I když nájemní smlouvu uzavírá jako nájemce jediná osoba, mohou v bytě bydlet i jiní lidé. Kdo a za jakých podmínek může v nájemním bytě kromě nájemce pobývat a jaké povinnosti jsou s tím spojené? Jaký počet osob žijících v pronajímaném bytě je ještě únosný? A co když vám pronajímatel zakáže vodit si domů návštěvy?

Podle zákona může nájemce žít v pronajatém bytě s kýmkoli dalším. Nájemní smlouva však může stanovit, že je to možné až po písemném souhlasu pronajímatele. Ten ale není třeba v případě, že s nájemcem má v bytě žít osoba blízká, tedy třeba jeho předek, potomek, manžel, druh, partner či sourozenec.

„Souhlas pronajímatele s bydlením jiných osob také není potřeba, pokud se jedná, slovy zákona, o případy zvláštního zřetele hodné. Pod tím si můžeme představit například situaci, kdy nájemce do své domácnosti dočasně příjme nezletilé dítě své přítelkyně, která pobývá v nemocnici,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Pronajímatel má právo požadovat, aby v pronajímaném bytě žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a umožňuje žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách. „Jaký počet osob žijících v bytě je ještě únosný, je třeba posuzovat vždy individuálně. Roli hraje i to, zda se počet osob v bytě zvýšil postupně během nájmu, nebo byl pronajímateli znám již při sjednávání nájmu,“ vysvětluje Zelený.

Vedle osob, které nájemce přijímá jako členy své domácnosti, může v nájemním bytě žít i podnájemce. Pronajímatel ovšem musí s podnájmem souhlasit, přičemž takový souhlas lze dát i dopředu bez vztahu ke konkrétní osobě a začlenit jej do nájemní smlouvy. Souhlas pronajímatele s podnájmem není potřeba v případě, že nájemce bude s podnájemcem v bytě trvale žít.

Zvýšení i snížení počtu osob v bytě je nájemce povinen pronajímateli ohlásit bez zbytečného odkladu. „Pokud nájemce neoznámí zvýšení osob v bytě do dvou měsíců, může to být důvodem k výpovědi z nájmu bytu,“ upozorňuje Lukáš Zelený.

Návštěvy, tedy osoby, které se v bytě zdržují jen omezenou dobu, nájemce pronajímateli hlásit samozřejmě nemusí. Jestliže by pronajímatel nájemci zakazoval, aby si do bytu vodil návštěvy, bylo by takové ustanovení smlouvy neplatné. „V praxi může být obtížné rozlišit, zda se jedná o osobu žijící s nájemcem v domácnosti, nebo pouze o návštěvu. Určující může být nejen délka pobytu, ale i například to, jestli návštěva užívá jiný byt, nebo má v bytě nájemce své věci,“ uvádí Zelený.

Pro návštěvy stejně jako pro osoby žijící s nájemcem v domácnosti a podnájemce však platí, že musí při pobytu v bytě i domě respektovat stejně jako nájemce pořádek a místní poměry.