Podle reprodukční kliniky Repromeda je u žen, které mají problém otěhotnět, až v 15 % případů využito darovaných vajíček. Bývá to pro ně jediná cesta k vytouženému dítěti. Darování vajíček je celosvětově hojně diskutovaným tématem, kolem nějž vzniká řada otázek: zda si dárkyně nenese do budoucna určitá zdravotní rizika, zda je vhodná anonymita dárkyň apod. Přitom právě tento dar může pomoci zoufalým párům k dosažení jejich vysněného štěstí. Co všechno tedy musí dárkyně v Česku absolvovat a jak celý proces darování vajíček probíhá?

Existuje řada příčin, proč se některé ženy musí spolehnout pouze na darované vajíčko. Může to být předčasný nástup menopauzy, předchozí operační odstranění vaječníků, ale také nízká kvalita vlastních vajíček. Ta je často ovlivněna věkem. Čím je žena starší, tím nižší je nejen počet a kvalita vajíček, ale i šance na jejich úspěšné oplození. Po 40. roce věku ženy je úspěšnost získání zdravého vajíčka v rámci jednoho cyklu dokonce pouhých 5 %. Z těchto důvodů mnohdy také nezbývá jiná možnost než využití vajíček od zdravých mladých dárkyň.

V České republice mohou darovat vajíčka ženy od 18 do 35 let. Musí ale podstoupit rozsáhlá zdravotní vyšetření. „Ne každá potenciální dárkyně úspěšně projde vstupními testy. Dárkyně, která chce vajíčka darovat u nás v Repromedě, musí mít věk do 33 let, dobrý zdravotní stav, pravidelný menstruační cyklus a normální hodnotu BMI. Nezbytná je také absence dědičných a psychiatrických onemocnění v rodině a dárkyně nesmí kouřit ani být drogově závislá. Navíc požadujeme, aby si v průběhu posledních 6 měsíců nenechala udělat čerstvé tetování nebo piercing,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, PhD., ředitelka brněnské genetické a reprodukční kliniky Repromeda.

Po úspěšném absolvování zdravotních, genetických, gynekologických a krevních vyšetření je dárkyně zařazena do programu darování vajíček, přičemž získá harmonogram a rozpis hormonální přípravy. Celý následný proces trvá cca 3 týdny a je naplánovaný dle jejího menstruačního cyklu. Během několika dnů je zahájena hormonální stimulace, která vede k dozrání dostatečného počtu kvalitních vajíček. Dárkyně je pod pravidelnou kontrolou lékařů a absolvuje ultrazvuková vyšetření, případně odběr krve. Samotná stimulace není bolestivá, neboť hormony se aplikují do kožní řasy v oblasti pupíku perem s velmi tenkou jehlou. Odběr vajíček probíhá zhruba 10.–15. den stimulace v krátké 15 minutové celkové anestezii. Odebraná vajíčka jsou následně oplodněna spermiemi partnera příjemkyně. Vzniklá embrya jsou kultivována a později transferována do dělohy příjemkyně. Dárkyni jsou kompenzovány náklady spojené s darováním – ušlý zisk, doprava, stravné atd., a to v rozmezí od 15 do 25 tisíc korun.

Neohrožuje dárkyně vlastní plodnost?

Každý měsíc se ve vaječnících ženy připravuje kolem 25 folikulů neboli váčků, v nichž rostou vajíčka. Při klasické ovulaci dochází k uvolnění vajíčka, které je připravené k oplodnění. Většinou je uvolněno pouze jedno vajíčko, výjimečně dvě. Ostatní vajíčka již v tomto cyklu nedozrají a dochází k jejich přirozené degeneraci. Po podání hormonálních preparátů dochází k uzrání většího množství vajíček. Hormonální stimulace tak nevede k předčasnému vyčerpání zásoby vajíček ve vaječnících, ale pouze k dozrání vyššího počtu vajíček připravených v daném cyklu.

„Velmi často jsou nám před zákrokem kladeny otázky, zda může dárkyně ohrozit vlastní plodnost. Není se však čeho obávat. Už tím, že dárkyně úspěšně prošla naším výběrem a všemi testy, můžeme jí zaručit, že právě ona má dostatečnou tzv. ovariální rezervu, tedy rezervní počet vajíček. Díky tomu navíc získá komplexní přehled o svém zdravotním stavu,“ doplňuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD.

Je darování anonymní?

V České republice je darování vajíček anonymní a dobrovolné. Příjemci však získávají základní informace o dárkyni, mezi něž patří například barva vlasů a očí, výška, váha, krevní skupina, povahové rysy, záliby nebo dosažené vzdělání.

Výhodou anonymity je vyšší procento dobrovolných dárkyň, jichž ani tak není mnoho. „V Evropě se zvažuje tzv. model open identity, tedy zrušení anonymity. Zastánci argumentují tím, že každý jedinec má právo znát své biologické rodiče a zjistit si svou genetickou identitu. Na druhou stranu si však rodiče často nepřejí, aby se jejich dítě dovědělo, že není biologicky vlastní, a ani dárkyně by si nepřály být odtajněny. Záleží ale vždy na legislativní úpravě daného státu. Najdeme například i země, kde je darování vajíček zcela zakázané,“ dodává MUDr. Kateřina Veselá, PhD., ředitelka genetické a reprodukční kliniky Repromeda.

Více informací naleznete zde.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

O Repromedě

REPROMEDA je klinika reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky. Vznikla v roce 1999 jako nové pracoviště zkušených odborníků v oblasti reprodukční medicíny. Tým vede odborný zástupce centra, primář MUDr. Jan Veselý, CSc., dlouholetý odborník na asistovanou reprodukci, a ředitelka centra, MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., členka mezinárodních organizací zabývajících se výzkumem a organizací léčby neplodnosti s využitím genetické diagnostiky. Na kvalitu postupů a procesů dohlíží Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., člen týmu podílejícího se na narození již zmíněného prvního středoevropského dítěte po mimotělním oplodnění. V roce 2000, celkem 18 let po narození prvního českého dítěte ze zkumavky, se stala právě klinika REPROMEDA prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, kde došlo k těhotenství po užití preimplantační genetické diagnostiky (PGD). REPROMEDA se zaměřuje především na léčbu neplodnosti, darování a uchování vajíček a spermií, preimplantační genetickou diagnostiku a screening a alternativní medicínu v léčbě neplodnosti.