Děti prospí velkou část dětství, „snová fáze“ spánku se u nich dostavuje třikrát častěji než u dospělých. Během noci mají i deset snů, své sny si pamatují a umějí je nádherně převyprávět.

Děti nedělají rozdíl mezi bděním a sněním. Mají sklon prožívat okolní svět tak, aby pro ně byl srozumitelný. Obrovská představivost a bezmezná fantazie má pro děti harmonizující význam a promítá se i do snů. Podle analýzy, která v minulých letech proběhla na Virginské univerzitě, se dívkám do 12 let zdají sny delší než chlapcům a jsou plné lidí, zatímco chlapcům se zdá více o předmětech a nástrojích. Malé děti mají sny o hrdinech a postavách z oblíbeného seriálu či pohádky, o zvířatech i blízkých osobách ve zvířecí podobě (tatínek je medvěd, maminka králíček). A všechny děti ve snech létají, ale i padají z výšky. „Takové sny vypovídají o dítěte, o duševních zábranách v reálném životě nebo o potížích při navazování vztahů,“ říká psycholožka PhDr. Alexandra Rücklová, a dodává: „Každý sen zrcadlí prožívání skutečnosti, trápení vnitřní pocity, přání, touhy i konflikty, které dítě prožívá. Proto doporučuji si s dětmi o snech povídat.“

Dramatičnost snů vzrůstá v ranních hodinách

Ve fázi hlubokého spánku se u dětí mezi druhým a pátým rokem objevují i děsivé sny, které patří k nejčastějším příčinám neklidného spaní. Hemží se to v nich strašidly, divokými příšerami i krutostmi, násilnostmi a pronásledováním. Mezi šestým až desátým rokem trápí 75 % dětí noční můry, vyvolané většinou silným zážitkem, který dítě vystrašil: „Noční můry mívají děti s citlivější nervovou soustavou, s nižším sebevědomím nebo děti ustrašené a bojácné. Jestliže má dítě úzkostné sny každou noc, není si v bdělém životě jisté samo sebou, ve snech si vybíjí agresi, ale i starosti doma či ve škole,“ vysvětluje psycholožka. Něco jiného jsou noční děsy. Oproti nočním můrám se projevují při přechodu do REM spánku a navazují na krátké strašidelné sny. Objevují se zpravidla u předškolních dětí, tak dvě hodiny po usnutí. Strach či hrůzu přináší dětem téměř čtvrtina všech snů. Promítají se do nich i různé televizní pořady a zprávy z médií. Odborníci přišli nedávno s alarmujícím zjištěním: průměrný třináctiletý školák viděl za svůj život v televizi 52 tisíc vražd, znásilnění, ozbrojených loupeží a přepadení!

Snění ovlivňuje především škodlivé světlo

Usínání startuje hormon melatonin v okamžiku, kdy sítnice oka dostane impuls, že je tma. A protože jeho hladinu synchronizují světelné podmínky, může být vlivem rušivého světla rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hladinou až desetinásobný. I přes zavřená víčka totiž na sítnici dopadá světelný signál, který v hypotalamu zastaví tvorbu „hormonu tmy“, a naopak zvýší produkci „stresového hormonu“ kortizolu. Když dítě spí a rozsvítíte, promění se světlo v jeho snu v blesk či oslňující světlomety automobilu. Noční fázi metabolismu ovlivňuje i modré světlo z televizních obrazovek, monitorů, a jiné elektroniky, kterou dítě používá hodinu až dvě před spánkem. Pokud dětem světlo brání ve snění, vstávají druhý den „levou nohou“, jsou podrážděné, nepozorné a dokonce mohou mít projevy podobné symptomům ADHD.

Než dítě ulehne, zajistěte v pokojíčku tmu

Účinnou ochranou před nežádoucím světlem z ulice jsou účinné stínící systémy: „Například žaluzie  nebo rolety s mnoha atraktivními vzory v různých barvách, nebo s úpravou black out, nepropouštějící světlo. Vynikající jsou venkovní hliníkové žaluzie, jejichž lamely na sebe dolehnou tak, že v místnosti bude absolutní tma,“ vysvětluje Jan Žižlavský z opavské společnosti Isotra, a doplňuje: „Venkovní roleta zajistí i proudění vzduchu, zabrání přehřívání interiéru a vytvářejí i zvukovou izolaci interiéru.“ Nezanedbatelným pomocníkem je podle jeho slov ovládání stínících prvků pomocí elektronických spínacích hodin nebo slunečního čidla, které reaguje na intenzitu slunečního svitu: „V určitou dobu se stínění podle denní doby otevře, takže se děti mohou fyziologicky probudit.“ Pokud chcete, aby dítě nemělo zlé sny, ale naopak kvalitní spánek, zbavte pokojíček škodlivého světla. Tím podpoříte vývoj abstraktního myšlení, rozvoj paměti, verbální projev i kreativitu …