Už nevím, v kterém článku kterého psychologa jsem narazila na pojem toxický vztah. Nejzákeřnější je ovšem ten jed, který se nedá rozpoznat. Anebo alespoň rozpoznat hned. Jedním z nich je vztah s osobou, kterou můžeme plným právem nazvat „charismatická slibotechna“.

Určitě každý z vás na někoho takového už v životě narazil. Je to jak zjevení, je to jak blesk. Obvykle se jedná o jedince, ať je to muž nebo žena, fyzicky nadprůměrně přitažlivého zjevu, něčím mimořádným nadaného, inteligentního, zajímavého názory nebo profesí, který dokáže zaujmout svůj protějšek bez ohledu na to, zda se setká s osobou stejného anebo opačného pohlaví. Po deseti minutách kontaktu máte pocit, že si s danou osobou rozumíte jako s nikým předtím, po hodině se radujete, že jste právě získali nového kamaráda nebo kamarádku a po dvou hodinách případně cítíte, že by mohlo jít o něco víc, než jen kamarádství. Třeba o lásku na první pohled.

A vůbec nejlepší na tom je, že „charismatická slibotechna“, zdá se, to vidí úplně stejně! Aspoň se tak dá soudit podle toho, jak se k vám chová, jak na vás reaguje, jak zrcadlí vaše pohyby a sdílí vaše myšlenky málem až telepaticky. Jsou to úžasné okamžiky souznění. Zjistíte, kolik toho máte společného (!), smějete se stejným věcem (!), začnete plánovat, co spolu podniknete (!), ať je to rovina přátelská nebo pracovní nebo dokonce už klíčící vztah. Úžasně si rozumíte. Neuvěřitelně. Začala nová kapitola vašeho života.

Probudíte se do nového dne a těšíte se na to, jak se začne plnit to, na čem jste se včera s charismatickou slibotechnou tak úžasně shodli. Samozřejmě, že vám dotyčný či dotyčná slíbila, že vám hned dopoledne zavolá. Takže čekáte. Deset hodin a nic. To už přece dopoledne je, ne? Proběhnete si dobře známé kolečko úvah a pochyb, zvlášť pokud cítíte, že by tentokrát mohlo jít o něco víc, než jen o práci nebo přátelství. Uvažujete, jestli se vašemu novému objevu něco nestalo. Nebo, co se stalo. Případně, co jste udělali špatně.

Vydržíte do dvanácti. Do jedné. Ve dvě vyměknete a zkusíte dotyčnou/dotyčného zavolat sami. Na mobilu je nedostupný. Na messengeru neaktivní. Necháte tam vzkaz, pošlete sms. Chcete prostě vyjít vstříc, ukázat, že vám na tom druhém a společných plánech záleží. Nakonec se nějak zkontaktujete, domluvíte, dostane se vám omluvy, přijmete ji. Zapomenutá nabíječka, nečekaná porada, pochopitelně s vypnutými mobily, to se přece může stát každému…

A pak už se jen vezete. Protože jste charismatické slibotechně uvěřili a vzali ji vážně, začnete se postupem doby nejprve jemně a později důrazněji domáhat plnění vyřčených slibů a dohod. Situace je pro vás o to horší, čím jsou pro vás tyto sliby důležitější nebo závažnější, ať už v osobní nebo pracovní rovině.

V této fázi charismatická slibotechna zaujme obranné postavení. Vaše telefony nezvedá, na e-maily, sms a messenger nereaguje vůbec, nebo jen na něco, občas a za dlouho. Sama od sebe se už neozývá ani náhodou. Máte pocit, že jí rozhodně nechybíte, a nechápete, jak je to možné, když jste si přece tak rozuměli. Víte, že se s vaším protějškem něco děje, ale nevíte co. Snažíte se projevit pochopení, ale to taky nikam nevede. Nakonec se dozvíte, že tenhle podivný stav neporozumění je vlastně vaše vina. To vy svým naléháním dostáváte dotyčného či dotyčnou pod nepřiměřený tlak a berete mu/jí tak radost z toho, co jste měli nebo měli mít společné. On/ona potom vlastně ani nemá jinou možnost, než na vaše nepatřičné naléhání nereagovat.

Úplně ideální situace potom pro charismatickou slibotechnu nastane, když vám v této fázi ujedou nervy a vy se jí nějak dotknete. Nakonec to ani nemusíte udělat úmyslně, stačí, že se to tak nechá vyložit. Je to pro ni tak velká rána, že se z ní snad ani vzpamatovat nemůže, rozhodně ne hned. Nyní má legitimní důvod s vámi přerušit jakýkoliv kontakt a taky to udělá.  Bez ohledu na to, že jste to třeba ani tak nemysleli a patřičně se omluvili.

Nejpozději v této chvíli si vybavíte si všechno, co vám charismatická slibotechna slíbila, a zkontrolujete, co z toho se splnilo a co ne. Čím je tato bilance žalostnější, tím víc sami sobě vyčítáte, jak jste mohli takhle naletět.  Jenomže v tomto případě to nebyla vaše chyba. Vy jste signály protistrany v těch prvních, rozhodujících okamžicích, četli správně. A ty signály dokonce ani nebyly falešné.

Čímž se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu: Proč charismatické slibotechny vlastně tohle všechno dělají? K čemu jim to je? Odpověď je překvapivě jednoduchá. Nemohou jinak. Nutně k životu potřebují ty chvíle souznění a pozornosti, kterých se jim od vás dostalo na začátku tohoto toxického vztahu. Ona se totiž charismatická slibotechna v těchto začátečních chvílích cítí stejně skvěle jako vy. Všemu, co říká, doopravdy věří, všechno, co vám v té chvíli slibuje, vidí jako naprosto reálné a splnitelné. Signály, které k vám vysílá, jsou v té chvíli pravdivé i pro ni samotnou. Na nic si v té chvíli nehraje, nic nemanipuluje. Slibuje a plánuje tím víc, čím větší radost z toho u vás vidí a čím více toto oceňujete. Cítí se, v té chvíli, jako osoba uznávaná, obdivovaná, důležitá a - a to především – přijímaná. Po těchto chvílích baží a snaží se jich prožívat co možná nejvíc. Usiluje o tyto „požehnané okamžiky“ zřejmě o to víc, o co méně se jí takových šťastných chvil „přijetí a ocenění“ dostávalo dříve, jako dítěti, jako dospívajícímu, v rodině, mezi vrstevníky.  V zásadě je jí ale jedno, s kým tyto okamžiky prožívá. O vás vůbec nejde. To jenom tak vypadalo.

Klíčovým slovem je v tomto případě právě to slovo „chvíle“. Jakmile od těch prvních chvil slibů chcete přikročit k jejich realizaci, zjistíte, že to váš protějšek, poněkud překvapivě, nějak přestalo bavit.  Protože charismatická slibotechna ve skutečnosti nechce nic s nikým realizovat. Ona potřebuje znovu zažít ty chvíle přijetí, to je její droga. A protože od vás se jí už pocitu přijetí nedostává, spíše naopak, najde si za tím účelem někoho jiného, nového a celý cyklus se opakuje.

A neuděláte s tím nic. Ani pro charismatickou slibotechnu nemůžete udělat nic, i když vidíte, do jakých staronových problémů se řítí. Protože tímto způsobem chování si vytváří jednoho nepřítele za druhým, aniž ovšem pořádně chápe, proč tomu tak vlastně je. Něco udělat můžete pouze pro sebe. Až zas příště potkáte nějakou úchvatnou osobnost, ihned se ve vlastním zájmu zamyslet, zda to není jen další exemplář charismatické slibotechny.

Lucie Altmanová