Trvanlivý salám Herkules je oblíbeným společníkem řady lidí na letních cestách. Prodává se u nás již přes třicet let a v obchodech lze najít i takové, které se obalem hlásí k původním výrobkům. Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře 15 vzorků těchto salámů, krájených i tyčových, aby prověřil jejich kvalitu. Celá třetina propadla kvůli problémům s použitým masem. Rozdíly jsou i mezi salámy stejných značek prodávanými v celé šišce a v krájené variantě.

Fermentovaný trvanlivý salám Herkules byl vyvinut v tehdejším Československu a požadavky na jeho kvalitu dodnes určuje vyhláška. Má specifickou jemně kyselou chuť a dlouhou výdrž. Té se dosahuje pomocí bakterií, které salám fermentací zakyselují, a následným sušením. Při teplotě 20 °C tak Herkules přečká minimálně 21 dní. dTest nechal v laboratoři ověřit obsah masa v salámech a jeho kvalitu, tučnost a nechybělo ani senzorické hodnocení při ochutnávce.

„Herkulesy si nevedly příliš dobře, u celé třetiny testovaných salámů jsme odhalili problémy s dodržením slibovaného podílu masa nebo s nedostatečným obsahem čistých svalových bílkovin, což ukazuje na použití masa nižší kvality. Dobrou zprávou je, že všechny testované Herkulesy v souladu s vyhláškou obsahovaly hovězí maso a v žádném z nich se nenašel ani separát, ani drůbeží či sójové bílkoviny,“ shrnuje výsledky testu Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Pokud jde o množství masa, mají producenti volnou ruku, musejí však dosáhnout minimálně 14% obsahu čistých svalových bílkovin. Tento vyhláškový limit zajišťuje, aby se použilo maso správně libové a v dostatečném množství. „Vůbec nejvíce masa – přes 145 g/100 g – jsme zjistili u tyčového salámu Herkules 1985, prodávaného pod vlastní značkou řetězce Makro Horeca Select. Ten se stal také celkovým vítězem testu. Nejvíce šetřil masem Tesco Herkules, v němž laboratoř naměřila pouze 113,2 g masa. Jeho etiketa však slibovala celých 134 g,“ říká Hana Hoffmannová a pokračuje: „Bohužel nebyl sám. Podobný prohřešek jsme zjistili i u herkulesů značek korrekt z Globusu a u krájené varianty značky K-Classic z Kauflandu. Za klamavou deklaraci obsahu masa jsme je hodnotili nedostatečnou známkou.“

Nejvyšší podíl svalových bílkovin, přes 16 %, ukrýval salám značky Krahulík. U šesti výrobků se naopak zjištěné množství pohybovalo pod 14% vyhláškovým limitem. Značky Tesco, Schneider, Globus/korrekt a krájený Herkules od Kmotra nezachránilo ani přihlédnutí k nejistotě měření a nedodržení legislativních požadavků jim rovněž vyneslo celkově nedostatečné hodnocení. Salámy Tesco a Globus/korrekt tak propadly hned dvakrát.

Měřením obsahu tuku a soli prošly salámy bez úhony. Tučnost Herkulesů smí být maximálně 50 %, s čímž žádný salám potíže neměl. Rovněž obsah soli odpovídal tomu, co deklarovaly tabulky výživových hodnot. Rozdílnost jednotlivých vzorků se ukázala při ochutnávce, kdy se posuzoval vzhled, chuť, vůně, konzistence a pocit jaký Herkules zanechá při skusu. Obecně hůř si salámy vedly v chuti a konzistenci. Časté byly potíže s přílišnou kyselostí a mazlavostí.

„Narazili jsme také na zajímavé rozdíly mezi krájenými a nekrájenými salámy stejných značek, konkrétně Kmotr a K-Classic. Salámy se totiž neliší jen nakrájením, ale i obsahem masa či použitím barviv,“ uvádí Hoffmannová.