Autor: Pettya
Pro lásku
Pro lásku žijeme
pro lásku hyneme,
ve světě umělých krás
něha a soucit umírá v nás
Jen naděje jak knot svíce,
hoří v srdci
bolest a zklamání necháme více
prožít zas a zas
Proto se choulíme v špinavých ulicích
bez slunce, bez lásky
vzdáme se bez boje, ze strachu
z porážky
čekáme na smrt....
Dotek jak vlnka na moři, pták v nebi
plachý koník co utekl
do dálky až k pobřeží,
z bílých oblázků, ze strachu pro lásku.
Schována před světem, v duchu si povídám
sním o snu, na krásu vzpomínám
na oči, na křivku rtů, na jemné pohlazení
co trápení ve štěstí změní, životu dá jas
vášeň rozhoří se v nás
jak oheň v rákosí
Vaše názory
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a znějící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.“
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.