vyzývá k námluvám
Snad trochu plaše
Nejsme tu poprvé
A nejsme tu naposledy
Jak světlo září naděje
Že jak tam, tak i tady
Les myšlenek víří tvojí hlavou
První rychle stíhá druhou
Však náhle v tobě uzrává
Ta pravda, která dohrává
Každý děj
A každý čin
Každou naši chvíli
Ta pravda se jmenuje
Láska
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.