Lidé konzumují málo ovoce a zeleniny. Někteří se to snaží dohánět pitím džusů. Ne všechny ale nabízejí skutečně to, co slibuje obal. Nepoctiví výrobci mnohdy prezentují svůj výrobek jako stoprocentní, přestože reálný obsah ovoce je úplně jiný.

„Spotřebitel by při volbě džusu neměl být ovlivněn pouze velkými nápisy, např. zvýrazněným údajem 100 %. Měl by vždy pozorně sledovat obal džusu.  Na něm musí být uvedeno, z čeho je nápoj vyroben a jaký je obsah ovocné či zeleninové složky,“ radí Zdeněk Huml, výkonný ředitel Svazu výrobců nealkoholických nápojů.

U některých druhů ovoce (např. banán) nelze stoprocentní jednodruhovou šťávu vůbec vyrobit a tak bývá smíchána se šťávou z jiných druhů ovoce (nejčastěji jablko). Procenta tudíž nemusí vždy označovat podíl šťávy ze stěžejního ovoce nebo zeleniny, ale přesto se může jednat o 100 % ovocné složky. Pozor také na různé zavádějící informace, jako například spokojenost s výrobkem (opět např. „100%“), které mohou být uvedeny větším písmem než právě podíl ovocné složky.

Džusy mohou být vyrobeny buď přímým lisováním z ovoce či zeleniny a nebo z koncentrátu. Ten se připravuje z lisované šťávy odpařením většiny vody. Je pak jednodušší jej přepravovat a má delší dobu trvanlivosti. Džus se pak z toho vyrobí opětovným dodáním správného poměru vody.  Lisované šťávy, které nejsou vyrobeny z koncentrátu, se v obchodech poznají snadno - bývají umístěny v chladničkách, protože mají kratší dobu trvanlivosti a jsou citlivější na okolní vlivy. Ani jeden druh ale nesmí obsahovat žádný přidaný cukr či jiné látky (s výjimkou např. kyseliny citronové či askorbové – dodávají se kvůli konzervaci).

Jestliže jsou šťávy doplněny cukrem, vodou či dalšími látkami, nejde o džusy a správně by se měly označovat jako nektar. Obsah ovoce či zeleniny je obvykle pod 50 %. Pokud se jedná o skutečně kvalitní džusy, obsahují vysoký podíl ovoce nebo zeleniny a jsou tak zdraví prospěšné. Například pomerančové džusy tělu dodají vitamín C, potřebný zejména v zimních dnech.